Josef Šlerka: Třetina Čechů vůbec nesleduje zpravodajství. Do budoucna to může být velký problém

„Zajímali nás hlavně ‚ne-konzumenti‘ zpravodajství,“ upřesňuje hned v úvodu mediální analytik Josef Šlerka. „Zajímat se o dění v zemi, kde žijeme, a mít dostatek informací, je totiž podmínka kvalitního rozhodování při volbách, ale i v běžném životě,“ vysvětluje.

Výsledky průzkumu ukázaly, že o zpravodajství se nezajímá třetina respondentů. Z komplexního souboru otázek, na které odpovědělo asi čtrnáct tisíc lidí, vyplynuly i tři základní kategorie těchto lidí.

Asi nejvíc mě zaujala velikost skupiny ne-konzumentů médií. Měl jsem za to, že bude výrazně menší. Třicet procent mi přijde jako hodně vysoké číslo a myslím si, že je to do budoucna velký problém, protože řada mediálních návyků se předává v rodinách.
Josef Šlerka

Celebrity a počasí

„Jednou z nich je skupina spíše starších lidí s nižším nebo středoškolským vzděláním, která masmédiím naprosto nedůvěřuje a je extrémně nedůvěřivá vlastně k čemukoli včetně reklamy,“ shrnuje charakteristiku první z nich Josef Šlerka.

V této skupině podle průzkumu mírně převažují ženy a dominují jí obyvatelé středních a malých měst. „Tito lidé sice čtou zprávy, ale zajímá je zásadně jenom život celebrit nebo jaké bude počasí,“ dodává ředitel centra Studia nových médií Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

O zpravodajství se překvapivě nezajímají ani Češi z mladších věkových skupin. Vůči médiím jsou buď zcela apatičtí, nebo dávají přednost lifestylu před politikou a děním ve veřejné prostoru|foto: Fotobanka Pixabay,CC0 Public domain

Lifestyle a apatie

Zbylé dvě skupiny jsou poměrně překvapivé. Jednou z nich jsou mladí lidé spíše z větších měst a se solidním vzděláním, kteří jsou se svým životem v zásadě spokojeni. „Jsou to silní konzumenti internetu a politika je prostě nezajímá. Jejich svět je lifestyle, móda, sport a nejrůznější venkovní aktivity,“ říká Josef Šlerka.

Poslední skupinu tvoří mladí lidé z malých obcí s nízkým vzděláním, kteří jsou úplně apatičtí a prakticky o nic se nezajímají. Internet používají podprůměrně, jsou nespokojení v osobním životě, ale neprojektují tuto nespokojenost do společnosti.

„Domnívají se, že jsou pro ně určující především vnější znaky – konexe, rasa nebo pohlaví. A zdá se, že mají pocit, že se špatně narodili, a tudíž vedou ‚špatný život‘,“ popisuje Josef Šlerka nejpočetnější skupinu ne-konzumentů médií, jejichž průměrný věk se pohybuje kolem 36 let.

Další témata rozhovoru: Jaká je naopak typologie konzumentů médií? Jaké charakteristiky má podle mediálního průzkumu takzvaná pražská kavárna? V čem mohou být užitečné pořady typu Zprávy Jaromíra Soukupa? O čem vypovídá pohled za oponu fotbalového byznysu?