K penězům by lidé měli přistupovat úplně jinak

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce právě začíná Finanční poradna, budeme řešit rodinné finance se Zdeňkem Simaichlem. Přeji dobrý den.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jsme vlastně minulý týden začali to téma kam uložit volné peníze, pokud nějaké zbývají a co s volnými penězi vůbec udělat. Musíme si to velmi dobře rozmyslet, to samozřejmě je vždycky důležité. Mohli bychom připomenout jenom v úvodu krátce, jste posledně poradil našim posluchačům?

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Ano, ano, jenom navážu na to, že skutečně chovat se k těm penězům je, nebo vůbec přemýšlet o nich kam je uložíme, co s nimi uděláme, jakým způsobem je utratíme, je taky nesmírně důležité a znova tady připomenu to motto, které jsme si tady říkali minule na začátku, že k penězům je dobré chovat se, jako kdyby byly moje vlastní a nebrat to skutečně jenom tak, že teď je mám, tak je nějakým způsobem použiju, ideálně v podstatě jednorázově bez jakýchkoliv investic a rozmyslů a pak se to samozřejmě nám vrací v podobě nějakých finančních problémů a podobně.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže si je hýčkat v tom dobrém slova smyslu.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
V tom dobrém slova smyslu, přesně tak. A my jsme se tady posledně bavili o investičním trojúhelníku, já jenom v krátkosti a v rychlosti připomenu, že šlo vlastně o pomyslné tři vrcholy trojúhelníka, kdy každý ten vrchol reprezentuje to, co bychom od těch peněz očekávali, pokud je někam vložíme, to znamená výnos nějaký, tady se nejčastěji bavíme o tom, co mi ty peníze přinesou o takzvaném úroku, dalším vrcholem je bezpečnost nebo také riziko, to znamená ať už plusová nebo minusová a tím třetím vrcholem je likvidita. To znamená dostupnost těch finančních prostředků. Ideální je, abychom samozřejmě všechny tyto tři vrcholy měli splněné, to znamená, když už to někam vložím i třeba v uvozovkách na běžný účet, abychom tam měli obrovský výnos, aby to bylo bezpečné a aby to bylo kdykoli dostupné. Ale my už víme od minule, že finanční trh v reálu funguje trošičku jinak a že můžeme chtít maximálně dva tyto vrcholy najednou, to znamená dvě tyto věci a nelze reálně zajistit všechny tyto tři vrcholy, a to dokonce ani tehdy, pokud nám to reklama slibuje, a pokud nám to reklama slibuje, tak je něco špatně a měli bychom zbystřit a říci si takto ne, tam je určitě něco špatně a hledat vlastně nějaký ten háček, který tam v takovémto případě vždycky bývá. Já jsem tady uváděl jako takového typického reprezentanta takový běžný účet. Běžný účet je vhodný pro takový ty likvidní peníze, určitě není vhodný ke spoření, to určitě všichni víme a cítíme, to znamená, tady se pohybujeme v základně toho investičního trojúhelníku, očekáváme bezpečnost, když mi někam přijdou, přijde výplata, já provádím takové ty běžné transakce, tak chci, aby ty peníze tam byly v bezpečí a chci, aby byly dostupné, protože s těmi penězi pracuji. No, a protože mám bezpečí a likviditu už, tak nemohu očekávat právě ten výnos, a o tom ten investiční trojúhelník je. Takže když bych to ještě shrnul do jedné věty, tak investiční trojúhelník nám pomáhá správně se na finančním trhu rozhodovat a správně vyhodnocovat vlastně ty nabídky, které se na mě hrnou ze všech stran, říci si plus - minus co ještě je reálné a co už není.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pojďme tedy, jak vybírat finanční instituci, jakými vlastně bychom se měli řídit těmi údaji, které jsou důležité?

