Jiří Pondělíček: Izrael může spoléhat na pevnou podporu USA. Spojenectví ale není bez výhrad

„Izraelsko-palestinský konflikt představuje pro USA problém především z hlediska pokroků, kterých bylo dosaženo v diplomatických vztazích mezi Izraelem a ostatními arabskými státy. Proces sbližování se Saúdskou Arábií, takzvané Abrahámovské dohody, začala už Trumpova administrativa a byl to jeden ze zahraničněpolitických úspěchů Spojených států,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... amerikanista Jiří Pondělíček.

Tento úspěch je však po teroristickém útoku hnutí Hamás v ohrožení. „Saúdové, Katar i ostatní arabské země totiž Izrael za jeho odpověď v Gaze ostře kritizují. Pro americkou politiku v této oblasti to tedy představuje problém."

Spojenectví ano, ale ne bez výhrad

Amerika dlouhodobě preferuje dvoustátní řešení palestinsko-izraelského konfliktu, byť představy o podobě se můžou podle Pondělíčka lišit. „Dvoustátní plán prezidenta Trumpa byl silně proizraelský. Zachovával izraelskou kontrolu nad velkou částí Západního břehu Jordánu. A to, že Jeruzalém měl být hlavním městem i pro arabskou Palestinu, bylo skutečně spíše jen na papíře, protože administrativní budovy se měly nacházet na předměstí.“

Čtěte také

iROZHLAS

Biden přiletěl do Izraele, v Tel Avivu ho přivítal Netanjahu i prezident Herzog

Nejlepší naději na smírné řešení měli Izraelci a Palestinci v 90. letech a pak na začátku 21. století. „Tehdy premiér Ehud Olmert nabídl Palestincům, že se Izrael stáhne z 95 % území Západního břehu a zbylá procenta budou vyměněna za jiná území. Palestinská samospráva to však nepřijala. Jednání od té doby neprobíhají a konflikt zamrzl v těch liniích, kde je teď.“

Podpora Izraele je nicméně v Americe rétoricky velmi silná. „Joe Biden ale zároveň od začátku vyzývá k uměřenosti a mluví o tom, aby Izrael neopakoval chyby, které udělaly Spojené státy americké po 11. září v reakci na teroristické útoky. Apeloval na dočasné přerušení bojů, aby bylo možné dopravit do oblasti humanitární pomoc civilistům. Na jedné straně lze tedy mluvit o pevné podpoře a spojenectví, zároveň to ale není bez výhrad,“ přibližuje amerikanista.

Co s Gazou?

Přestože tedy Spojené státy americké mají určitý vliv na rozhodování Izraele, je podle Pondělíčka otázkou, zda Izrael další výzvy Ameriky vyslyší. „Operační pauza je samozřejmě mnohem větší zásah. Vzhledem ale k objemu pomoci a významu jejich spojenectví, musí Izrael brát ohled i na to, co říkají a co si přejí Spojené státy americké.“

V případě, že vojenská operace proti Hamásu bude úspěšná, vyvstává samozřejmě otázka, co dál s Gazou, kdo bude nad územím vykonávat správu, když Izrael sám říká, že jej okupovat nechce. „Bylo by to samozřejmě problematické jak pro Izrael, tak i pro ostatní země v regionu. Někdo se ale o dva miliony lidí postarat musí. A k tomu zřejmě směřuje zítřejší návštěva šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena v Izraeli. Jestli ale dojde k nějaké dohodě a jaká bude, je zatím brzy předjímat.“