Miluščiny múzy aneb umění léčí
Příběh ženy, která zpěvem zachraňuje lidské životy. Příběh školy, která umožňuje handicapovaným lidem nejen kulturní rozvoj, ale také celkovou integraci do společnosti.
Už jako malá měla Miloslava Soukupová, všemi známými nazývaná familiárně Miluška, dva velké sny – být zpěvačkou a pomáhat lidem. Nyní může hrdě prohlásit, že se jí splnilo obojí.
Před více než dvaceti lety v Ostravě založila unikátní projekt Múzické školy, určené jak pro zdravé, tak i handicapované lidi ve věku od tří let. Miloslava totiž prosazuje názor, že „umění léčí´, a její mnohaletá terapeutická praxe tuto domněnku jen potvrzuje. Duševní i tělesný rozvoj je handicapovaným lidem na Múzické škole umožněn díky muzikoterapii, arteterapii, léčebnému tělocviku, a mnoha dalším uměleckým oborům.
Miluščino přání pomáhat potřebným má kořeny hluboko v její minulosti, kdy v jejím sousedství bydlela astmatem těžce postižená Kateřina. Miluška vystudovala sólový zpěv na konzervatoři v Ostravě a v Praze, proto se rozhodla Kateřině pomoci tím, že ji naučí správně dýchat a používat hlas. Pokus skutečně zafungoval, a Miluška pochopila, že procvičováním bránice a zpěvem může dosáhnout obrovských úspěchů i u těžce postižených jedinců.
Roku 1990 vymyslela projekt Múzické školy (od slova ,,múza“, nikoliv ,,muzika“), ale na Ministerstvu školství její nápad nenašel podporu. Miluška se tedy obrátila na ostravský odbor kultury a teprve tam získala alespoň povolení se školou začít. Veškeré finanční prostředky, prostory a další materiální zázemí si však musela obstarat sama. O rok později škola začala fungovat. Zpočátku se šedesáti studenty. Postupně zájem o studium narůstal a nakonec Miluška musela sehnat budovu mnohem větší. Dnes na ostravskou Múzickou školu dochází přes 400 studentů různého věku a zdravotního stavu.
Miluška vedle konzervatoře vystudovala ještě Speciální pedagogiku a Teorii kultury na Filosofické fakultě Olomoucké univerzity. Na Múzické škole i Lidové konzervatoři zastává post ředitelky, zároveň ale vyučuje sólový zpěv, komorní zpěv a muzikoterapii balbutiků. Jen k ní dochází přes 25 studentů týdně, někteří z nich nepřetržitě již 17 let.
Miluška je přesvědčena, že studium na Múzické škole pro její studenty neznamená jen vzdělání, ale především jakousi formu terapie. Tvrdí, že umění léčí. Při zpěvu si člověk posiluje bránici a uvolňuje jindy ztuhlé svaly - lidem s handicapem tak vyjadřování na umělecké rovině může život nejen zpříjemňovat, ale také vůbec umožňovat.
I když letos Múzická škola oslaví 23. narozeniny, stále se objevují velké problémy, které by mohly potenciálně běh úspěšné a oblíbené školy narušit.
Připravila: Tereza Reková
Mistr zvuku: Roman Špála
Dramaturgie a režie: Lenka Svobodová.
Poslouchejte v sobotu 1. listopadu 2014 od 18:30 na Dvojce nebo v iRádiu do 1. prosince 2014.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka