Jazyk československý. Takový jazyk neexistoval
Jazyk československý se stal jazykem státním a to díky vydání jazykového nařízení. Šlo o prováděcí předpis k ústavnímu jazykovému zákonu z roku 1920.
Nařízení vyšlo 3. února o šest let později. A přineslo dva problémy: Státní a oficiální jazyk byl v právním řádu neznámý pojem a československý jazyk neexistoval. Udržovat tuto právní fikci dalo zákonodárci i do budoucna dost práce, nehledě na to, že se to stejně nedařilo důsledně.
Československo byl mnohonárodnostní stát
Další problémy pramenily z faktu, že prvorepublikové Československo byl mnohonárodnostní stát, zahrnující vedle Čechů a Slováků také Rusíny, Maďary, Poláky, Židy a hlavně tři miliony Němců. Ti všichni sice mohli v okresech, kde tvořili alespoň 20 % obyvatelstva, používat ve styku s úřady svůj jazyk, v takových však nežili všichni.
Nikoli nevýznamná část obyvatel tak byla reálně zbavena jazykových práv. Po poválečném odstoupení Podkarpatské Rusi a odsunu sudetských Němců ztratil jazykový zákon relevanci a v roce 1948 jeho platnost skončila.
V Příbězích z kalendáře si každý všední den po 12. hodině připomínáme osobnosti, objevy a události v důležitých, ale i málo známých nebo zábavných souvislostech.
Jak můžete poslouchat? Živě, zpětně na mobilu i z počítače
Živě v rádiu na Dvojce, od pondělí do pátku po poledních zprávách. Příběhy z kalendáře můžete poslouchat i zpětně na internetu, všechny díly jsou jako podcast ke stažení. Podcast najdete na webu Dvojky nebo na audioportálu mujRozhlas, který si můžete nainstalovat i jako aplikaci.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
