Meteor o nevěřících matematicích, nejstarší lebce a arzénu pod Sněžkou

Arsenopyrit
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Arsenopyrit
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:47 Věří matematici svým výpočtům?
  • 10:51 Přepíše lebka nejstaršího Evropana učebnice?
  • 21:13 Proč dětem ubližuje odloučení od matky?
  • 25:35 Jsou vědci normálními lidmi?
  • 34:34 Kde se vzal pod Sněžkou arzén?

Věří matematici svým výpočtům?

Matematika

Proč by neměli, že? Co třeba proto, že si nemůžou být nikdy jisti, že neudělali nějakou chybu? Nebo proto, že výsledek je příliš neuvěřitelný a zdráhají ho sami autoři akceptovat. Stalo se to někdy i věhlasným matematikům? Dělají matematici chyby? I na to jsme se ptali Mirka Rokyty z MFF UK. Zároveň jsme zhodnotili náš prázdninový cyklus Mate-matika?, který formou příběhů přinášel právě těžko uvěřitelné matematické příklady a řešení.

Přepíše lebka nejstaršího Evropana učebnice?

Rekonstrukce lebky nejstaršího Evropana

Podle dosavadních odhadů přišli naši předchůdci homo sapiens sapiens do Evropy z Afriky před přibližně 35 000 roky. Tehdy na našem území žili neandrtálci – druh lidí zvyklý na drsné podnebí v sousedství ledovce. Najednou se objevili černoši a začínali mít navrch. První kontakty provázely souboje, ale i křížení. Díky nejnovější rekonstrukci lebky objevené v jeskyni už v sedmdesátých letech to ale vypadá, že člověk přišel do Evropy už před 210 000 roky. Přepíšou se učebnice? To komentoval biolog Jaroslav Petr.

Proč dětem ubližuje odloučení od matky?

holčička - dítě - autismus

Dlouho si psychologové mysleli, že úloha matky u kojenců spočívá především v zajištění základních biologických potřeb. Teprve poměrně drsný experiment na dětech, které byly odlučovány od matek, ukázal, že bez kontaktu s matkou v ranném dětství mají děti následky celoživotně! Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jsou vědci normálními lidmi?

Laboratoř organické syntézy

Zní to jako podivná otázka, ale je fakt, že vědci bývají zobrazování, ať už v beletrii či filmu jako podivíni naprosto odtažití od reality všedních dní. Jak se vědci dívají sami na sebe? Položili jsme otázku „Jsou vědci normální lidé? Chodí na pivo, nakupují v supermarketech, hádají se o politice? Nebo je svět vědců tak trochu světem sám pro sebe?“ 10 členům Učené společnosti ČR. Odpovídali teoretický fyzik Jiří Bičák, jazykovědec František Čermák, astronom Jiří Grygar, psychiatr Cyril Höschl, fyzioložka Helena Illnerová, matematik Jaroslav Nešetřil, genetik Václav Pačes, chirurg Jan Pirk, imunoložka Blanka Říhová a biochemička Eva Zažímalová.

Kde se vzal pod Sněžkou arzén?

Arsenopyrit

Málokdo ví, že nejvyšší hora naší republiky Sněžka, byla bohatým zdrojem mědi a arzénu. Naši předkové dolovali horu od 15. století. Největší slávu zažil Obří důl v devatenáctém století, když měl prakticky monopol na arzénovou rudu. Po tehdejší činnosti horníků v podzemí se mnoho dochovalo. Sněžka je protkána kilometry chodem a parta nadšenců je před několika lety zpřístupnila veřejnosti. V současné době probíhá rozšiřování trasy pro veřejnost. Otevřeno bude opět roku 2023. Obřím dolem nás provedl geolog a jeskyňář Radko Tásler.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související