Mordy na Modravě? Poslední tu byl v roce 1933, vzkazuje starosta a zve na Šumavu. Slibuje filmovou stezku
Co Modravák to mordýř? Aspoň tak to může vyznívat z televizního seriálu Policie Modrava. Starosta Modravy Antonín Schubert už uklidňoval turisty.
„Podle dochovaných pramenů se poslední mord v obci stal v roce 1933 na Filipově Huti a vražedkyní byla Emilie Gruberová,“ vzkázal v dopise vyděšeným turistům starosta Modravy Antonín Schubert.
Byl hostem speciálního vysílání Odpoledne s Dvojkou z hradu Kašperk spolu třeba se šumavským patriotem Emilem Kintzlem. Paradoxně ten jediný je reálnou postavou z krimi seriálu. Včetně jména.
V době, kdy seriál Jaroslava Soukupa vznikal, ale policie na Modravě skutečně byla. A dokonce i kriminalistka Jana Vinická (v podání Soni Norisové) má svůj reálný předobraz.
Filmová turistická stezka
Speciální stezku jen po místech, kde se Policie Modrava natáčela, obec nechystá. „Natáčelo se tu toho ale víc. Třeba Divá Bára. Takže skutečně uvažujeme o tom, že by stálo za to připomenout filmová a televizní místa Modravy.“
Režisér Jaroslav Soukup není jediný, kdo si oblíbil Šumavu. Na Kašperku natáčel například Jiří Strach pohádky Anděl páně nebo Tři sestry anebo na Šumavu situoval film Vrásky z lásky. Nejznámějším šumavským opusem ale zůstává trilogie s Tomášem Holým Pod jezevčí skálou, Za trnkovým keřem a Na pytlácké stezce.
Vysílání z Kašperku
Z náporu turistů Schubert strach nemá. „Považuju českého turistu za velmi vychovaného turistu. Vůbec nemám strach opřírodu,“ myslí si. „Šumava je nejméně navštěvovaným Národním parkem celé Evropy.“
Poslechněte si další zajímavé rozhovory natočené Václavem Žmolíkem a Janem Kovaříkem přímo na Kašperku. Například s mluvčím Národního parku Šumava Janem Dvořákem. Anebo se podívejte do zákulisí kašperského vysílání. Klikněte na video!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.