Listopad ’89 pod Ještědem: Divadlo a studenti, radnice v trikolóře, multikára i koncert Karla Kryla
Před 32 lety se do naší země vrátila demokracie. 17. listopadu 1989 po událostech na Národní třídě se lámaly ledy nejen v Praze, ale i na Liberecku. Události, doprovázející návrat svobody, připomínáme v seriálu týdne.
Uplynulo už 32 let, kdy u nás začala sametová revoluce. Vedla k pádu totalitního režimu a k návratu demokracie. Předcházely tomu ale dramatické události 17. listopadu 1989 na Národní třídě, kdy příslušníci tehdejší Veřejné bezpečnosti napadli demonstrující studenty. Informace o tvrdém zásahu bezpečnostních složek se dostala i k libereckým hercům. A ti se už 18. listopadu rozhodli stávkovat. V prvním díle seriálu to připomíná režisér Petr Palouš.
Liberečtí herci byli mezi prvními v zemi, kteří na protest přestali hrát. K jejich stávce se hned připojili liberečtí středoškoláci a vysokoškoláci. Na listopadové události roku 1989 vzpomíná někdejší univerzitní pedagožka Klára Císařová.
Čtěte také
Strhávání symbolů komunistické moci, rudých hvězd, srpů a kladiv i propagandistických nápisů, které mnohde jen zakrývaly rozpadající se budovy; to se dělo v řadě měst tehdejšího Československa v bouřlivých dnech po brutálním zásahu proti protestujícím studentům na Národní třídě 17. listopadu 1989. Také v Jablonci nad Nisou se lidé přestali bát a vyšli do ulic. Jak vzpomíná akademický sochař, medailér Jiří Dostál, spolu s dalšími umělci vyjádřili solidaritu se stávkujícími studenty a divadelníky velmi originálním způsobem.
To v Turnově měla sametová revoluce zajímavý symbol: Multikáru. Před turnovskou radnicí z ní vznikla minitribuna, ze které na demonstracích mluvili zakladatelé tamního Občanského fóra. Jako první mimopražské Občanské fórum vzniklo už třetí den po brutálním zásahu bezpečnostních sil proti studentům na Národní třídě. Na události zavzpomínali spoluzakladatelka turnovského Občanského fóra Daniela Weissová a jeho tehdejší mluvčí Milan Brunclík starší.
V posledním díle seriálu připomeneme jeden z nejsilnějších momentů Sametové revoluce, koncert písničkáře Karla Kryla. Uskutečnil se 6. prosince 1989 v pavilonu A libereckého výstaviště. A jak podotýká redaktorka Ivana Bernáthová, před 17. listopadem 1989 v Liberci by v takový koncert asi málokdo věřil. Na první liberecký koncert Karla Kryla po jeho návratu z emigrace vzpomíná i ředitelka Divadla F. X. Šaldy a někdejší členka stávkového výboru na liberecké univerzitě Jarmila Levko.
Související
-
Výročí sametové revoluce: Listopadové události v Libereckém kraji
V seriálu si připomeneme významné momenty naší nedávné historie - dny přelomové, listopadové, takzvané sametové revoluce.
-
Kultura pod Ještědem v Sametu: poslechněte si sváteční vydání s autentickými zvuky z roku 1989
Okupační stávka v Šaldově divadle, plné náměstí před radnicí a koncert Karla Kryla na výstavišti jako nejsilnější momenty Sametové revoluce v Liberci.
-
Vidíte tam, jak lidi měli vůli měnit věci, říká spoluautor dokumentu o listopadu 1989 v České Lípě
Filmaři Rudolf Živec a Luděk Svoboda natočili snímek, ve kterém na Sametovou revoluci vzpomínají lidé, kteří ji v České Lípě pomáhali dávat do pohybu.
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka