Jiří Drahoš: Higgsův boson byl sice objeven, ale je to stále jen teorie
V oblasti vzniku vesmíru je pořád spousta nejasného. A asi vždycky bude. Pokud bychom chtěli poznat velký třesk, museli bychom vytvořit paralelní vesmír.
„My nemůžeme simulovat velký třesk. Bylo by to zajímavé, kdybychom mohli, ale to by možná neskončilo úplně dobře,“ říká s nadsázkou předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.
Vědci v CERN se tak snaží přiblížit onomu klíčovému okamžiku co nejvíc. Slouží jim k tomu různé modely. Třeba ten už ze 70. let, který předvídal existenci Higgsova bosonu.
Higgsův boson
Božská částice. Nebo také boson šampaňského. Říká se mu tak proto, že existuje velice krátce. Tak krátce, že ho ani není možné sledovat. Jen rekonstruovat jeho vlastnosti z produktů jeho rozpadu. Jeho existence byla předpovězena v roce 1964 britským fyzikem Peterem Higgsem a potvrzena v urychlovači části o téměř 50 let později, 14. března 2013. Hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic, zejména rozdílu mezi nehmotným fotonem a velmi těžkými bosony W a Z.
Zdroj: Wikipedie
„Je úžasné, že nedávné experimenty existenci tohoto bosonu potvrdily. Potvrdily tak i platnost této geniální teorie,“ myslí si Drahoš.
„Ale samozřejmě je to pořád jenom aktuální teorie. Je tam celá řada neznámých. Nevíme řadu informací o těch nejmenších částicích, o kvarcích, o leptonech a dalších,“ vysvětluje.
60 let společného výzkumu
Právě ve studiu těchto částic vidí Drahoš směr dalšího výzkumu v CERN. Samotný přínos Evropské organizace pro jaderný výzkum, která letos slaví 60 let, je podle něj ale jinde.
„CERN je předobrazem všech těch evropských vědeckých spoluprací,“ popisuje jeho neoddiskutovatelné prvenství. „Od jeho vzniku se spolupráce mezi zeměmi nesmírně rozvinula. CERN je akce, která se velmi povedla.“
Česká stopa a stroj času
Česká republika se do organizace zapojila v roce 1993. Nejenom podle Drahoše, ale i podle generální ředitele CERN Rolfa-Dietera Heuera je na projektu česká stopa velmi výrazná. „Náš příspěvek je prý daleko větší, než by odpovídal početnímu stavu, který tam máme.“
Čeští inženýři se podíleli na návrhu a projektování základních, nejmodernějších částí CERN a na projektech Atlas a Alice, které se věnují výzkumu částic mikrosvěta. K jejím šedesátinám věnovali čeští vědci organizaci další originální projekt. Tak trochu cimrmanovský. Stroj času.
Nestal se z vědy příliš velký byznys? Jak těžké je získat patent? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
