Na klarinet začínal hrát s Wabi Daňkem a Pavlem Zedníčkem
Spí čtyři hodiny denně, a tak má čas přemýšlet. Jezdí na kole, chodí čtyřicetikilometrové túry po horách, omezil kouření a dokáže odolat nutkání dát si kachní sádlo, protože ví, že by mu druhý den nebylo dobře. Ač se cítí na 30, je mu 66 let. I to je Jiří Hlaváč, klarinetista, skladatel a vysokoškolský pedagog.
Původně chtěl být sportovcem, ale ve 13 letech slyšel hrát Karla Krautgartnera na saxofon a úplně změnil plány. Když si šel k mistrovi pro podpis, Krautgartner mu řekl, že jestli chce hrát na saxofon, měl by začít s klarinetem. Hru na tento nástroj pak studoval nejen s Felixem Slováčkem, ale i s Wabi Daňkem a Pavlem Zedníčkem.
O „bytost z ebenového dřeva“ se vždy vzorně staral. Při cestách po koncertech prý klarinet na hotelovém pokoji vždy vybalil a dal ho na pěkné místo, aby měl rozhled a viděl, „kam jsme to zase přijeli“. Se svým nástrojem se Jiří Hlaváč dohodl, že spolu zestárnou.
A jak se stal profesorem? Ještě během studií nemohl dva a půl roku cvičit a koncertovat kvůli poranění krční páteře, ve 24 letech se proto stal učitelem hudby v Plzni. Za dobu svého pedagogického působení vychoval sedm vítězů Concertina Praga. Později byl i děkanem HAMU a působil v řadě dalších funkcí. Dnes tyto funkce postupně odkládá a plány do budoucna má jednoduché.
Přál by si, aby se dočkal doby, kdy si jeho vnoučata najdou své místo v životě nebo by chtěl zažít třeba takový hokejový zápas, při kterém kdysi vyhrála Rudá hvězda Brno nad Pardubicemi 19:1.
Poslechněte si pořad ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