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Tak, tak, tak, my vlastně při tom výběru děláme takové řekl bych 4 zásadní chyby. Je to z mé praxe, vidím to dnes a denně jakým způsobem se lidé rozhodují, a ta první, ta už je takovým folklorem v českých zemích, my máme z nějakého důvodu jako mantru úrok. To znamená, když se chceme zadlužit, hledáme co nejnižší úrok, když chceme investovat nebo někam vkládat peníze, tak chceme úrok nejvyšší. To není nic špatného, to je naprosto přirozené, nicméně nesmí to u toho skončit, to znamená, pokud hledám investiční příležitost, tak se určitě nebudu rozhodovat na základě toho, že mi reklama slíbí a nebo obchodní zástupce slíbí, že tam budu mít třeba 5 %, 10 % a tak dále. Je dobré se i podívat na internetu, my se v současné době pohybujeme v prostředí nízké inflace, pohybujeme se v prostředí nízkých úrokových sazeb. Vždycky, když Česká národní banka, respektive guvernér plus bankovní rada zasednou a teď dají v uvozovkách hlavy dohromady a teď se radí kam že to zase posunou tu úrokovou sazbu, vždycky jednou v novinách řádově za půl roku se tak stane, tak vždycky v novinách píšou - Česká národní banka ponechala stávající úrokovou sazbu nebo snížila, tak tam jde o takovou tu základní, my říkáme základní úrokovou sazbu takzvanou dvoutýdenní reposazbu a z této sazby se potom odvíjejí i úroky vlastně na těch běžných účtech, které jsou na ni plus - minus přímo navázané. To znamená, že pokud se pohybuju v prostředí nízkých úrokových sazeb a dneska už tam máme v podstatě technickou 0, nějakých 0,25 % na té základní sazbě, tak nemohu očekávat, že v těch, pokud zase se budu pohybovat v tom, že chci bezpečí a likviditu, tak nemůžu očekávat, že mně ta investice do spořícího účtu nebo investice tedy v uvozovkách do spořícího účtu nebo na běžném účtu vydělá nějaké velké peníze. Musím hledat. To znamená, pokud mi někdo slibuje, že mi bezpečně zhodnotí třeba 3 %, 4 %, 5 %, tak tady už bych měl zbystřit a říci - to není příliš reálné.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To není bezpečné.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Není to bezpečné, přesně tak, něco tam bude chybět. Pokud tam mám teda ten výnos a říká mi, že to je bezpečné, tak je jasné, že tam zase bude chybět ta dostupnost, anebo pokud mi říká, že tam je výnos a mohu k tomu kdykoli, tak mi tam zase bude chybět ta bezpečnost, to znamená zase jsme zpátky u toho jednoduchého investičního trojúhelníku a dokážeme si říci, co je možné a co naopak není. Dneska bych řekl, že takovým vrcholem, takovým tím TOP, co lze na finančním trhu získat, jsou termínované vklady, popřípadě spořící účty a tam končíme dneska někde u řádově 2,4 až 2,6 %, to znamená pohybujeme se okolo 2,5 % v průměru, a to je opravdu TOP, na co si mohu sáhnout a mohu říct to je bezpečné a relativně i dostupné.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik bankovních institucí vůbec poskytuje takový úrok, upřímně řečeno výhodný? Protože víme, kolik je 0, a podobně.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Napočítali bychom je na prstech jedné ruky, co se týče termínovaného vkladu, který nám atakuje právě tu hranici těch 2,5 %, tak to je jedna instituce a ještě ne příliš velká, což zase nevadí, protože termínovaný vklad je ze zákona pojištěn, to znamená do ekvivalentu 100 tisíc euro a 100 % na jedno rodné číslo nebo IČO mám zajištěno, že ty peníze dostanu včetně vlastně toho, včetně zhodnocení k tomu rozhodnému dni zpátky. A co se týče spořících účtů, tak tam se dneska aktuálně pohybujeme někde kolem v tom maximu kolem 1, 1,1, 1,2 %, to znamená tam jsme zase někde o polovinu níže, ale zase na rozdíl od toho termínovaného vkladu to máme řekněme trošičku dostupnější ty peníze, u toho termínovaného vkladu je tam přece jenom nějaká vázací doba, kterou musím dodržet, abych si na tu slibovanou úrokovou sazbu sáhnul. Takže ono je to vždycky něco za něco. Takže první chyba jak jsem říkal, neřídit se jenom podle úroků, ale ještě se podívat i na to ostatní. Ten bod číslo 2 trošku souvisí s bodem číslo 1 a ta chyba nebo říká nám, že my nebereme v úvahu příliš možná rizika a nebo naopak ty rizika podceňujeme, to znamená pokud zase mi někdo slibuje vysoký úrok, tak nejsem obezřetný, vložím tam ty peníze, pak zjistím nějaké to ale, které mi ten obchodní zástupce a nebo ten leták neřekl nebo v bance mi to zapomněli jaksi sdělit, že tam ještě tohle to, ale pak k tomu samozřejmě dojde při nějakém nepříznivém vývoji a potom samozřejmě dochází k takovým těm nepříjemným zjištěním a nepříjemným překvapením.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžu ještě k té vázací době, protože to je to jediné, co bychom mohli možná pominout, jestliže investujeme peníze, tak potom ta vázací doba to je to, s čím se můžeme rozloučit, ta může být dlouhá dejme tomu, jak bývá obvykle dlouhá právě třeba u těch termínovaných vkladů nebo spořících účtů?

