Kateřina Macháčková: Jsem člověk, kterej věří na osud. Nechtěla bych se vrátit zpět

2. září 2020

V životě si prošla nehezkými věcmi a překonala je. „Asi jako každý člověk,“ říká na to v Blízkých setkáních herečka, pedagožka a kartářka Kateřina Macháčková.

„Když se mi loni blížila sedmdesátka, říkala jsem si: Najednou sedmdesát, to je takový zlomový, to už mě úplně moc nečeká. A tak jsem se vyrovnala a zklidnila. Všemu jsem teď přístupná a nic mě nestresuje. Našla jsem pohodu a klid.“

„Možná proto mě nevyhodila ta věc s koronou. Já se bála  o děti, o vnoučata. Já jsem takovej člověk, kterej věří na osud. A čím máme projít, tím projdeme. I když budu někde sedět doma v roušce,“ vysvětluje Kateřina Macháčková v rozhoru s Alešem Cibulkou.

Nejhůř mi bylo ve třiceti

„Nejhůř mi bylo ve třiceti. To jsem měla pocit konce mládí. Já jsem hrála ty naivky a teď jsem měla pocit, že je konec života, konec kariéry. V padesáti to kupodivu nebylo tak špatný. A teď? Nechtěla bych se vrátit zpět. Jsem v pohodě takhle, jak jsem.“

Proč se po Životě na zámku už neobjevila v žádném velkém seriálu? Co má společného s Romanem Šebrlem?

autoři: Aleš Cibulka , rota

Související