Michal Smetana: Rusko aktivovalo plán B a přesouvá se na Donbas. I jeho dobytí ale bude pro Rusy problém
Původní plán Vladimira Putina na rychlou a efektivní invazi nevyšel. Ruská armáda přecenila své schopnosti, Ukrajina se houževnatě brání. Jaké možné scénáře se nyní nabízejí? Lze vyloučit dlouhodobý konflikt? Co víme o ruských ozbrojených silách? Proč nebyl dobyt Kyjev? V audiozáznamu ještě zazní téma, jak hodnotit postup Evropy nebo jaká forma dohody by přicházela v úvahu.
Původním cílem ruské invaze na Ukrajinu byl pád ukrajinské vlády, ustavení nové proruské, změna tamní ústavy a autonomie pro východní části Ukrajiny. Nic z toho se ale nestalo. Ukrajina se brání už šestý týden. A to Rusko podle všeho nutí měnit taktiku.
Čtěte také
Podle šéfa Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga Rusko přesouvá své síly od Kyjeva na východ a jih Ukrajiny. Chce ovládnout Donbas a získat pozemní spojení s anektovaným Krymem.
„Možná spíše než o plán B, jde o plán C nebo D. Jak se postupně měnila situace na bojišti, muselo Rusko nutně revidovat i své politické plány. Muselo prostě hledat něco, co by doma mohlo prodat jako vítězství,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... Michal Smetana, výzkumný pracovník a pedagog Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Zamrzlá válka
Proč ruská armáda neuspěla ve svém původním plánu, má podle analytika řadu důvodů. „Tím nejzákladnějším je určitý nesoulad mezi maximalistickými politickými cíli a vojenskou schopností a taktikou.“
„Jinými slovy: ruské schopnosti byly velmi přeceněny, zatímco ukrajinské velmi podceněny. Pod tím se schovává řada dalších problémů. Ať už se to týká morálky ruských vojáků, logistiky zásobování a samozřejmě i schopnosti Západu dodávat Ukrajině velmi rychle zbraně a dále tlačit na Rusko.“
Generální tajemník NATO nicméně včera řekl, že válka na Ukrajině může trvat dlouho a že ruský prezident podle něj nezměnil nic na svém cíli ovládnout celou Ukrajinu. „Věřím tomu,“ souhlasí Smetana. „Nešlo by ale o připojení Ukrajiny k Rusku, jak si lidé myslí. Šlo by o rozdrobení Ukrajiny a změnu režimu, který by byl Rusku více nakloněn.“
„Aktuálně ale toho Rusko není schopné dosáhnout v žádném případě. Proto se soustředí na dobytí Donbasu. A i to je samo o sobě pro ruskou armádu v tuto chvíli poměrně velká výzva.“
Boje o Donbas
Na Donbasu se válčí už osm let. Na rozdíl od ostatních částí Ukrajiny tu má ruská armáda vybudovanou logistiku. „Tady by konflikt skutečně mohl zamrznout a protáhnout se potenciálně na měsíce až roky,“ odhaduje Smetana.
Čtěte také
„Podpora Ruska pro separatistické oblasti na území Donbasu by byla ještě explicitnější. Zároveň z druhé strany podpora Západu Ukrajině, jak vojenská, tak zpravodajská, diplomatická, by byla větší.“ Predikce vleklejšího dlouhodobějšího konfliktu je ale podle Smetany předčasná.
„Každý den vidíme na obou stranách snahu útočit na pozice protivníka. I v dalších týdnech se to jistě bude ještě velmi dynamicky vyvíjet. V tuto chvíli je velmi těžké říct, jak to dopadne.“
„I když se bude válčit jenom na Donbase, tak dokud nebude uzavřena nějaká mírová dohoda, pořád hrozí, že Rusko může kdykoli zaútočit i na jiné části Ukrajiny. Nebezpečí to tedy neeliminuje.“
Související
-
Přepis: Jak to vidí Michal Smetana – 8. dubna 2022
Hostem byl odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana.
-
„Rusko neomlouvám. Ale takhle uvažuje.“ Odborník na bezpečnost Michal Smetana o dění na Ukrajině
Kvůli aktuální situaci byl mimořádným hostem pořadu expert z Univerzity Karlovy. Jeho úvahy propojují bezpečnostní studia, mezinárodní vztahy a politickou psychologii.
-
„Putina ovládají emoce. Co bude dál?“ Šándor, Smetana a Černý ve speciálu k invazi na Ukrajinu
Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Český rozhlas Dvojka vysílá k invazi na Ukrajinu prodloužený speciál Jak to vidí... Pozvání přijal Adam Černý, Andor Šándor a Michal Smetana.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.