Meteor o kosmické elektrárně, tažných ptácích a zobrazení elektronů
Poslechněte si:
- 00:48 Vybudujeme v kosmu solární elektrárnu?
- 13:45 Mají krokodýli rádi dětský pláč?
- 20:05 Jak zabránit infarktu?
- 25:44 Shluky elektronů na vlastní oči
- 34:00 Kam odlétají čeští ptáci?
- 40:21 Dron proti nemocem
Hovoří fyzik Jakub Holovský, biolog Jaroslav Petr nebo ornitolog Zdeněk Vermouzek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Hledání Petra Kulhánka a kol. čte Libor Vacek.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
Vybudujeme v kosmu solární elektrárnu?
Nápad jako vystřižený ze sci-fi románu: na oběžné dráze Země umístíme solární panely o velké ploše a elektrickou energii budeme posílat na planetu. Výhody jsou zřejmé – Slunce v kosmu svítí 24 hodin denně a energii netlumí atmosféra. Evropská kosmická agentura zahajuje projekt Solaris, který by měl nápad realizovat. Jenže jak elektrárnu postavit a hlavně jak přenést energii na zemský povrch? Technické řešení má mnoho úskalí. Hovořili jsme o nich s doc. Jakubem Holovským, který působí na FEL ČVUT a ve Fyzikálním ústavu AV. Pomůže nakonec kosmická solární elektrárna?
Český rozhlas se připojuje k nastávajícímu Týdnu udržitelného rozvoje projektem Udrž to! Sedm dní pro planetu. Témata spojená s udržitelností budou od 18. do 24. září. Více o celém projektu Udrž to! Sedm dní pro planetu se dozvíte ve vysílání a také na webu udrzto.rozhlas.cz.
Mají krokodýli rádi dětský pláč?
Zvuk dětského pláče je nesmírně intenzivní a ucho matky dokáže rozlišit několik druhů pláče. Je rozdíl, když novorozenec pláče kvůli silné bolesti, nebo třeba proto, že se cítí být sám. Vědci teď uskutečnili zajímavý pokus, ve kterém pouštěli dětský pláč krokodýlům. Jejich reakce byla překvapivá. Krokodýlí samice jakoby poznaly, o jaký druh zvuku se jedná. Podrobnosti o experimentu přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.
Jak zabránit infarktu?
Bůček, pivo, klobáska, gauč, televize… Životní styl, kterým si člověk zadělává na problémy. Zmenšování průchodnosti cév, infarkt… Důsledky mohou být fatální. Když už je situace kritická, může pomoci lékař. Ještě před 46 lety to nešlo, ale mělo se to změnit. Tehdy po řadě pokusů na mrtvých tělech a živých zvířatech i lidech vykonal německý lékař Andreas Grüntzig dne 16. září 1977 první tzv. transluminální koronární angioplastiku. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Shluky elektronů na vlastní oči
Mohou se dva atomy, oba nabité záporně, přitahovat? Odpověď je nelogická – mohou. Za určitých okolností dochází k tomu, že se elektrony nahromadí na „jedné straně“ atomu. Ta opačná pak působí kladným nábojem a může k sobě přitáhnout elektrony jiného atomu. Dochází k tomu v tzv. halogenových vazbách a čeští vědci, mezi nimi i Pavel Hobza z Ústavu organické chemie a biochemie, dokázali celou situaci zobrazit. Pomocí elektronového mikroskopu zobrazili mapu rozložení náboje kolem atomů. Jako první na světě.
Kam odlétají čeští ptáci?
V polovině září je v plném proudu odlet ptáků do teplých krajin. Jde o postupný proces, kdy se ptáci nenápadně z krajiny vytrácejí. Signálem je pro ně zkracující se délka dne. Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické, popsal migrační trasy ptáků. Většina míří k jihu do Afriky, ale někteří preferují třeba Indii. Jak se na odletu ptáků projevuje globální oteplování? A proč z tropů přilétají k nám, když je v nich teplo po celý rok?
Dron proti nemocem
Podle Světové zdravotnické organizace představují nemoci šířené pomoci přenašečů až 17 % infekčních onemocnění, což každý rok vede k více než jednomu miliónu lidských obětí. Jde například o malárii, lymfatickou filariózu a nemoci způsobené arboviry, jako jsou horečka dengue, žlutá zimnice a horečka zika. Přenašeči jsou komáři. Šlo by je geneticky upravit, aby nemoc nešířili, a pak je vypustit do přírody pomocí dronů? Píše se o tom v knize autorského kolektivu pod vedením prof. Petra Kulhánka. Kniha se jmenuje Hledání a vydalo ji nakladatelství AGA. V Meteoru z ní čte Libor Vacek.
Související
-
Tučňákům skalním nevadí „manželství na dálku“
Málokteří živočichové žijí trvale v páru. Jednomu druhu tučňáků však takový vztah vydrží i po odloučení na sta kilometrů.
-
Meteor o zániku civilizace, sluchu kormoránů, hořlavém sněhu a létajících pavoucích
01:03 Planetka a zánik civilizace 09:24 První český parník 14:02 Odkud teče pramenitá voda? 27:08 Slyší ptáci pod vodou? 36:01 Sníh, který hoří 34:49 Létající pavouci
-
Meteor o Saturnově tajuplném měsíci, paroháčích a svítícím slizu
Jak se vyrábí zelený svítící sliz? Když byl ondřejovský teleskop nový. Tajuplný Saturnův měsíc Enceladus. Paroží dává jelenům zabrat. Technický div světa v Nizozemí.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
