Menšík
Doklad o příjmí Menšík máte již z roku 1327. Vzniklo z druhého stupně přídavného jména „malý“, tj. „menší“. Mohlo se jednat o někoho menšího vzrůstem, nebo i mladšího, snad i někoho, kdo měl např. menší hospodářství nebo menší živnost než jeho jmenovec. Podle Vladimíra Matesa mohlo příjmení souviset i s hierarchickým rozlišením čeledínů (obdobně jako jsou např. ve mlýně nebo v pivovaru mládci a stárkové) - jako Menšík by byl označován ten mladší, méně zkušený. Formu Menšík nosí dnes 3 134 osob, máte i příjmení Menčík – to používá 461 obyvatel.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 117; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 263; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 42; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 201
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
