Kniha Jiřího Šulce "Mosty do Tel Avivu" mapuje protižidovské pogromy roku 1946
Jen 14 dní "starou" knihu Mosty do Tel Avivu nám dnes představil spisovatel Jiří Šulc v rozhovoru s Vladimírem Krocem, tedy ve středečním (13.10.) pořadu Setkání Hosta do domu.
Jiří Šulc píše své knihy netradičně, a to perem. Po té poslední (Mosty do Tel Avivu), která má ve vydané podobě 560 stran, se rozhodl psát na počítači. Knižní prvotina J. Šulce Dva proti říši byla před třemi lety oceněna Literární cenou Knižního klubu. Druhý román nese název Operace Bruneval. Nyní přichází s novinkou, špionážním románem Mosty do Tel Avivu.
Děj románu začíná datem 4. 7. 1946 a končí 29. 5. 1948, tedy dnem, kdy vzlétly první izraelské střihačky v rámci války o nezávislost Izraele. "Byl to pro mne logický závěr celého románu. Tehdy došlo k finálnímu propojení materiální pomoci z Československa (Pozn. šlo o stíhačky Avie 199). Můžeme tak dnes říci, že kvůli této pomoci a zapojení Avií do bojů, došlo k zastavení postupu egyptských vojsk do Izraele. To následně znamenalo úspěšné ukončení této války," řekl J. Šulc. V knize Mosty do Tel Avivu se, na základě skutečných událostí, pokusil popsat dobu po II. světové válce o které se dnes mnoho neví. Věnuje se hlavně protižidovským pogromům, ke kterým docházelo hlavně v Polsku (ale nejen tam, Československo nebylo výjimkou). Až 350 tisíc Židů, kteří přežili německé koncentrační tábory, totiž doslova živořilo v dalších zařízeních, tzv. táborech pro lidi bez domova. Poválečná Evropa totiž musela řešit mnoho dalších problémů a byla, proti jejich dalším pronásledováním, raději slepá. Psal se rok 1946. Různé židovské ilegální spolky tak prý do značné míry iniciovaly masovou vlnu útěků židovských "osob bez domova" do Palestiny. I Československo sehrálo, v jejich svízelné situaci, důležitou roli. Byl to ministr zahraničních věcí Jan Masaryk, který se osobně zasadil o otevření hranic pro prchající Židy z Polska do Rakouska a dále na jih, odkud se do Palestiny dostávali. A byl to opět Masaryk, který mimořádně pomohl Ehudu Avrielovi, emisarovi Židovské agentury (zárodku budoucí izraelské vlády), nakoupit a vyvézt z Československa množství zbraní. Mosty do Tel Avivu ale popisují také přípravu a realizaci komunistického převratu v Československu v únoru 1948. Dočteme se i o osudech prvních izraelských stíhacích pilotů a pootevřeme dveře tajných služeb poválečné doby.
Jiří Šulc totiž v našich tajných službách pracoval, a to po roce 1991. Vždy se totiž chtěl stát kriminalistou a tak vstoupil, na 16 let, do služeb Úřadu na ochranu ústavy (Pozn. redakce: Dnes můžeme říci, že jde o předchůdce Bezpečnostní informační služby /BIS/). "Nelituji jediného dne, kdy jsem zde pracoval. Vyléčilo mne to z klukovských představ práce kriminálky. Svět tajných služeb jsem do té doby znal pouze z Bondovek, měl jsem samozřejmě i nějakou představu o práci rozvědky či kontrarozvědky ale co je to za práci ve skutečnosti zjistíte až na vlastní kůži. A je to samozřejmě velký rozdíl." Jak ale jeho práce v tajných službách vypadala ve skutečnosti se prý od něj nikdy čtenáři nedozvědí. Každý stát si své tajné služby chrání a má na to spoustu dobrých důvodů. Všechny své zaměstnance, a to i ty minulé, svazuje mlčenlivostí, a to až do konce života. "Žádná knížka o působení J. Šulce v BIS nevznikne a je to dobře," dodává.
Po ukončení práce v BIS, ve svých 40 letech, se rozhodl změnit život a odešel z Prahy do Belgie, kde po nějakém čase začal pracovat pro Evropskou komisi. Svůj pobyt dnes hodnotí jako zajímavou práci, dobrou životní lekci. Naučil se spolupracovat v mezinárodním prostředí s různými lidmi. Brusel mu ale k srdci nepřirostl a rád se prý, letošního léta, vrátil domů. Dnes je spisovatelem tzv. na volné noze a hledá si práci. Bohužel prý totiž nepatří k těm málo tvůrcům v ČR, kteří se jsou, na našem malém knižním trhu, schopni psaním uživit. Přesto pracuje na nové knize, která by se měla opět věnovat II. světové válce a operaci Kamenná zeď, kdy se v roce 1943 spojenecké armády pokusily odstřihnout německé zásobovací lodě.
Více se dozvíte v audiozáznamu rozhovoru s Vladimírem Krocem ...
Pokud jste nestihli pondělní rozhovor se světoznámým rybářem Jakubem Vágnerem, přečtěte si článek Elen Horálkové: Světoznámý rybář Jakub Vágner vrací úlovky zpět přírodě
Jiří Straus, prorektor Policejní akademie ČR v Praze, se léta zabývá okolnostmi smrti Jana Masaryka. "Z mého pohledu to byla jasná vražda". Více se dozvíte v článku Jana Profouse: Jan Masaryk byl podle Jiřího Strause jednoznačně zavražděn
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
