Mám dobrou paměť, informace na mě ulpívají, myslí si lovkyně Viktorie Mertová z pořadu Na lovu
Paměť je její silná stránka. Není sluchová, ani vizuální. „Je spíš taková náhodná,“ upřesňuje nová posila „lovců“ v soutěžním televizním pořadu Na lovu. Co studovala a kde? Umí francouzsky? Sbírá recepty a kolik jich má? Do kterých míst by se ráda podívala? Kolik má deskových her? V kolika letech se naučila číst?
„Ulpívají na mě informace a je to jediná příležitost, kdy se mi to skutečně hodí. Mám dobrou paměť, ale současně nejsem moc schopná se učit.“ U zkoušek se jí prý spíš hodila schopnost improvizace.
Při televizním natáčení soutěže prý nenarazila na nepříjemné lidi. „Celý štáb je úplně skvělý. Ani kdybych hledala, tak tam žádné negativum nenajdu,“ libuje si Viktorie Mertová. Je pro ni ale nepříjemné se na sebe pak zpětně dívat. Ze začátku ale musela.
„Kvůli zpětné vazbě. Při natáčení mi říkali, že moc rychle chodím. Pak jsem se podívala a já opravdu rychle chodím,“ žasne. „Myslím, že už chodím pomaleji, ale moc to nejde. Já jsem tam moc soustředěná na výkon a na znalosti. Proto se i snažím jít dřív spát a zklidnit se,“ uzavírá dcera Zory Jandové a Zdeňka Merty.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
