Minaříček
Příjmení Minaříček je zdrobnělinou z minařík, došlo v něm k nářečnímu splynutí tvrdého -l- s předchozí hláskou m-. Minaříček byl vlastně mlynaříček. Jedná se tedy buď o příjmení podle povolání mlynáře, popř. jeho syna nebo učně (jak naznačuje zdrobnění), nebo možná i o příjmení ptačí podle sýkorky mlynaříka. V současnosti u nás žije jen 23 osob s příjmením Minaříček.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 119; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 73; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 193, 219; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 124 (Minářík); J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 359; V. Mates, Jména tajemství zbavená 2, Praha 2003, s. 208–9
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
