Meteor o ochutnávání vrtů, závratích opic a umělé vodě

29. duben 2023

Poslechněte si:

  • 00:57 Květen v zrcadle pranostik
  • 12:48 Proč geologové ochutnávají vrty?
  • 27:48 Objevná plavba do Austrálie
  • 33:28 Navozují si opice schválně závrať?
  • 40:17 Umělá voda

Hovoří geolog Günter Kletetschka nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Zbyňka Hrkala O lidech a vodě čte Jiří Schwarz.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Květen v zrcadle pranostik

Louka

Na pranostiky se dnes možná díváme spíše s lehkým úsměvem, protože víme, že nevycházejí na 100 %. Jenomže před staletími hrály pranostiky významnou roli. V době, kdy dlouhodobé předpovědi věda nedokázala poskytovat, byly významnou pomůckou třeba k tomu, aby rolníci zaseli ve správný čas. Naši předkové si všimli, že během roku se pravidelně opakují období, kdy je počasí podobné. Doc. Zdeněk Vašků velmi podrobně analyzoval deset tisíc pranostik. Ty nejzajímavější pro měsíc květen jsme si v Meteoru představili.

Proč geologové ochutnávají vrty?

Mořské dno

Günter Kletetschka z Přírodovědecké fakulty UK se zúčastnil dvouměsíční výpravy na zaoceánské lodi Joides Resolution. Ta zamířila pod Řecko k sopce Santorini. Kletetschka měl za úkol analyzovat vrtná jádra ze dna Středozemního moře z hlediska změny magnetického pole. Byl svědkem, jak kolegové berou do ruky párátka a ochutnávají miliony let staré bahno. Proč to dělají? A co se mu podařilo z vrtů zjistit?

Objevná plavba do Austrálie

Lodě kapitána Jamese Cooka na malbě Williama Hodgese

V roce 1768 se britská Admiralita rozhodla podniknout výzkumnou plavbu, za jejíž hlavní účel prohlásila pozorování přechodu Venuše přes sluneční kotouč. Tento tranzit, jehož proměření mělo vést k přesnějšímu výpočtu vzdálenosti Venuše od Země, měl být nejlépe vidět na tichomořském Tahiti. Utajovaným cílem výpravy pak mělo být hledání nových zemí ke kolonizaci. Do čela výpravy Admiralita překvapivě jmenovala čtyřicetiletého námořního poručíka Jamese Cooka. Jeho výprava vstoupila do dějin. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Navozují si opice schválně závrať?

Orangutan

Když děti hrají „kolo kolo mlýnský“, často se točí tak dlouho, až se jim začne motat hlava. Lidský mozek si neví rady se vzájemně protichůdnými informacemi, které získá pomocí rovnovážného tělíska a zraku. Všichni víme, že to děti baví. Zvláštní pocit z „točení hlavy“ zažívají i opce. Vědci sledovali řadu opic v zoologických zahradách a zjistili, že opice si závrať vyvolávají úmyslně. Proč to dělají? Důvody přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Umělá voda

Ilustrační snímek

Jedním z největších problémů dnešního Singapuru je voda. Pokud zavítáte do této země v období zimy, kdy zde panují monzunové deště, oprávněně se vám může zdát absurdní tvrzení, že město má katastrofální nedostatek vody. Čísla však nelžou. Pouhých 471 m3 obnovitelných vodních zdrojů na osobu řadí Singapur na šesté místo v pořadí států s absolutním nedostatkem vody. A tak se rozhodli vodu vyrábět. I o tom píše hydrogeolog Zbyněk Hrkal ve své knize O lidech a vodě, ze které si čteme v repríze.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.