Meteor o tasmánském čertu, stresu a růstu dinosaurů

Výprava na dno Darwinova kráteru

Tasmánie na mapě vypadá oproti Austrálii jako malý ostrůvek. Ale nenechte se mýlit. Má rozlohu jen o 13 % menší než naše republika. A žije tam řada unikátních živočišných druhů. Asi nejznámějším zvířecím obyvatelem je Tasmánský čert – ďábel medvědovitý.

Dnes velmi ohrožený. S jeho přežitím pomáhají i zoologické zahrady, nově i ta pražská. Okolnosti vzniku nové expozice zvané Darwinův kráter nám přiblíží při četbě ze své připravované knihy Supi v hotelu Continental ředitel zoo Miroslav Bobek.

Uniknou vědcům záhadné cikády?

Logo|foto:Český rozhlas

Cikád je na světě 3400 druhů. Jen sedm z nich má pozoruhodnou vlastnost, že se objevují jen jednou za 13 nebo 17 let. Cikády žijí většinu života pod zemí jako larvy, pak dospějí, přemění a odlétají zakládat nové pokolení.

Matematici si všimli, že čísla 13 a 17 jsou prvočísly. Dodržují cikády tyto intervaly záměrně? Je pro ně výhodné, aby to byla prvočísla? Nový výzkum zhatil čínský koronavirus, který nedovolil vědcům pohybovat se v terénu. Podrobnosti přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Poprvé o stresu

Logo|foto:Český rozhlas

Vyhýbejte se stresu! Dnes běžná rada lékařů. Stres opravdu zhoršuje průběh nemocí a některé může doslova přivolat. Ale že nějaký stres existuje a co to je, se velice dlouho nevědělo. Až do roku 1936.

Přestože stres je důležitou součástí našeho života a v momentu ohrožení nám pomáhá. Podstatu stresové reakce, ale vědci dlouho neznali. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč byli dinosauři tak velicí?

Velké mohutné tělo, dlouhý krk i ocas. Čtyři masivní nohy. Obrovské rozměry brontosaura a dalších tzv. sauropodních dinosaurů dodnes udivují. Hmotnost až 40 tun, délka až 30 metrů. Svými rozměry budili respekt, ale nutně museli být zároveň dost neobratní.

Proč se jim vyvinula tak velká těla? Byla to evoluční výhoda nebo spíš nehoda? Vědci podrobně prozkoumali fyzické parametry dinosaurů a přicházejí s několika vysvětleními. V Meteoru o tom hovořil publicista Vladimír Socha.

Planety u pulsarů

Když hvězdě dojde palivo a má tu správnou hmotnost, může se z ní stát neutronová hvězda. Jde o objekt velikosti třeba jen 10 km. Lžička materiálu neutronové hvězdy váží jako Sněžka. Při otáčení pak rychle rotující neutronová hvězda bliká jako tzv. pulsar.

Vzniku neutronové hvězdy předchází výbuch supernovy, při kterém se atmosféra původní hvězdy doslova rozmetá do okolí. Přesto bylo u pulsarů objeveno už několik desítek planet. Jak mohly přežít výbuch supernovy? A je možné, aby na nich byl život? O tom hovořila Julie Nováková z PřF Univerzity Karlovy.

Sherlock Holmes a případ s včelou

Meteor vám o letních prázdninách přináší unikátní průřez detektivek napsaných v 70. a 80. letech přímo pro Meteor. Se Svatoplukem Benešem v roli fenomenálního detektiva. Spisovatel Rudolf Čechura přidal legendárnímu detektivovi nadhled i humor.

Poslouchejte jen do soboty 11. července 2020