Její film šel do trezoru. Za 10 let StB zavřelo i ji. Příběhy slavných: Irena Kačírková
Už od dětství prý měla pořád intenzivní pocit, že „něco zlého“ jí neustále dýchá na krk. Smůla provázela už její první slavný film Svědomí. O rakovině věděla čtyři roky. Jak zemře, si sama předpověděla už ve čtyřiceti. Měla nešťastnou a nespokojenou duši, nikdy to ale nedala znát. Jako pravá dáma. V dokudramatu účinkují Lucie Juřičková a Klára Suchá.
Irena Kačírková se narodila v Praze, ale vyrůstala v Ostravě, kde měli rodiče luxusní kožešnický salón. Tatínek byl úspěšný obchodník a maminka „nejkrásnější ženou ve městě“. Vychovali ji jako pravou dámu, která za každou cenu udržuje vysokou úroveň chování i oblékání. Pověst byla pro rodinu důležitější než všechny osobní problémy.
Jako jedináček měla vždy vše, co chtěla. Rodiče nebyli proti, ani když šla na herectví. Vzali ji napoprvé a už krátce po válce si mladé herečky všiml film. Režiséři ji ale používali spíš „na okrasu“ (komedie Tři kamarádi nebo snímek Alena). Film Svědomí natočila už ve 22 letech.
Svědomí a rok 1948
V psychologickém dramatu režiséra Jiřího Krejčíka hrála milenku hlavního hrdiny, který v autě srazil malého chlapce. Točil se před únorem 1948, premiéra ale vyšla na dobu po převratu. Film musel z kin a Kačírková před kameru nesměla celých šest let.
Budoucnost na mě cení zuby nejistoty, přítomnost zase hrůzu jistoty. Byla jsem jako provazochodkyně, která se náhle podívá dolů.
Irena Kačírková
Po únoru rodičům zabavili majetek, přestěhovali se k Ireně do Prahy. Ta ale vydělávala tak sotva sama na sebe, natož pak na další dva. Práci našla v Realistickém divadle, kde ale zavládly nové budovatelské poměry. V roce 1950 přešla do Městských divadel pražských, kde pak hrála až do konce života.
Čekání na lásku
Únor se promítl i do jejího osobního života. Mužům se vždycky líbila. Nejdřív ji považovali za nedostupnou, po únoru se jí kvůli původu vyhýbali. Zlomil to až scenárista Josef Alois Novotný, budoucí manžel a otec dcerky Kristiny. Brali se v roce 1951, ale jen na čtyři roky. Po rozvodu zůstala na malou sama a k tomu pořád živila oba rodiče.
Stala se synonymem nedostupné krásky. Ona ale stále hledala. Mohl to být Jiří Šlitr nebo režisér Starců na chmelu Ladislav Rychman. Taky Václav Voska a francouzský herec Gérard Philipe. Nejsilnější a celoživotní pouto měla s Eduardem Cupákem. Ale jako bratr a sestra.
StB a nemoc
V roce 1958 měla jet do Bruselu a moderovat dění v československém pavilonu výstavy Expo. StB ji tehdy na čtyři dny zavřela. Protože s nimi nechtěla spolupracovat. Vydržela a tak do Bruselu odjel někdo jiný.
Taky asi kvůli „neustálým nervům“ 7x potratila, měla několik infarktů, ale kouřit nepřestala. Když jí bylo pořád špatně a kosti se lámaly jako sirky, prošla lékařským vyšetřením. V kostech už měla metastázy. Zemřela v 60 letech.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
