Loupež v Poštovním muzeu aneb Kdo ukradl modrého Merkura?
V březnu 1970 zmizel z Poštovního muzea v Praze vzácný osmdesátiblok poštovních známek. Nejen pražští kriminalisté byli na nohou, šlo totiž o událost mezinárodního měřítka.
Začíná rok 1970 a recidivistovi Josefu Winterovi hoří půda pod nohama. Rád by utekl před policejním stíháním za hranice, ale chybí mu zabavený pas i peníze.
Překupník starožitností Miroslav Bureš mu navrhne vycestovat v kufru auta jeho známého-diplomata. Toho totiž celníci obvykle nekontrolují.
Lupič s tranzistorákem
Bureš ale dává Winterovi ještě tip, jak si zajistit a propašovat peníze do začátku – ukrást vzácnou známku z Poštovního muzea, která byla v roce 1963 oceněna na 250 tisíc dolarů. Winterovi se nápad líbí, ale nechce riskovat. Do muzea tedy pošle svého bratra Viktora.
Mladík v rukavicích, nápadně zašpiněných botách a s tranzistorákem je hlídačům podezřelý. Když si průvodkyně Věra Loukotová všimne, že ve sbírce chybí modrý Merkur, snaží se přivolat pomoc. Viktor Winter ji ale násilím umlčí a s ukradenou známkou uteče.
Plán se hroutí
Vyšetřovatelé tuší, že se pachatel bude snažit známku prodat za hranicemi. Informují proto ihned německou i rakouskou policii a zesílí hlídky na hraničních přechodech. Do pátrání zapojí i Světovou poštovní unii se sídlem ve švýcarském Bernu. Případ má však nečekané rozuzlení.
Na hranicích je Josef Winter odhalen v kufru auta řeckého diplomata. Že má něco společného s krádeží známky, ale nikdo netuší. Vyslanec je vyhoštěn a do hledáčku policie se dostává Bureš. Bureš hází vinu na Wintera. Ten při konfrontaci nakonec přiznává, že známky ukradl jeho bratr.
Zpátky na svém místě
Lupič Viktor Winter dává policii tip na milenku jeho bratra, která se za ním chystala o pár dní později legálně vycestovat do Rakouska. V jejím bytě na stěně pod obrazem pak najdou ukradený filatelistický unikát.
Hlavní líčení s Wintrovými se koná v polovině prosince 1970. Josef dostane deset let, Viktor osm. I osmdesátiblok modrého Merkura se po loupeži ocitl na dlouhá léta v trezoru. Veřejnost si ho mohla znovu prohlédnout až v roce 1978 při příležitosti Světové výstavy poštovních známek Praga.
Související
-
Král padělatelů. Do tajů svého řemesla zasvětil i svého syna
Bankovky, známky i pornografie. To byly zbraně umělce a dodnes záhadného zločince. Do tajů padělatelského řemesla zasvětil i svého syna.
-
Taktovka Bedřicha Smetany. Příběh o tom, jak se skladatel zapsal i do Historie českého zločinu
Stříbrná a bohatě zdobená. Rovných 50 let byla jedním z nejobdivovanějších předmětů stálé expozice Muzea Bedřicha Smetany v Praze. Až do roku 1986...
-
Krádež Pražského Jezulátka
Záhada zamčeného kostela a záhadní pachatelé, po kterých se slehla zem. Zapomenutý případ ztraceného a znovunalezeného Bambina di Praga.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
