Minaříček

Příjmení Minaříček je zdrobnělinou z minařík, došlo v něm k nářečnímu splynutí tvrdého -l- s předchozí hláskou m-. Minaříček byl vlastně mlynaříček. Jedná se tedy buď o příjmení podle povolání mlynáře, popř. jeho syna nebo učně (jak naznačuje zdrobnění), nebo možná i o příjmení ptačí podle sýkorky mlynaříka. V současnosti u nás žije jen 23 osob s příjmením Minaříček.

Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 119; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 73; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 193, 219; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 124 (Minářík); J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 359; V. Mates, Jména tajemství zbavená 2, Praha 2003, s. 208–9

autor: Žaneta Dvořáková
Spustit audio