Léčivky nebo plevely podruhé

11. červenec 2012

Je léto, všechno se rozrůstá, především na dvou hlavních podmínkách: na zdravosti chlorofylu a na závlaze půdy: od nedostatku nebo katastrofální záplavě. A podle toho rostou léčivky a snimi tytéž plevely, spíše jedno a totéž.

Bršlice kozí noha

Jeden z nejobávanějších plevelů na zahrádce, který se rozrůstá hojnými oddenky v zahradách i v přírodě. Původně v evropských lesích, vytrvalý v kořenech = oddencích, se rozšiřoval i v semenech se zemědělskými a zelinářskými produkty. Lidově má nejméně 37 názvů, mezi nimi "kerhárt", na Moravě i sviniveška. Od středověku se používal k léčení dny neboli podagry, také je účinný vnitřně proti ischiasu, zevně jako obklady na otoky, odpuzuje plísně.
Mladé listy, podobné kozím šlápotám, dělají v zahradách až kobercovou zeleň a rychle jim vyrůstají květy okoličnaté, bílé. Mladé listy se dají upravovat jako saláty a špenáty.

Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora)

Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora)

Botanicky byl pojmenován po španělském lékaři a botanikovi M. Galinsogovi, který žil kolem r. 1800. Lidových názvů má nejméně dvanáct, mezi nimi i "hitlerka": označení se rozšířilo hodně za 2. světové války. Na Moravě okolo Mutěnic mu říkají také "křupík".
Rostlina je to sice drobnější, ale vzrůstá nad travní porost, silně se rozmnožuje i nedozrálými semeny z maloúborných květů do okolí už během léta: mezi ostatní rostliny, k zíďkám, mezi dlaždice. Rozšířena je po celé Evropě.
Má sice malé léčivé účinky: upravuje zažívací potíže a průjmy, ale během celého růstu se mohou listy zužitkovat do osvěžujících salátů a pomazánek.

autor: Stanislav Peleška
Spustit audio