Josef Baxa: Rathova stížnost zamítnuta. Věřím, že soudci dokážou nepodlehnout tlaku

Ústavní soud po dvou letech odmítl stížnost spojenou s návrhem na škrty v zákoně. „Pan Rath nesouhlasil s úpravou, podle níž o případné podjatosti soudce rozhoduje on sám. Tato úprava se do trestního řádu dostala na začátku 90. let a je skutečně trochu nestandardní,“ připouští Josef Baxa.

Tehdy to bylo podmíněné okolnostmi, kdy soudy příliš nefungovaly a obžalovaní často podávali námitky kvůli podjatosti. To protahovalo soudní řízení. A často to vedlo i k propuštění.

Komu podléhá Nejvyšší soud?

„Vysoké soudy musí být na takové úrovni, aby mohly rozhodovat konečně,“ říká Josef Baxa|foto: Tomáš Adamec

Rath si stěžoval taky na to, že stížnost proti rozhodnutí o nevyloučení soudce z konkrétní kauzy řeší bezprostředně nadřízený orgán. To vyvolává problém u soudců Nejvyššího soudu, který žádnému nadřízenému úřadu nepodléhá.

„Chtěl možná prověřit soudní systém v každé jeho skulině nebo slabém místu,“ míní Baxa. „Obecně platí, že soudci musí být nestranní, nesmí mít žádný vztah k věci ani účastníkům. To je jedna ze zásadních komponent spravedlivého soudního procesu.“

Soudní systém musí někde končit

„Nicméně ten systém musí někde končit,“ upozorňuje soudce. „Co mi brání, abych namítl podjatost všech soudců v celé České republice? Ta věc by pak neměla řešení.“

„Proti tomu je postavena dlouhodobá praxe. Tyto vysoké soudy musí být na takové úrovni, aby mohly rozhodovat konečně.“ Podle Baxy většina soudců dokáže odfiltrovat jak pozitivní, tak negativní tlak ze strany veřejnosti, médií nebo konkrétních osob.

Další témata rozhovoru: Rathova stížnost u Ústavního soudu; objektivita soudců; funkce kontroly daňové správy; narůst délky řízení ve správním soudnictví.