Lukáš Jelínek

Výběr náčelníka generálního štábu české armády dostal politiky do varu. Nejprve se ministryně Jana Černochová z ODS musela popasovat s Milošem Zemanem.

„Nechoď, Vašku, s pány na led, mnohý příklad známe, že pán sklouzne a sedlák si za něj nohy zláme.“ Tento epigram Karla Havlíčka Borovského platí i po bezmála 180 letech.

Vládní nedohoda na okolnostech proplácení příspěvku na dítě a odsunutí tématu na příští schůzi kabinetu výstižně ukazuje problém liberálně-konzervativní koalice.

Při všech erupcích okolo zapomínáme, že za měsíc a kousek vypuknou prázdniny a další měsíc a kousek po nich nás čekají volby do třetiny Senátu a obecních zastupitelstev.

Nejsmutnější by bylo, kdybychom se spoléhali, že nám uleví dezinformace šířené na Ukrajině o pětitisícové dávce coby půjče a o povinném nasazování uprchlíků do fabrik.

Přestože ve společnosti bobtná pocit, že kabinet Petra Fialy na brodění se občanů krizí reaguje nedostatečně, si vláda ve volebních průzkumech vede nezvykle dobře.

Novou hlavu státu si zvolíme za osm měsíců, na startovní listinu se zatím přihlásili uchazeči, jejichž šance jsou menší než větší nebo které s výjimkou okolí nikdo nezná.

Čas her a malin nezralých skončil. Nedostavil se ani konec dějin, ani vítězství liberální demokracie, zato jsme svědky reinkarnace studené války a nedaleko nás války žhavé.

Odborářské sjezdy už léta působí jako velkolepé show, něco mezi udílením cen Grammy a prestižním filmovým festivalem.

Agentura STEM zjistila obavy 70 procent respondentů, že po zažehnutí války na Ukrajině a energetické krize dojde k oslabení sociálních jistot českých občanů.