Modli se a pracuj! Klášter ve Vyšším Brodě přežil díky cisterciákům
Vyšebrodský klášter založil Vok I. z Rožmberka jako projev vděčnosti Panně Marii za záchranu z rozvodněné řeky. Od podpisu zakládací listiny 1. června 1259 pečovali o duchovní centrum jihočeského rodu cisterciáci v duchu řádového hesla „Modli se a pracuj!“. Zdatní kolonizátoři šumavské divočiny zřídili opatství a vybudovali kvetoucí hospodářství. Dominanta nad Vltavou střeží i rodovou hrobku rožmberského rodu. Tradovalo se, že v ní zesnulí zasedají ve zlatých křeslech.
Nekrofilní historku vyvrátil až průzkum v 21. století, během kterého se na rakvi Petra Voka náhle objevil snubní prsten jeho choti. Tajemstvím je opředený Závišův kříž, vzácná středověká zlatnická práce s kusem dřeva z Kristova kříže.
Nacisté zde skladovali válečnou kořist
Páni z Růže coby donátoři pozvedli význam svatostánku obrazem madony nebo cyklem anonymního Mistra vyšebrodského oltáře, vrcholnými díly evropské gotické malby. Nacisté zde skladovali válečnou kořist z muzeí a galerií.
Klášter v neklidném pohraničí přestál války i totalitní režimy. Dvakrát byl zrušen, ale pokaždé vstal z popela jako Fénix. Po obnovení v roce 1990 je jediným fungujícím mužským cisterciáckým klášterem v Česku.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
