Klíma

21. březen 2017

Příjmení Klíma pochází ze slovanské podoby rodného jména Klement, -i- se do jména dostalo vlivem řečtiny, přes niž bylo přejato. Klement či Kliment se vykládá jako „vlídný“, „milostivý“, „laskavý“, „smírný“. Sv. Klementovi byl zasvěcen nejstarší kostel v Čechách, rotunda na Levém Hradci. Antonín Kotík uvádí i možný výklad příjmení Klíma ze slovesa klímat a máme i apelativum klíma s významem „člověk váhavý, lenivý, hloupý“. Příjmení Klíma je běžné, dnes jej používá 8 074 obyvatel, nejvíce jich přitom žije v Praze.

Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 85; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 23, s. 70; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 59; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 67; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 19; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 179; V. Mates, Jména tajemství zbavená 1, Praha 2002, s. 117–118; M. Knappová, Jak se bude vaše dítě jmenovat?, Praha 2010, s. 209 (Kliment)

autor: Žaneta Dvořáková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.