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Ano, ten termínovaný vklad já mohu dát na týden a mohu dát na 5 let, to znamená ten rozptyl je poměrně značný a tam je dobré vážit jednak k čemu ty peníze mají sloužit, to znamená potřebuji já je skutečně na tak dlouhou dobu, když budem mluvit třeba o těch 5ti letech, uložit? A nebo mi bude stačit těch 14 dní, měsíc, půl roku, rok? Ale zase samozřejmě za horších podmínek, protože ty peníze vím, že třeba za rok budu potřebovat k tomu, abych staré auto prodal, koupil nové, nebo abych já nevím zaplatil školné nebo obměnil nějaký spotřebič, který vím, že už dosluhuje a může se to každou chvíli stát a vím, že ty peníze budu potřebovat. To znamená je to taková trošičku skládačka. Ona to není žádná raketová fyzika, skutečně stačí jenom tužka, papír, sednout si a říct mám takové a takové peníze a s těmito penězi nakládat s péčí řádného hospodáře, to znamená něco si odložit do toho hrníčku v hrníčku v uvozovkách jak to říkaly babičky a nad nějakými penězi se zamyslet dlouhodoběji nebo v tomto případě střednědoběji a využít třeba té lepší úrokové sazby, ale s tou vázací dobou.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dáme prostor také posluchačům, protože určitě budou mít otázky právě k dnešnímu tématu kam uložit volné peníze a co s volnými penězi? Naším hostem je Zdeněk Simaichl a vy můžete volat po písničce na číslo 221552525.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam uložit volné peníze a co s volnými penězi? To jsou otázky, na které odpovídá na Dvojce Zdeněk Simaichl, teď bude odpovídat i na vaše otázky, přeji dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka z Prahy. Já bych se chtěla zeptat na výherní vkladní knížky, jsem starší osoba, a na pojištění pohřbu, vložený peníze?

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak dobře, tak je to trošku od tématu možná, ale pan Simaichl si poradí.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Já budu velmi stručný. Výherní vkladní knížky, jako je to samozřejmě alternativa, je to bankovní produkt, podléhá pojištění a tak dále, jako tam není problém. Je otázka, jestli se spíš nezamyslet nad tím, protože i na těch výherních vkladních knížkách jako to zhodnocení nebývá nějak dramaticky vysoké, tak jestli spíš tady nezvolit nějaký spořící účet a nebo termínovaný vklad. Je to prostě zase o volných penězích a o tom, co si mohu dovolit dát na stranu a s jakou vázací dobou. Takže určitě se s těmi penězi dá pracovat i lépe. Zase na druhou stranu, a to je to, co jsem tady už dneska jednou říkal, ta mantra toho úroku nemá smysl zase provádět takový úrokový turismus typu tady mám půl % a všechno převedu jinam, kde mám 1,1 %, jo. O tom to není, je to spíš o tom jakoby efektivně nakládat s těmi penězi, protože potom, když si vezmu nějaký průměrný zůstatek, který na tom účtu je a který se může pohybovat a nejčastěji to tak je v desetitisících nebo statisících nebo statisících, což tvoří vlastně jakoby tu reservu ať už pro rodinu nebo pro jednotlivce, tak když si potom spočítám, kolik je ten úrokový nebo ten rozdíl, ten gradient vlastně toho úrokového výnosu, tak zjistím, že nemá smysl v podstatě ten úrokový turismus provádět, že k tomu, abych zbytečně někde navyšoval nějaké riziko, když v případě spořících účtů nemluvíme o riziku, ale jde to spíš o tom někde něco ukončit, převést to tam a tak dále jako šachovacími penězi a dělat to třeba ob měsíc a využívat těch akčních nabídek, tak zjistím, že na konci roku na tom vydělám třeba 1500, 2000 korun a je potom otázka té efektivity, jestli to má smysl.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná posluchačka tím, že je starší ročník, tak je zvyklá právě na ty výherní vkladní knížky, tak se drží právě takových těch jakoby zažitých institutů, která znávala právě ze svého života, tak možná proto.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
A já bych ji v tom klidně podpořil, protože zas na druhou stranu ta důvěra je také strašně důležitá, ono ne vždycky je to o tom výnosu, ale i o tom pocitu, jaký z toho mám. Nemá smysl mít někde na 5 % a mít z toho špatný pocit a nespat. Takže klidně nechte ty peníze tam, kde jsou.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ještě se ptala na pojištění pohřbu.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Nevím, neznám, neumím. Pojištění pohřbu ani nesetkal jsem se s tím, opravdu neumím tohle to.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, vítáme vás v dnešním vysílání a Finanční poradně? Kdopak je tam, haló, haló!

