Klid v sobě nemám, přiznává Arnošt Goldflam, ve kterém zrají témata „jako v koze“
Je hercem, režisérem a jedním z našich nejhranějších dramatiků. „Je to příjemné. Některé hry mám ve velké oblibě, ale ty se nehrajou,“ směje se Arnošt Goldflam.
Host: Arnošt Goldflam. Moderuje Tereza Kostková
„Jsou trochu náročnější a tak není divu, že se toho ne každý chopí. A lidi mají rádi něco zábavnějšího. Chtějí se bavit a odpočinout si. Doba se změnila k lepšímu, ale je náročnější a lidi mají co dělat, aby ustáli práci a starosti.“
V Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou přiznal, že on sám v sobě klid taky nemá. „Měl jsem vždycky dojem, že se to uklidní. Ale ono se to ještě víc víří a hašteří. Musím se s tím smířit. Klid a pokoj v sobě nemám. Člověk navenek působí klidným dojmem, ale někde se to musí srovnat.“
Povídky o rodičích
A tak Arnošt Goldflma usedá k psacímu stolu. „Většinou to jsou témata, které jsou ve mně, jak se říká, jako v koze a musím se s nimi vypořádat. Třeba můj otec. Měl jsem s ním časté rozepře. Ale pak jsem zjistil, že soustu věcí myslel dobře. To mě pohnulo ke knížce Tata a jeho syn.“
Teď se pustil do psaní i o mamince. „Ty povídky nejsou urovnáváním vztahů. Byla hodná, měla mě ráda a přála mi. Ona pro mě neměla chybu. Její smrti jsem se dlouho vzpíral uvěřit,“ uvedl to spisovatel na pravou míru.
Co z jeho knih je pravda a co ne? Čím chtěl být v mládí? Bere ještě někdy do ruky malířský štětec?
Související
-
„Já nejsu ten diktátorskej typ.“ Jak Arnošt Goldflam nahlíží do dámských šaten?
„Já se v ženách nevyznám, právě proto o nich píšu,“ prohlašuje Arnošt Goldflam. Teď ale právě píše „Přiblblé povídky“. Žena přesto stojí zatím, že se z Brňáka stal Pražák.
-
Když Hitler řval v rádiu, tatínek to glosoval: „Kobyla, která kope, chcípne,“ vzpomíná Hana Hnátová
Navzdory ročníku narození 1924 převzala Hana Hnátová po svém bratrovi Arnoštu Lustigovi štafetu. A poutavě vypráví o pohnutém osudu svém a všech židů za druhé světo...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.