Modli se a pracuj! Klášter ve Vyšším Brodě přežil díky cisterciákům

1. červen 2023

Vyšebrodský klášter založil Vok I. z Rožmberka jako projev vděčnosti Panně Marii za záchranu z rozvodněné řeky. Od podpisu zakládací listiny 1. června 1259 pečovali o duchovní centrum jihočeského rodu cisterciáci v duchu řádového hesla „Modli se a pracuj!“. Zdatní kolonizátoři šumavské divočiny zřídili opatství a vybudovali kvetoucí hospodářství. Dominanta nad Vltavou střeží i rodovou hrobku rožmberského rodu. Tradovalo se, že v ní zesnulí zasedají ve zlatých křeslech.

Nekrofilní historku vyvrátil až průzkum v 21. století, během kterého se na rakvi Petra Voka náhle objevil snubní prsten jeho choti. Tajemstvím je opředený Závišův kříž, vzácná středověká zlatnická práce s kusem dřeva z Kristova kříže.

Nacisté zde skladovali válečnou kořist

Páni z Růže coby donátoři pozvedli význam svatostánku obrazem madony nebo cyklem anonymního Mistra vyšebrodského oltáře, vrcholnými díly evropské gotické malby. Nacisté zde skladovali válečnou kořist z muzeí a galerií.

Klášter v neklidném pohraničí přestál války i totalitní režimy. Dvakrát byl zrušen, ale pokaždé vstal z popela jako Fénix. Po obnovení v roce 1990 je jediným fungujícím mužským cisterciáckým klášterem v Česku.

Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.

autoři: Jan Čenský , Jitka Novotná , Veronika Boušová

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Mniši z Vyššího Brodu znovu hospodaří na pozemcích z církevních restitucí, mohou tak obnovovat klášter

„Bude tu 22 pokojů pro hosty, pro lidi, kteří chtějí prožít nějaký duchovní pobyt, seminář. Je to určené vyloženě pro veřejnost,“ říká převor vyšebrodského kláštera Justin Berka.
Závišův kříž je druhá nejcennější zlatnická práce v Česku hned po korunovačních klenotech

Unikátní zlatnické dílo Závišův kříž už zhruba 800 let opatrují v klášteře ve Vyšším Brodě. Jak se dostal až do Čech?
OBRAZEM: Snubní prsten manželky posledního Rožmberka. Vědci odtajnili přesnou podobu klenotu

Prsten, který patřil Petru Vokovi z Rožmberka, vypadá, jako kdyby nebyl dodělaný. „Vidíme jenom na půlku symbolu. Existuje totiž ještě druhý prsten,“ vysvětluje geofyzik.