Mrtvý v plamenech. Odhalení vraha pohřbeného mezi oběťmi politických procesů
Odhalení vraha pohřbeného mezi oběťmi politických procesů 50. let. Stojí za pověstnou „žlutou září nad Letnou“. Kvůli krádeži psacích strojů zabíjel a způsobil mnohamilionové škody.
Ráno 4. října roku 1949 vypukl v Praze na Letné požár, jaký hlavní město dlouho nezažilo. Z bývalého cirkusu Apollo zůstaly jen spálené trosky. V budově tehdy sídlily škodovácké kanceláře, autoopravna a zaměstnanecká ubytovna. Z okna na poslední chvíli vyskočil jeden automechanik. Naštěstí v budově nikdo jiný z 200 zaměstnanců nebyl.
KUPUJTE NA RADIOTEKA.CZ
Smrt hlídače
U vchodu se ale našla ohořelá mrtvola 62letého hlídače objektu Ladislava Straňáka. Inspektoři Jaroslav Zahrádka a Miloslav Nečásek brzy zjistili, že zemřel ještě před požárem. Tupý předmět mu rozrazil lebku. Vzhledem k místu nálezu těla ale nemohlo jít o žádný předmět z hořící budovy.
Domněnku o vraždě a úmyslném založení požáru potvrdil nález kanystru. Také závora na vratech byla úmyslně pokroucená, jako by do ní narazilo auto. To potvrdil i jeden ze svědků. Ono auto se dokonce našlo kousek od místa činu. Zdemolované. A s podivným vzkazem za stěračem.
Vyhlašujeme válku proti utlačovatelům. Budeme ničit, ničit, ničit.
Bratrstvo Ohnivá ruka
Požár měl jen maskovat krádež
Auto bylo ukradené z autoopravny. Den předtím na něm jeden z automechaniků pracoval. Protože se v něm našly součástky od počítacích a psacích strojů, pracovali kriminalisté s hypotézou požáru, který měl maskovat krádež. A tu musel provést jen někdo, kdo věděl, že v budově takové věci jsou. A kde přesně jsou.
Pomohlo také, že si automechanik vzpomněl, kolik mělo zničené auto na tachometru: 31 320 km mu totiž připomnělo datum jeho narození 31. 3. 1920. Části ze zničeného auta se navíc našly v parku nedaleko Bořislavky, kde auto podle všeho narazilo do sloupku a upadly mu dveře.
Okruh pátrání je jasný
Seděly i otisky pneumatik. Podle ujetých kilometrů na tachometru se tedy hledal zaměstnanec Škody (i bývalý), který bydlel severozápadně asi 6 km od místa činu. Tomu odpovídaly údaje o dvou zaměstnancích. Jen jeden z nich byl muž a právě mužskou postavu za volantem popisovali svědci.
Antonín Frejka navíc ukončil pracovní poměr v březnu 1949 kvůli „ztrátě důvěry“ a byl od té doby nezaměstnaný. Frejka nezapíral dlouho. Otisky prstů v ukradeném autě se shodovaly s jeho a na oblečení, které jeho žena nestihla vyprat, se našly stopy benzínu a krve shodné s krví zavražděného hlídače.
Vrah mezi oběťmi
Při domovních prohlídkách u Frejkových kompliců Josefa Měchury a Luďka Čížka se později našly i ukradené psací a počítací stroje. Frejka se jen bránil, že hlídače zabil v sebeobraně. Na místo činu se s autem vrátili prý proto, aby mohli sledovat požár. A podivný vzkaz napsali kvůli zmatení stop.
Antonín Frejka dostal v březnu 1950 za vraždu a mnohamilionovou škodu na shořelé budově a 62 autech trest smrti oběšením. Protože se v 50. letech popravovalo hlavně z politických důvodů, byl pohřben spolu se stovkami politických vězňů na Ďáblickém hřbitově. Dodnes je tak jeho jméno zapsáno na čestném pohřebišti mezi oběťmi inscenovaných politických procesů.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.