Martha Elefteriadu se chystá vydat novou desku
Už léta tvoří nerozlučné pěvecké duo Martha a Tena, které zpívá písničky s nádechem řeckého slunce. Sestry Elefteriadu zpívaly už odmalička v dětských pěveckých sborech.
Ze soutěže v Brně se dostaly až do pražského divadla Apollo a jejich um tam tehdy ocenil i mladý Karel Gott, který se právě vrátil z Las Vegas. Staly se velmi slavnými.
Nejbližší člověk
Tena před časem onemocněla a Martha k tomu dodává: „Je v pořádku. V tomto čase se o sebe musí hodně opatrně starat, protože má velmi sníženou imunitu, jako důsledek toho, co prodělala. Je to můj nejbližší člověk, v řecké rodině to ani jinak nejde.“
Co má ráda
Se skupinou řeckých tanců Martha pravidelně vyráží na řecké ostrovy. „Velmi si nás přitáhnul ostrov Karpathos,” dodává. Natočila 26. dílů televizních Postřehů z Řecka a chystá vydání nové desky. Znovu vydala řeckou kuchařku a až to zase půjde, bude organizovat oblíbené řecké večery nebo kurzy řeckých tanců.
A kromě toho? „Ráda maluju na hedvábí, ráda si čtu, blbnu s křížovkami, plavu, hraju si se svými kocourky, ráda fotím, je toho spousta,“ vypočítává známá zpěvačka.
Související
-
„Nejlepší místo v Řecku? Ve stínu!“ Martha a Tena Elefteriadu u Jana Čenského
Martha a Tena Elefteriadu slaví na jevišti 50 společných let. „My si takových kulatin nevšímáme, pořád pracujeme, dotočily jsme desku s řeckými písničkami,“ říká Martha.
-
Řečtí kluci mi připadali jako moji bratranci, svěřuje se Martha Elefteriadu u Haliny Pawlowské
Kromě zpěvu se věnuje tanci, fotografii, malování na hedvábí, ale také psaní knih a písňových textů. „Nejradši píšu na hotovou muziku,“ přibližuje zpěvačka.
-
Martha a Tena Elefteriadu: Hudba, kterou máme rády
Sváteční zastavení nad oblíbenými nahrávkami známých zpěvaček Marthy a Teny Elefteriadu. Připravila Jitka Novotná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.