Moderní záhonové růže vyžadují dostatek světla a tepla
Stanislav Peleška, který připravuje zahrádkářské rady pouze pro naše internetové stránky, se dnes věnuje růžím.
Začneme tříděním, botanickým i pěstitelským
Nejběžnější třídění růží je odvozeno z růstu keře, stonku a z květu. První skupinou jsou růže velkokvěté neboli čajohybridy. Důležitou skupinou jsou růže mnohokvěté neboli polyantky. Mezi těmito druhy byly prošlechtěny růže záhonové vícekvěté neboli floribundy. Dalšími skupinami jsou růže sadové keřové, velkokvěté pnoucí a samostatně se hodnotí růže drobnokvěté a zakrslé, což jsou růže miniaturní a botanické.
Pěstební místo a zásady při pěstování růží
Ačkoli jsou plané růže neobyčejně skromné na půdní a pěstební prostředí, moderní záhonové růže vyžadují dostatek světla a tepla (nikoli tzv. úpal) a optimálně by se měli pěstovat v hlinitopísčité půdě. Každoroční péče spočívá také v řezu růží ostrými zahradnickými nůžkami. Starého dřeva se zachovává maximálně čtvrtina, aby nové přírůstky byly dostatečně prodlužující a květně, se živými očky. Řez plotových růží je ale odlišný.
Přihnojování patří k péči o keře
Nejpodstatnější je dobrý kompost k jarnímu i mírnému letnímu dávkování. Přihnojování plnými hnojivy (NPK, Cererit aj.) je neúměrně drahé. Stanislav Peleška tak rozhodně doporučuje vlastní kompost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
