Měla jsem obavu z velké tmy. Paradoxně jste citlivější a vnímavější, popisuje Špicberky antropoložka Zdenka Sokolíčková
Žena v polární noci. To je název nové Četby na pokračování na Dvojce z deníku svérázné umělkyně Christiane Ritterové. „Setkání s autorkou by mě určitě hodně zajímalo. A to nejen proto, že Špicberky se od té doby, kdy ona tam přezimovala, velmi proměnily,“ uvádí antropoložka Zdenka Sokolíčková. Jaký výzkum na Severu prováděla a na jakém projektu pracuje teď? Je milovnicí audioknih? Na co by se Christiane Ritterové zeptala, kdyby žila? Jak se její děti cítily na Špicberkách?
Špicberky byly pro Zdenku Sokolíčkovou a její rodinu dva a půl roku domovem i pracovním prostředím, výtvarnice a spisovatelka Christiane Ritterová tam žila už v roce 1934. „Když jsem četla knihu poprvé, tak tam na mě silně zapůsobily dvě scény. První, když autorka přiznává, že nechala doma svojí dcerku, protože odjet s ní nebylo možné. Druhá, když zmiňuje drastický příběh těhotné ženy norského lovce, která zůstala sama v chatě, a v té tmě a zimě porodila. Dítě přežilo, ale žena přišla o rozum,“ vzpomíná.
Jak na ni působily tamní podmínky?„Měli jsme obavy z té velké tmy a nevěděli jsme, jak to budou snášet děti. Ale vyvolá to ve vás vnitřní usebrání a najdete klid, ani nevíte jak. Prostředí vás ničím nezahlcuje, nevidíte davy a není tam žádná světelná reklama. Vnějších stimulů je málo, takže zcitlivíte a všímáte si věcí, které by vás v Praze ani nenapadly,“ uzavírá Zdenka Sokolíčková.
Související
-
Žena v polární noci. Z fascinujícího deníku výjimečné a odvážné Christiane Ritterové
Opustila klidný život u rodičů i malou dcerku a vydala se za svým mužem, lovcem kožešin, na nehostinný Sever. Z deníku svérázné malířky čte Klára Suchá.
-
Mě rozčiluje, když někdo říká: Petr Horký si umí plnit své sny, zlobí se známý polárník
Je polárníkem i režisérem. Tyto dvě profese k němu prý patří, i když jich ovládá mnohem víc. „Jsou pro mě určující,“ ujišťuje v Blízkých setkáních.
-
Ledovce na pólu tají před očima. Mapy už neplatí, varuje polárník Miroslav Jakeš
Na severním pólu byl devatenáctkrát. Svůj sen by si ovšem osmašedesátiletý polárník splnil, kdyby se mu podařilo dokončit projekt Tři póly a sedm vrcholů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
