Jebavý
Sloveso jebat má řadu zcela nevinných významů, znamená „drbat“, „česat“, ale také „plísnit“ a „tlouci“. Podle Vladimíra Matesa ale v případě příjmení mnohem pravděpodobněji sehrál roli význam jiný, totiž zhrubělé označení pro soulož. Příjmení tak patří do kategorie pojmenování podle vlastností a nejspíše označovalo někoho sexuálně náruživého. Jako příjmí máme Jebavý doloženo již z roku 1576 (zápis: Janovi kantorovi Jebavýmu). Příjmení Jebavý je poměrně rozšířené, dnes jej nosí 588 osob.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 75; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 121; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 256; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 185; V. Mates, Jména tajemství zbavená 3, Praha 2004, s. 206
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
