Lukáš Jelínek

Český prezident o zahraniční politice nerozhoduje, má však zásadní vliv na utváření veřejného mínění. V případě Miloše Zemana nejenom tuzemského.

V Zemanově hájemství se dveře netrhnou. Vyšetřuje a kontroluje se ostošest. Babišovy nářky na „účelovky“ naštěstí nikdo neopakuje. Taky by to dost dobře nešlo.

Na to, že se nacházíme až nebezpečně blízko pomyslného sudu se střelným prachem, je počínání české vlády podezřele klidné.

Koaliční senátoři předvedli ukázkovou medvědí službu kabinetu Petra Fialy. Dosud byl kritizován za špatnou komunikaci a chabé legislativní výkony pouze opozicí.

Být vláčen okolnostmi a přitom se tvářit jako vítěz, to už je výkon hodný filmového Oscara. Vláda Petra Fialy (ODS) by si ho zasloužila. Omikronu se ne a ne zbavit.

Vládní většina nemá na úmluvu jednotný pohled. Přestože se shodla, že u etických otázek nebude vyžadovat konsensus, kdyby se o úmluvě hlasovalo, mohlo by to být nepříjemné.

I s malým poslaneckým klubem se dá hrát velké divadlo. Okamurovo hnutí SPD má jen dvacet mandátů, ale i to stačí, aby komplikovalo vládní koalici život.

Na rusko-ukrajinské hranici se odehrává válka nervů. A nikdo nemá tušení, v co vyústí. Známe pouze indicie. Ruská armáda cvičí poblíž.

Otázkou je, zda si bude Fiala se Zemanem v pohledu na mezinárodní dění spíš notovat, nebo zda převáží rozepře. V kulturně-civilizačních otázkách jsou oba konzervativci.

Fialův kabinet by neměl nic podcenit v práci ani komunikaci, nechce-li opozici vyrábět voliče jak na běžícím páse. Aby si lidé co nevidět nešpitali o dobráckém Babišovi.