Lálik
Ve slovníku Naše příjmení Dobravy Moldanové najdete výklad příjmení Lála, Lalák a Lalík, a to z rodného jména Ladislav. V chodském nářečí označovalo apelativum lála „člověka nedbalého“, ve východních Čechách „nedbalého a hloupého“, je tedy možné, že Lálik byla původní přezdívka podle duševních vlastností. Je to příjmení velice vzácné, podle evidence obyvatelstva u nás nežije již žádný muž s tímto jménem, pouze dvě nositelky přechýlené podoby Láliková.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 102 (Lála, Lalák a Lalík); J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 122 (Lalík)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
