Meteor o nebezpečné marihuaně, koronaviru a plavajících dinosaurech

Je marihuana nebezpečná?

Při tom je prokázáno, že konopí zvyšuje riziko duševních onemocnění a sociálního přizpůsobování. Devastující účinky má především na vyvíjející se mozek|foto:Gras Grün, Fotobanka Unsplash

Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogovou závislost v čerstvě vydané zprávě říká, že v České republice užilo konopí během života 37 % dospívajících ve věku 15–16 let. Dekriminalizace a legalizace konopí běží světem jako vlna.

Při tom je prokázáno, že konopí zvyšuje riziko duševních onemocnění a sociálního přizpůsobování. Devastující účinky má především na vyvíjející se mozek. Své obavy z užívání marihuany představil MUDr. František Koukolík.

První laserový paprsek

Logo|foto:Český rozhlas

Podle způsobu vzniku lidé dlouho znali dva druhy světla – „teplé“, například z rozžhaveného vlákna žárovky, a „studené“, ze zářivky nebo svatojanské mušky. V roce 1916 pak Albert Einstein, inspirován kvantovou teorií, upozornil na třetí způsob vzniku světla, tzv. stimulovanou emisí.

Při ní se elektrony v obalech atomů, nabuzené dodáním energie zvenčí, vrátí z vyšších energetických hladin na původní rovnovážnou úroveň a uvolněnou energii vyzáří. Byl to poslední krok pro vynález laseru. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Má smysl přednášet dětem?

Dětský mozek nezvládá přepínání mezi virtuální realitou a skutečným světem|foto:Lucrezia Carnelos, Fotobanka Unsplash

Stopnout si před 30 dětí ve střídě a 45 minut jim „něco vykládat“ před tabulí. To je bohužel stále realita v mnoha českých školách. Říká se tomu frontální výuka. Mnohé studie přitom ukazují, že je to velmi špatný způsob, jak přimět mladý mozek si něco zapamatovat.

Opačným extrémem je nechat vzdělávání výhradně na moderní technologie. Dětský mozek nezvládá přepínání mezi virtuální realitou a skutečným světem. Hovořil o tom MUDr. Karel Ježek, Ph.D. z Laboratoře experimentální neurofyziologie UK.

Uměli dinosauři plavat?

Uměli dinosauři plavat?|foto:Fotobanka Pixabay

Voda, jak známo, nadnáší. Krátce poté, co byly objeveny kosti obřích dinosaurů, se začalo spekulovat o tom, v jakém prostředí žili. Byla to voda? Samozřejmě z anatomie bylo zřejmé, že jde o suchozemské tvory. Ale ti mohli často a rádi vyhledávat jezera či řeky. Podobně jako současný hroch je ve svém živlu právě ve vodě.

Jak to tedy bylo? Uměli dinosauři plavat? Chodili často do vody, aby si usnadnili pohyb? Nové výzkumy představil publicista Vladimír Socha.

Koronavirus a mravenci

Jak mravenci řeší, když nemoc přijde do tisícihlavého mraveniště?|foto: Fusion Medical Animation, Fotobanka Unsplash

Nejen my, lidé, čas od času čelíme epidemii. Aktuálně je to nový čínský koronavirus. Byla přijata přísná opatření, a můžeme se ptát, zda správná. Je zajímavé podívat se do přírody.

Například mravenec obecný žije v mraveništi o tisících jedinců, což je z hlediska šíření chorob nebezpečné. Jak to mravenci řeší, když nemoc opravdu přijde? Překvapivě podobně jako my. Sociální distanc, izolace nejohroženějších, úmyslné pomalé promořování. Podrobnosti přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Neviditelný pavouk

Logo|foto:Český rozhlas

Kočka si všimla něčeho pod skříní. Že by myš? Rychle se pod skříň vrhla a…. nic tam není! Pomalu se otáčí zpět, když v tom koutkem oka zase něco zahlédne. Otočí hlavu a… zase nic. Jen nejasná, jakoby rozmazaná pavučina…

Tak tímhle obdivuhodným trikem se dokáže pavouk „třesavka“ doslova stát neviditelným. Tak rychle třese sítí, a tedy i sebou, že ho přestaneme vidět.

Dále jsme si představili pavouka, který čekal na odchod sovětských vojsk, pavouka, který je u nás doma a pavouka, který schoval Národní divadlo. To vše v rámci cyklu Planeta pavouků. Příhody vyprávěné Miloněm Čepelkou s odborným komentářem arachnologa Antonína Kůrky.