Jaroslav Uhlíř v dětství poslouchal dechovku. „Říkal jsem si, jak je to krásný,“ vzpomíná dnes
„Jaroslav žije v noci, vstává až pozdě odpoledne. Rád čte, má oblíbené knihy z období 2. světové války.“ To je denní režim populárního hudebního skladatele podle jeho ženy.
Jaroslav Uhlíř má rád hudbu odmala. „Bydlel jsem na Žižkově, byly mi asi dva nebo tři roky. V Riegrových sadech hrála dechovka. Já tam stál a říkal si, to je krásný. Později jsem hrál na foukací harmoniku a pak na piano.“ Doma Uhlířovi rádi poslouchají vážnou hudbu a z popové oblasti si oblíbili Annu K.
Teď hudebník připravuje písničky na 3CD největších hitů. Rozpracované má prý se Zdeňkem Svěrákem i další nové písničky.
Seznamovací indiánský pobyt
Jeho žena Helena se celý profesní život stará o nemocné cystickou fibrózou. „Jednou v létě jsme pro pacienty uspořádali indiánský pobyt a pozvali Zdeňka Svěráka,“ vzpomíná Helena.
„Uspořádal pro děti besedu a zazpíval. Později jsem mu zanesla do divadla fotografie z tohoto pobytu a tam jsme se poprvé s Jaroslavem viděli. Jaroslav pak zpíval i pro nemocné děti a pacienty v Motole, pak jsme si spolu začali povídat a bylo to,“ směje se dětská klinická psycholožka a rodinná terapeutka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
