Lau po Česku
Vietnamci. Bereme je jako součást české společnosti, ale vlastně toho o nich moc nevíme. Nahlédněte prostřednictvím dokument Radima Nejedlého do života pana Su a jeho rodiny.
Příslušníci vietnamské národnosti se začali usazovat na území Česka mezi lety 1956–1967 a dále zejména po roce 1973. Šlo o státní program přizvání obyvatel Vietnamu, jakožto země se stejným politickým přesvědčením, do tehdejší ČSSR za prací a na studia.
Tato migrace byla podporována vietnamskou vládou. Ta si dokonce pozvání svých lidí do ČSSR „naléhavě vyžádala“. Sledovala tím zlepšení pracovní kvalifikace svých občanů.
První boom v 80. letech
Počty stážistů a dělníků postupně stoupaly. V polovině 80. let už v celém Československu bylo kolem 28 000 Vietnamců. Většinou se jednalo o zasloužilé členy komunistické strany nebo zasloužilé veterány vietnamské války.
Ke konci tohoto období se projevovala snaha československé vlády o omezení „internacionální pomoci“. Takže v době ukončení mezistátní smlouvy v roce 1990 zde pobývalo kolem 10 000 vietnamských občanů.
Dnes v ČR žije kolem 60 000 Vietnamců
Po pádu komunistického režimu v Československu se mnoho Vietnamců rozhodlo zůstat. Zdejší ekonomikcá situace pro ně byla výhodnější než návrat do Vietnamu. Byla to první generace Vietnamců, kteří zde začali zakládat rodiny.
Vietnamská migrace pokračovala v průběhu 90. let a nyní, začátkem 21. století, se počet Vietnamců žijících na území ČR stále zvyšuje. V roce 2011 u nás žilo přibližně 57 tisíc Vietnamců.
Dorůstá druhá generace Vietnamců. Narodili se už v České republice. Odmala jsou vystaveni působení české/evropské kultury. A tomu odpovídá i míra jejich ovlivnění většinovou společností.
Záznam tohoto dokumentu naleznete stejně jako záznamy ostatních Dokumentů Dvojky v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.