Kdo mě pozná ve filmu Občanský průkaz má u mě buřta s cibulí, slibuje Ondřej Trojan
Ondřej Trojan a film Občanský průkaz ... takové bylo dnešní (27.10.) Setkání Hosta do domu po 11:05 hodině.
Ondřej Trojan je režisér, producent, filmový i divadelní herec divadla Sklep. Režíroval a produkoval také nejnovější film Občanský průkaz. Jak vlastně jdou obě profese vůbec dohromady? Ondřej Trojan tvrdí, že velmi lehce. "Trojan - režisér už má dnes hotovo a nic dalšího dělat nemůže. Miminko je odrozené a teď se v peřince někde pohupuje. Tojan – producent je teď velice rozechvělý a sleduje návštěvnost. Mohu říci, že jsem velice spokojený, lidé na film chodí," řekl ve středečním rozhovoru dvojky Českého rozhlasu. Když natáčí, tak prý na sebe používá různé finty. Producenta k sobě prostě nepustí a dokonce jej zamkne v autě. Po poslední klapce pak občas vypeskuje režiséra. "Ale dá se s tím žít," dodal.
Film Občanský průkaz byl natočen na motivy stejnojmenné knihy Petra Šabacha. Děj se odehrává v roce 1974, kdy v Československu vládla tzv. tuhá totalita. Hlavní postavy, parta čtyř dospívajících kluků, dostane v 15letech svůj první občanský průkaz. Dozvíme se, jak vlastní předávání občanek vypadalo nebo jaké byly jejich další osudy, příběhy jejich přátel, pubertální lásky, příběhy jejich rodičů, a to až do doby dospělosti, kdy se snaží uniknout vojně a pokoušejí se získat modrou knížku. Petr, Aleš, Popelka a Míťa dospívají v době, kdy vyjít na ulici bez občanského průkazu znamenalo koledovat si o průšvih a kdy povinná vojenská služba byla pro mnohé tím největším strašákem … píše se v oficiální anotaci na film.
Ondřej Trojan si hlavní postavy vybíral sám. "Jsou to všichni neherci a byl to záměr." Ve filmu se objevují jeho vlastní vzpomínky z puberty. Často prý dostává dotazy jestli si s herci o "té době" povídal. "Vyprávěl jsem jim pouze, jak jsme v té době žili bez mobilů a bez počítačů. To jsem jim vtloukal do hlavy. Rozhodně nejde o politický film ale tzv. politikum opravdu bylo všude kolem nás. Jen ten akt předávání občanek byl politický sám o sobě." Ve snímku nás tak např. čeká silná scéna brutálního zacházení s dětmi tehdejšími příslušníky Veřejné bezpečnosti, které jen tzv. dělaly hlouposti.
Zajímavé také je, podle Trojana, různé vnímání filmu různými generacemi Čechů. "Ti, kteří tuto dobu zažili, tedy dnešní starší generace, jej vnímá jako smutný film. Objevují se jim osobní vzpomínky. Byla to hodně těžká doba. Generace, která si tuto dobu sama nepamatuje, nazývá film komedií a také se celou dobu smějí. Já osobně jej hodnotím jako hořkosladký. Jsou tam mé vlastní vzpomínky. Totalitní režim nás ohýbal, otravoval, bylo to nejhnusnější období, odkrývaly se lidské charaktery. Na druhou stranu já byl v té době v pubertě a tak jsem prožíval první lásku, první zklamání a vše, co dospívání přináší. Snažil jsem se přenést nepřenositelné. Některé scény mohou starším připadat natažené. Ty jsou však určeny právě pro ty, kteří tuto dobu nezažili. Věděl jsem totiž, že mladí na to reagují úplně jinak. Jinak to totiž asi vysvětlit nejde. Točil jsem tak trochu pro své syny," dodal Ondřej Trojan s tím, že jsou to jeho osobní vzpomínky. "Tak si to pamatuji a vnímám. Celý lidský život je vlastně hořkosladký. Každý z nás se plácá v řadě skvělých věcí, ale také prochází řadou průšvihů. Takový je přece život."
