Jiří Stivín: "Dobrý hudebník musí mít tzv. spodní proudy"

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Stivín

Hostem úterního Setkání Hosta do domu byl Jiří Stivín, muž, který je schopen zahrát "na cokoli".

Multiinstrumentalista a skladatel Jiří Stivín interpretuje hudbu středověku, renesance i baroka. Nahrál většinu koncertů pro zobcovou flétnu. Ovládá všechny druhy příčných i zobcových fléten. Kromě hudby předklasické se intenzivně věnuje jazzu, skládání a improvizované Nové hudbě, učí hrát a improvizovat děti (a nejen je) … a ještě k tomu všemu měl dnes narozeniny.
Takový je Jiří Stivín, živel, který, jen co se rozhlédl ve studiu "dvojky" Českého rozhlasu, tak popadl láhev od sodovky a hned nám na ni zahrál pár tónů. Improvizoval i na píšťalky, které nosí po kapsách nebo na krku a nejen na ně.

Jiří Stivín stále koncertuje a také se věnuje Centru pro improvizaci v umění, které provozuje ve Všenorech u Prahy. Všem zájemcům, od 12 – 99 let, nabízí jak hudební tak výtvarnou improvizaci. Velmi často se prý setkává s tím, že když nového adepta požádá, aby něco zahrál, tak to bez not odmítne. J. Stivín k tomu říká: "Noty jsou jen berličky. Člověk by měl mít hlavně svou představu co chce zahrát, a to bez not. Děti dnes neumějí ani zazpívat své pocity. A jedině vyjádřením svých pocitů se dobrý interpret dokáže sblížit se svým nástrojem. Jedině tak jej může opravdu mít rád." Jedna z prvních lekcí improvizace prý spočívá ve vyjádření pocitů žáka, kdy má zahrát např. to, co měl včera k večeři, jaký viděl hezký film nebo nějakou barvu. Tak vypadají základy improvizace. To ale děti, které se věnují nástroji i několik let, často nedokáží. Nejčastější chybou rodičů je právě to, že děti nutí hrát podle not. To může improvizaci, a dokonce i dobrého muzikanta, úplně pohřbít.

"Představte si, kolik lidí dnes na světě umí hrát dobře na klavír. Jsou to miliony. A kolik z nich chcete poslouchat? Přitom mohou hrát stejné noty. Myslím, že je to stejné jako s mluvením. Dokonce mi někdo radil ať hraji jako když mluvím. Člověk musí mít, v tom co hraje, nějaké spodní proudy. Musí tam být to něco navíc. A to se dá získat právě improvizací, která se ale dnes zrovna moc nepodporuje ani nevyučuje." Podle J. Stivína je dnes také problém s tím, že se zobcová flétna neučí na žádné odborné škole. Ti, kteří ji pak vyučují, jsou jen o jednu lekci před svými žáky. Prý se to v poslední době lepší, ale jde to jen po malých krůčcích. Např. na pražské konzervatoři se zobcová flétna, jako hlavní nástroj, prý stále nevyučuje.

Zajímavý je i názor J. Stivína na současné děti, a to nejen ty, které chtějí hrát na nějaký hudební nástroj. Pořádá totiž tzv. výchovné koncerty pro děti. (Nerad prý používá slovo "výchovné" neboť sám tyto povinné školní prvky výuky nenáviděl.) "Dnešní děti jsou jiné. Jsou spíše vizuální. My jsme byli spíše poslechoví. Více jsme poslouchali." Při koncertech tak používá videa, kde promítá improvizace z oblasti umění a další ilustrační prvky. "Děti jsou dnes totiž zvyklé všechno vstřebávat svým zrakem (jsou často u počítače nebo u televize). Jinak by tomu možná ani nerozuměly," dodal J. Stivín.

Jiří Stivín

Více si poslechněte sami v audiozáznamu rozhovoru se Zuzanou Burešovou: