Kdy je betlém s velký B, Ježíšek s malým j a jak je to se S/silvestrem? Nedopusťte se ve vánočních přáních chyb
V psaní velkých písmen je určitý systém, ale pak je řada jednotlivostí, u kterých musíte mít věcnou znalost. Se záludnostmi vám poradí ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR Martin Prošek.
O Vánocích zní často koleda Půjdem spolu do Betléma. Jak to správně napsat? „Tam se myslí město Betlém. Tam bych určitě psal velké písmeno. Ale pokud bychom měli na mysli lidové modely města Betléma a scény narození Ježíše Krista, tak tam malé,“ radí Martin Prošek z Ústavu pro jazyk český.
Betlémské světlo, barborka a Mikuláš
Betlémské světlo není jednoznačný případ. „Tam to kolísá. V úzu převládá velké písmeno. Neříkám, že je to moje jasné doporučení. V tomto případě bych přijal i psaní s písmenem malým.“ A co věta: Na Barboru si nařežeme barborky?
„Na Barboru, to je vlastní jméno osoby, takže velké. A nařežeme si barborky s malým.“ Stejné je to i s Mikulášem, což je jméno. „Čert a anděl jsou při rozdávání dárků také důležití, ale tam nevidím důvod pro velké písmeno,“ usmívá se Martin Prošek.
Ježíšek je oříšek
Štědrý den a Štědrý večer by Martin Prošek napsal v souladu s tradicí s velkým písmenem. „Ve víceslovných názvech píšeme první písmeno velké.“ Co ale J/ježíšek? „To je jeden z ošemetných případů,“ pokyvuje hlavou jazykovědec.
Pokud totiž dětem řeknete, že zítra přijde Ježíšek, myslíte tím nejspíš osobu. „Takže bych to spíše napsal s velkým písmenem.“ Ježíška ale mnozí chápou jako nadílku. Řeknou třeba: „K ježíškovi jsem dostal kolo.“ Tam by tedy mělo patřit spíš písmeno malé.
Oříškem může být i Boží hod vánoční. „V každém případě tam patří velké písmeno a patří vždycky na začátek slovního spojení. I pokud změníte slovosled, tak stále platí, že na začátek slovního spojení patří velké písmeno. Takže na Hod boží vánoční,“ vysvětluje Martin Prošek.
Silvestr není Štěpán
Na Štěpána je to jednoznačné. „To je den, kdy má svátek Štěpán, odkazuje se k nositeli tohoto jména, takže velké písmeno.“ A jak naložit se S/silvestrem? „Pokud to myslíte jako den, kdy má nositel toho jména svátek, tak velké. Pokud to myslíte jako veselí, tak malé. Čili záleží na kontextu.“
Ve spojení nový rok se často chybuje. „Pokud napíšete přání do Nového roku, myslíte tím ten jeden konkrétní den v roce, tedy 1. ledna. Ale obvykle to člověk myslí tak, že přeje všechno dobré v celém roce. A v tomto případě je na místě psát malé písmeno.“ Jak je to s pohádkovými postavami? Jak je to s psaním B/bůh? Poslechněte si audio!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
