Jak to vidí Zdeněk Velíšek - 19. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Naším hostem je dnes novinář i překladatel Zdeněk Velíšek. Vítám vás srdečně.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
Dobré ráno všem, vám i všem posluchačům.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Maďarsko je v situaci jako dosud žádná ze středoevropských postkomunistických zemí od 90. let. Zavedení nové kontroverzní ústavy vyvolalo protesty desítek tisíc lidí a také zneklidnění ve Spojených státech a především v Evropské unii. Ten nový základní zákon, který prosadila vláda premiéra Viktora Orbána například zvyšuje státní kontrolu nad justičním systémem i nad centrální bankou. Otřásá se maďarská demokracie, pane Velíšku?
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
Já myslím, že to je skutečně jeden z evropských symptomů, na které je třeba si dávat pozor. To oslabování demokracie, takové plíživé podkopávání demokratických zásad, opovrhování těmi zásadami a přesahy moci vůči té oficiální státní moci, vůči moci lidu, od které má pocházet všecko. A do té situace se zvolna, když si všímáme jednotlivých symptomů dostává Maďarsko díky tomu, že jeho vláda, která se dočkala po dlouholeté vládě socialistů, proti kterým se zvedlo v národě docela velké, velké protesty proti jejich vládě, tak bylo snadné pravici Fidesz, té straně Fidesz vedené Viktorem Orbánem získat velice pohodlnou většinu v parlamentě, a teď prosazuje mnoho takových zákonných opatření, které jí prakticky zajišťují dlouhá léta vlády, by se dalo říci, protože se upevňuje v těch mocenských pozicích. A to způsoby, které opravdu vyvolávají v Evropě trochu obavu. Vy jste to už řekla, je to především ta záležitost, vlastně tohle jste necitovalo a to je omezení pravomocí centrální banky maďarské, která vidí, že její nezávislost by mohla být brzo narušena těmi novými ústavními klauzulemi. A proti tomu protestuje už nejenom tedy Evropská komise a dneska po včerejšku víme dobře, že také Evropský parlament, v kterém Orbán nejenom mluvil, ale také tam byl vydatně kritizován asi podobným způsobem jako kdysi český prezident Klaus a jeho tehdejší premiér Topolánek, kteří v parlamentu to tak, v Evropském parlamentu ve Štrasburku to vůbec neměli snadné. Ale proti Orbánově pokusu omezit nezávislost centrální banky už protestují i Mezinárodní měnový fond, který chce, aby toto se rektifikovalo, aby to šlo zpátky tam, kde to má být tato záležitost, a Evropská centrální banka, protože vedení Maďarské centrální banky je ve vedoucí pozici té Evropské centrální banky a mohlo by to tam trošku skřípat. Tam jsou všichni guvernéři centrálních státních bank 27 zemí, tam mají svou pozici ve vedení Evropské centrální banky, takže takhle to je.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že ta ekonomická karta by mohla přimět Maďarsko, že by ustoupilo? Ono včera nějaké drobné ústupky možná naznačil Viktor Orbán, který, jak už jste řekl, vystoupil v Evropském parlamentu, ale zase na těch nových zákonech, jak tam řekl, nevidí nic až ta špatného. Jsou prý v souladu s evropskými hodnotami a principy, ale údajně by se ty problémy s ústavou daly vyřešit rychle.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
No, já jsem tam tedy nebyl a vše, co se dozvídám z tisku, jsou v podstatě dvě věty, že ty, to, co se vyčítá maďarské vládě, se dá napravit snadno a že to, co chce Evropa uvést na správnou míru, se dá udělat rychle. Tyto dvě věty jsem se dozvěděl, jsou to, prakticky Orbán uklidňoval atmosféru a celé to teď bude záležet na měsíčním jednání, lépe řečeno na tom, jak bude jednat doma maďarská vláda, ale to už nebude tak úplně bez dohledu, zdá se, protože původně, já nevím, jestli to po včerejšku trvá, ale měl tam Barroso jet vzápětí poté, co Evropská komise specifikovala své výhrady vůči maďarské vládní politice a vůči jejím, vůči neslučitelnosti těch antidemokratických opatření, já se odvažuji to říct, nebo snad abych to zmírnil, opatření, která nedbají tolik na demokratickou podstatu státu, tak o nich měl okamžitě jet jednat Barroso s Orbánem do Maďarska. A teď to vypadá, že když už dostal Orban měsíc, původně to byly dvě měsíce, pak to bylo 14 dní podle zpráv z tisku, teď je to tedy měsíc po včerejších jednáních ve Štrasburku, a tím myslím, že to troch utichne, i když mám pocit, že jednak se hrne do Budapešti delegace Evropského parlamentu, nevím, jestli to se realizace, ale prostě chtěli to včera poslanci Evropského parlamentu, že nejenom komise, ale že oni jsou tady také, on je totiž Evropský parlament velice citlivý na své kompetence a když jde o demokracii, tak samozřejmě parlament je hlídačem spíš než komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie. Parlament dělá legislativu, takže jestliže něco v legislativě Maďarska neklape podle názoru mnoha poslanců, tak tedy by to měl hlídat také parlament. Uvidíme, jak se tyhle věci budou vyvíjet dál. Ale vy jste se mě ptalo, Zito, Dito, na to, jestli ta krize, kterou prožívá maďarské hospodářství, by mohla napomoci nějak tomu, aby se maďarská vláda snažila tyto záležitosti urychlit nápravu těch věcí, které se jí vyčítají. To by samozřejmě mohlo působit, protože jak víme, v minulých dnech byly v Maďarsku velké protesty, které byly zejména proti tomu, třebas proti omezování svobody tisku a proti omezování různých svobod a proti tomu, že vláda se snaží to mocenské postavení pojistit tak, že už jí nebude příliš na hlasu lidu záležet, tak také byly tyto protesty proti hospodářskému úpadku Maďarska.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bychom mohli zmínit, promiňte, ten rating. Maďarsko vlastně, respektive ta mezinárodní agentura Standard & Poor's snížila ten rating.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
