Meteor o kosmické elektrárně, tažných ptácích a zobrazení elektronů

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Vybudujeme v kosmu solární elektrárnu?

Nápad jako vystřižený ze sci-fi románu: na oběžné dráze Země umístíme solární panely o velké ploše a elektrickou energii budeme posílat na planetu. Výhody jsou zřejmé – Slunce v kosmu svítí 24 hodin denně a energii netlumí atmosféra. Evropská kosmická agentura zahajuje projekt Solaris, který by měl nápad realizovat. Jenže jak elektrárnu postavit a hlavně jak přenést energii na zemský povrch? Technické řešení má mnoho úskalí. Hovořili jsme o nich s doc. Jakubem Holovským, který působí na FEL ČVUT a ve Fyzikálním ústavu AV. Pomůže nakonec kosmická solární elektrárna?

Mají krokodýli rádi dětský pláč?

Krokodýl americký|foto:Václav Šilha

Zvuk dětského pláče je nesmírně intenzivní a ucho matky dokáže rozlišit několik druhů pláče. Je rozdíl, když novorozenec pláče kvůli silné bolesti, nebo třeba proto, že se cítí být sám. Vědci teď uskutečnili zajímavý pokus, ve kterém pouštěli dětský pláč krokodýlům. Jejich reakce byla překvapivá. Krokodýlí samice jakoby poznaly, o jaký druh zvuku se jedná. Podrobnosti o experimentu přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak zabránit infarktu?

Problém se srdcem|foto:Shutterstock

Bůček, pivo, klobáska, gauč, televize… Životní styl, kterým si člověk zadělává na problémy. Zmenšování průchodnosti cév, infarkt… Důsledky mohou být fatální. Když už je situace kritická, může pomoci lékař. Ještě před 46 lety to nešlo, ale mělo se to změnit. Tehdy po řadě pokusů na mrtvých tělech a živých zvířatech i lidech vykonal německý lékař Andreas Grüntzig dne 16. září 1977 první tzv. transluminální koronární angioplastiku. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Shluky elektronů na vlastní oči

Zkoumání nerovnoměrné rozložení elektronového náboje na atomu halogenu|foto:Viktor Čáp, Fyzikální ústav Akademie věd ČR

Mohou se dva atomy, oba nabité záporně, přitahovat? Odpověď je nelogická – mohou. Za určitých okolností dochází k tomu, že se elektrony nahromadí na „jedné straně“ atomu. Ta opačná pak působí kladným nábojem a může k sobě přitáhnout elektrony jiného atomu. Dochází k tomu v tzv. halogenových vazbách a čeští vědci, mezi nimi i Pavel Hobza z Ústavu organické chemie a biochemie, dokázali celou situaci zobrazit. Pomocí elektronového mikroskopu zobrazili mapu rozložení náboje kolem atomů. Jako první na světě.

Kam odlétají čeští ptáci?

Tažní ptáci často migrují ve formaci |foto:Shutterstock

V polovině září je v plném proudu odlet ptáků do teplých krajin. Jde o postupný proces, kdy se ptáci nenápadně z krajiny vytrácejí. Signálem je pro ně zkracující se délka dne. Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické, popsal migrační trasy ptáků. Většina míří k jihu do Afriky, ale někteří preferují třeba Indii. Jak se na odletu ptáků projevuje globální oteplování? A proč z tropů přilétají k nám, když je v nich teplo po celý rok?

Dron proti nemocem

Komár|foto:Profimedia

Podle Světové zdravotnické organizace představují nemoci šířené pomoci přenašečů až 17 % infekčních onemocnění, což každý rok vede k více než jednomu miliónu lidských obětí. Jde například o malárii, lymfatickou filariózu a nemoci způsobené arboviry, jako jsou horečka dengue, žlutá zimnice a horečka zika. Přenašeči jsou komáři. Šlo by je geneticky upravit, aby nemoc nešířili, a pak je vypustit do přírody pomocí dronů? Píše se o tom v knize autorského kolektivu pod vedením prof. Petra Kulhánka. Kniha se jmenuje Hledání a vydalo ji nakladatelství AGA. V Meteoru z ní čte Libor Vacek.