Film také vzbuzuje rozdílné reakce filmových kritiků, kteří píší velmi odlišné recenze. Ty ale O. Trojana prý již dávno nechávají klidným. V zásadě je nečte. Dobrých kritiků je totiž prý u nás velmi málo. Poslední dobrou recenzi si prý přečetl v 60. letech. Na druhou stranu velmi hodnotí to, že snímek Občanský průkaz vyvolal veřejnou debatu, a to je údajně lepší než množství kladných recenzí.
O. Trojan je ale také hercem divadla Sklep. Zcela na hereckou profesi dnes nezanevřel. Určitě by ji ale nezvládl každodenně. Rád si na prknech zablbne a má i miniroli v Občanském průkazu. "Kdo mě tady pozná tak má u mě buřta s cibulí," slíbil s úsměvem.
Více se dozvíte v audiozáznamu rozhovoru s Vladimírem Krocem ...
Ondřej Trojan
se narodil v roce 1959 v Praze. V letech 1985-1991 studoval Pražskou filmovou akademii a ihned poté debutoval jako režisér filmem PĚJME PÍSEŇ DOHOLA, se kterým se představil na festivalech jak v České republice tak v zahraničí a poprvé se v něm objevila úspěšná mladá herečka Anna Geislerová. Jako herec a režisér působil v divadle Sklep. Také režíroval např. adaptaci hry Václava Havla HISTORKY OD KRBU (1993).
V roce 1992 natočil pro Českou televizi dvoudílný film PENSION. V tomtéž roce založil Ondřej Trojan spolu se svými kolegy ze Sklepu Tomášem Hanákem a Jiřím. F. Burdem filmovou a televizní produkční společnost Total HelpArt T.H.A.Tato společnost se producentsky i výrobně podílela na filmech PELÍŠKY (1999), MUSÍME SI POMÁHAT (2000), CESTA Z MĚSTA, PUPENDO (2003), ŽELARY (2003) nebo HOREM PÁDEM (2004).
Total HelpArt T.H.A. je společnost, která se zabývá výrobou a distribucí audiovizuálních děl, agenturním a produkčním servisem pro divadlo Sklep a také organizační a obchodní činností. V této společnosti vytvořili též několik dokumentárních a krátkometrážních hraných filmů.
Ondřej Trojan režíroval v roce 2003 svůj druhý celovečerní film z období války ŽELARY, který získal mnoho ocenění. V Holywoodu byl mezi pěti zahraničními filmy nominovanými na Oskara. Na Českého lva byl nominován v jedenácti kategoriích, mj. Nejlepší režie a scénář. Herečka Anna Geislerová obdržela za roli studentky Elišky Českého lva za nejlepší Ženský herecký výkon v hlavní roli. V tomto filmu si zahrál také bratr Ondřeje Trojana, Ivan Trojan, který se zde objevil v roli Richarda.
Ondřej Trojan si zahrál např. ve filmech CESTA Z MĚSTA (2000), ŽELARY (2003) nebo SKŘÍTEK (2005). Otec Ondřeje Trojana, Ladislav Trojan se také věnuje herectví.
Nestihli jste pondělní rozhovor s Petrem Fialou, ředitelem Léčebného a rehabilitačního střediska Chvaly? Nabízíme článek Eleny Horálkové: Podle Petra Fialy jsme světovou jedničkou v léčení popálenin s pomocí akupunktury.
Chcete se naučit čínsky? Pokud ano tak si nezapomeňte přečíst článek Jana Profouse (a poslechnout rozhovor Zuzany Burešové) s učitelkou Song Fengman. Stačí kliknout zde: Song Fengman: První rok v Česku jsem každý den plakala
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.