osoba
--------------------
Dobrý den, jsem to já?

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jste to vy, ano.

osoba
--------------------
Já bych měl také dotaz, jestliže mám nějaké volné peníze, tak už jsem byl několikrát kontaktován tím, že by, abych o ně nepřišel, že by bylo možný si koupit nějaký zlatý, zlatý cihličky nebo něco takovýho a že už je to možný třebas od 30 tisíc, je to sako jakoby ukládání dlouhodobý, ano, a jestli k tomu byste se mohli nějakým způsobem vyjádřit?

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, dobře, děkujeme za otázku.

osoba
--------------------
Děkuju.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Děkujeme za otázku, ono nám to shodou okolností nahrává hodně jakoby i potom do dalšího pokračování na příště. Já jsem jenom pro. Zase na druhou stranu pozor na jednu věc. Zlato je určitě alternativa, teďka tady hovoříme o investičním zlatu, o investičním stříbru případně, když tam ty horizonty jsou trošičku jiné díky DPH než u toho zlata. Ale obecně dá se to považovat za dobrý nápad, ale investiční zlato nebo stříbro je pouze doplňkem k tomu, k těm věcem, o kterých se tady dneska bavíme. Já sám jsem přesvědčen o tom, že vzhledem k té situaci, která dneska na finančních trzích panuje a k obecné nedůvěře včetně teda mé osoby, já jsem skeptikem, co se týče jakoby aktuálních, aktuálního vývoje na finančním trhu, tak vnímám jako takovou optimální váhu vlastně v těch volných prostředcích to zastoupení zlata někde mezi 7 a 15 % maximálně. To znamená pokud mám 100 tisíc volných, tak si myslím, že maximálně takových 15, 20 bych měl investovat a koupit to zlato investiční, stříbro. Zas na druhou stranu je dobré vědět, co od toho očekávám. Já vždycky říkám kupujme zlato a stříbro proto, abychom trošku diverzifikovali, abychom řekněme nakoupili nějaký hmotný majetek, o tom tady budeme hodně mluvit příště, ale určitě ne proto, abychom spekulovali, to znamená nebudu kupovat dneska zlato a budu spekulovat na to, že za půl roku, za rok to zlato bude mít jeden a půlnásobnou nebo dvojnásobnou hodnotu, to bych rozhodně nedělal. Pokud bych chtěl spekulovat a chtěl bych na tom vydělat, tak bych tam vzal minimálně takový 8 až 10letý horizont, ale pokud se budu bavit o řekněme budování majetku, to znamená to, o čem vlastně nám jde v tom rodinném rozpočtu nejvíce, tak ano, zlato je v pořádku, je to majetek, na který si mohu sáhnout, to znamená zase pozor, fyzické zlato. Nekupujte žádné cenné papíry, prostě opravdu to, co držíte v ruce.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zlatou cihlu.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Zlatou cihlu, přesně tak. Žádné přísliby, žádné papíry, nic takového. A ta optimální váha je skutečně tak těch kolem těch 15 %, víc aktuálně bych ani teďka nedoporučoval.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka, už poslední, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchač z Moravy, slyšíte mě?

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

osoba
--------------------
Já bych měl jeden dotaz, nechci to komentovat. Myslím si, že pokud ...

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Haló, haló, tak bohužel posluchač nám vypadnul teď z telefonní linky, tak já tady vezmu jednu otázku, která přišla prostřednictvím mailu. Jak lze uložit bezpečně vyšší částku než je ta kryta pojištěním?

