Mozek z mrtvoly žil ještě 36 hodin!

Frankenstein
Frankenstein
Zní to trochu jako z hororu. Mozek ale skutečně může přežít i poté, co jeho nositel zahyne. Alespoň na omezenou dobu. Vědcům se to nedávno povedlo s mozkem prasete, udrželi jej v chodu více než den. Pokud by se dal oživit i lidský mozek, dalo by se z něj po smrti nositele vyčíst, na co myslel? Nepovede to až ke stvoření Frankensteina?


Příspěvky Meteoru 19. 5. 2018
01:08 Jak se vyvíjí dětský mozek
12:19 Test očkování na vlastním těle
16:28 Teplotní rekordy počasí
25:25 Mimozemské sopky na exoplanetách
32:27 Mozek mimo tělo
41:40 Záhada bruslení

Experimenty s prasečími mozky prováděli vědci z Yaleovy univerzity. Využili k tomu systém BrainEx. Ten zahrnoval zapojení čerpadel, trubic, topných těles a umělé krve, kterou vědci ohřívali na tělesnou teplotu. Krev po napojení na mozek začala dopravovat kyslík do hluboko ukrytých malých cév.

Takto se podařilo až na 36 hodin obnovit cirkulaci krve do mozků již mrtvých prasat. Vědcům se podařilo oživit miliardy mozkových buněk! Znamená to, že by se dal navracet mrtvým život? Zhmotní se snad pohádková živá voda, která zachránila Jiříka v příběhu o Zlatovlásce?

Podle vědců nikoli. Ani při tak velkém počtu oživených mozkových buněk prý není možné, aby mrtvá zvířata nabyla vědomí. Mozky nevykazovaly měřitelné známky aktivity, které by znamenaly, že se probudilo „vědomí“.

„Když se aktivita mozku změřila elektroencefalografem, objevila se rovná čára. Přesto na úplném počátku experimentu zavládlo mezi výzkumníky zděšení. Přístroj totiž nějaké vlny vykázal. Jenže pak se ukázalo, že jen monitoroval aktivitu přístroje z vedlejší místnosti. Vědci jsou si nyní jisti, že jimi oživený mozek nemá vědomí,“ vysvětluje v Meteoru biolog Jaroslav Petr.

K čemu takové výzkumy?

Mohlo by se zdát, že jde o celkem morbidní výzkum. Tým vedený neurovědcem Nenadem Sestanem prý k experimentu použil hlavy až dvou stovek mrtvých prasat, které získal z jatek… K čemu vlastně takový výzkum posloužil?

Uchování celého mozku v chodu by totiž mohlo pomoci jeho studiu. Vždyť mozek, jako nejsložitější orgán, není dosud detailně prozkoumán. Určitě by se hodilo znát jeho podrobnosti i k léčbě onemocnění, která dosud léčit neumíme.

Mozek

„Některé propojené neurony jsou od sebe velmi vzdálené, a pro jejich studium nelze použít jen malou část mozku. Dálkové spojení se tím přeruší. Takže právě pro účely, kdy je mozek nevědomý, ale živý, by to byl velmi vhodný objekt studia. Možná, že se díky takovému prasečímu mozku dozvíme ještě spoustu zajímavých věcí,“ dodává Jaroslav Petr.

Mozek „oživovaný“ systémem hadiček a trubiček s výživou by prý ale nepřežil příliš dlouho. Vědci uvedli, že pokud by byl mozek napájen jen živným roztokem, otékal by, docházelo by ke škrcení kapilár, roztok by se nedostával všude a mozek by stejně začal postupně odumírat.

Možná kdyby se sestrojil dokonalejší systém výživy oživlého mozku… Možná kdyby se jednou povedlo udržet v chodu nejen „živý“ mozek, ale i vědomý mozek… To už se ale opravdu pohybujeme na hraně etiky, ve sféře sci-fi filmu nebo dokonce hororu.

Oživení Frankensteina

„Dá se předpokládat, že pokud bychom na BrainEx napojili lidský mozek, taky by byl živý. Co kdyby někdo ten systém vylepšil? Začal by mozek fungovat?“, pokládá si řečnickou otázku Jaroslav Petr. Zajímavé by to bylo třeba u obětí trestných činů. Představa, že by kriminalista „vyslechnul“ oživlý mozek oběti… A co takhle dát mozek do jiného těla? Oživit znovu již zemřelého člověka?

Stane se Frankenstein skutečností? Právě letos uběhlo 200 let od vydání příběhu Mary Shellyové o umělém člověku Frankensteinovi. Bude snad za dalších 200 let oživování mrtvých přesunem mozku do jiného, třeba umělého těla, realitou?

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

Spustit audio
autoři: Petr Sobotka, Leona Matušková