Kloz
Příjmení Kloz se vykládá stejně jako Klos z německé podoby rodného jména Mikuláš, tedy Niklos. Možná by byla i motivace německým apelativem Kloss ve významu „hrouda“ nebo „knedlík“. Srov. Klos. Podle Josefa Beneše by mohlo být příjmení Kloz odovzeno případně i ze středohornoněmeckého klôz, tj. „pařez“, což podle něj byla nejspíše přezdívka pro nemotoru. V současnosti u nás žije 541 nositelů příjmení Kloz, nejvíce jich najdete v Novém Bydžově. Pomístní jméno Klozovec pak vzniklo z příjmení Kloz a přivlastňovací přípony -ovec – stejně jako byla vytvořena pomístní jména jako Bendovec, Hanzlíkovec nebo Proškovec, která uvádí Pavel Štěpán ve studii Pomístní jména v Čechách z pohledu slovotvorného. Jméno Klozovec označovalo tedy les, který byl majetkem osoby jménem Kloz nebo ke kterému měl pan Kloz nějaký jiný vztah.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 85; P. Štěpán, Pomístní jména v Čechách z pohledu slovotvorného, Praha 2016, s. 244; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 292, s. 311
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