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Tak, pokud zase vezmu ta kritéria základní, to znamená bezpečně a budu to chtít mít dostupné, tak tady nemá smysl hrát si v podstatě na nějaký výběr nebo široký výběr prostředků nebo produktů, kam vůbec ty peníze mohu uložit. Takže tady bych doporučoval jedno jediné zvolit si vhodný produkt, nějaký konzervativní typu nějakého termínovaného vkladu nebo spořícího účtu, jak jsem říkal, ty peníze vhodně rozdělit a rozložit je do dvou různých ústavů. Tím pádem sníží tu částku a dostanu se do toho limitu toho pojištění. Ale je to spíš o takovéto diverzifikaci než o tom, jestli vyberu nějaký jiný produkt. Ne, zůstal bych skutečně, držel bych se toho, co chi a spíš zvolil tuto cestu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozdělit.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Rozdělit.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak telefon nám vypadl, zkusíme ještě jednoho posluchače, jestli se podaří, asi to nebude ten samý, dobrý den. Jo, takže můžete se ptát.

osoba
--------------------
Dobrý den. Rád bych věděl, jestli životní pojištění, který jsem uzavřel u jedný renomovaný firmy, a ta mi potom přesvědčila, respektive nabídla, že v tom mohu pokračovat, ovšem už bez výhod toho životního pojištění, to znamená pouze tam nechat určitou částku, dopředu mi řekli jaký zhodnocení a tak dále, jestli tento produkt je pojištěn nebo ne? Je to Kooperativa.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Tak, děkujeme za otázku. Ono je víceméně jedno, která ta pojišťovna to je, protože vklady u pojišťoven pojištěné nejsou. Jsou to investice, dokonce pokud to není investiční životní pojištění a i tam, tak je to majetkem dokavad vlastně ta pojistná smlouva neskončí, tak ty peníze nejsou majetkem toho pojistníka, to znamená majitele té smlouvy, ale jsou majetkem té pojišťovny, která v podstatě, když je na konci vyplácí, tak to bere jako plnění v případě dožití. Takže nejenom, že pán není vlastníkem aktuálně těch ať už teda těch jednotek podílových v případě investičního a nebo u kapitálového životního pojištění vlastně té pojistně technické reservy včetně toho zhodnocení. Takže není vlastníkem, takže tam není ani o žádném plnění, ale hlavně je to bráno jako investice a investice pojištěné nejsou. Ani vlastně nemusí být, protože tam ten princip je jiný a zbytečně by je to prodražovalo. Takže není to bankovní vklad, není to nic, co by bylo pojištěno u Fondu pojištění vkladů. Mimochodem my jsme tady o Fondu pojištění vkladů tuším hovořili někdy na jaře, takže pokud vás naprosto přesně zajímá co je a co není pojištěné, tak v archivu Českého rozhlasu je možné si dohledat tuhle tu relaci a tam dostanete vlastně odpověď na to, co pojištěné je a co není.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď jsem možná trošku polekali lidé, kteří mají životní pojistku, mají tam nastřádané nějaké finanční prostředky a docela i třeba nezanedbatelné, tak jestli teď, abychom v nich nevyvolali pocity, že o ty peníze přijdou, pokud tedy ta pojišťovna zkrachuje.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
No, pokud ta pojišťovna zkrachuje, tak samozřejmě ty vklady jsou zajišťovny.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zajišťovny.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Zajišťovny jsou v případě pojistných událostí, nikoliv v případě spoření. Já prostě s oblibou říkám, že spořit do pojistky je jako jet traktorem na dálnici. Prostě je to naprosto nevhodná záležitost. Už se dokonce i Česká národní banka na přelomu roku vyjádřila a dala doporučení směrem ke spotřebitelům, ať toto nedělají, že to je dokonce proti etice, aby se spořily výrazně vysoké částky do pojištění a kde dokonce i chybí kolikrát to zajištění nebo ta hlavní část té pojistky. Takže pokud jsme někoho vyděsili, možná dobře a začít přemýšlet o tom, co s těmi penězi udělat lépe.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, řekli jsme A, museli jsme říct také B, nicméně končíme dnešní Finanční poradnu. Mým hostem byl Zdeněk Simaichl. Děkuji za návštěvu.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Také děkuji, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.