Snížila silně rating Maďarska takřka na minimum.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
BB+, dostala se do spekulativního pásma, jinými slovy jako nevěrohodné.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
Ano, ano, to je ten džang, to smetí takové, všechny jejich cenné papíry jsou znehodnocené tím hospodářským úpadkem. Například se za půjčky by Maďarsko dnes platilo 10,5 % úrok, což je obrovský úrok, i když zdaleka ještě nedosahuje toho Řecka. A mimochodem zadlužení Maďarska, abychom byli spravedliví, je poloviční než řecké. Jeho státní dluh je pouze, pouze, v uvozovkách pouze, ale přesto, je pouze 80 %, to jest 20 % nad hranicí, která je 60 % HDP, může být státní dluh. A ten řecký proti tomu, já jsem dostal v televizi otázku, zda bude Maďarsko druhým Řeckem a odpověděl jsem rovnou, že nebude. Jednak tedy to není ta situace totožná, ta situace maďarská není totožná se situací řeckou, ale také proto, že Evropské unii nebude na tom, zda Maďarsko bude živořit nebo se mu povede lépe, zdaleka tak záležet, jako jí záleží na řecké ekonomice a řecké stabilitě, která jest synonymem stability eura a ne synonymem, ale dejme tomu prostě, že je to totožné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zeptala bych se ještě v této, nebo v tomto kontextu, jaké nástroje, co se týče vyvíjení tlaku, v tomto případě konkrétně na Maďarsko má vůbec Evropská unie? Ptám se proto, že objevuje se názor, že v podstatě Unie paradoxně je vlivnější v těch zemích, které se o ten vstup teprve snaží, které jsou ještě venku než na ty, již současné členské státy.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
No, tomuhle názoru tak moc nerozumím. Vezměte si například situaci Česka, které momentálně se zdráhá podepsat smlouvu, jež pro Evropskou unii celou, nikoli jenom pro eurozónu, je klíčová, je nesmírně důležitá zejména po snížení ratingu 9 zemí eurozóny, což je katastrofální zásah ze strany ratingových agentur a já bych řekl přímo ze strany toho světa financí, který je něčím zcela samostatným a stálo by za to ho začít lépe studovat ten svět financí. No, takže já si myslím, že nástroje má klasické. Pokud se Maďarsko bude zpronevěřovat kodaňským kritériím demokratičnosti a lidských práv a občanských práv, tak je možné proti němu, je možné to vyžadovat od něho, ale samozřejmě Unie je Unií samostatných a suverénních států a Maďarsko se tomu může vzepřít a myslím, že tak daleko jako třebas k vyloučení Maďarsko to rozhodně nebudou ta opatření sahat. To by musela být vleklá, dlouhodobá krize. A já bych tady chtěl připomenout krizi, která v roce 2000 kvůli podobným záležitostem, kvůli, tam to byla sice pouze hrozba demokratickému vývoji Rakouska, když lidovci se museli spojit, udělat koaliční vládu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Se svobodnými liberály.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
Ano, s tou stranou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
FPE.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
FPE, ano, FPE.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Svobodných demokratů.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
Haidera, s Haiderem tehdy, tak Evropská unie se od nich totálně, se k nim obrátila zády.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam to skončilo takovou izolací, že?
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
Skončilo to, no, neskončilo to izolací.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo začalo.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
Izolace posléze skončila, asi takhle se to dá říct. Ta vláda existovala, vyřešil to tehdy prezident republiky, tuším, že to ještě byl Klestil, který dal oběma těm koaličním stranám dříve, než jim požehnal, než té vládě požehnal, tak jim dal podepsat papír, který je zavazoval k dodržování demokratických institutů a teda demokratických zásad.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zapadá to, pane Velíšku, vůbec tato situace do atmosféry, která v Evropě jaksi zraje nebo se krystalizuje? Mám na mysli právě nástup různých formací.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
No, ano a kvůli tomu právě si myslím, že Evropská unie si toho maďarského fenoménu všímá, protože je pouze součástí atmosféry, která houstne v Evropě. V Evropě vůbec. V Norsku došla až k vraždě, masové vraždě, že ano. Breivik je velký vykřičník pro vývoj Evropy. Samozřejmě, že je to osamocený čin, já mluvím pouze o houstnutí atmosféry, ale vezměte si jenom ten fenomén francouzské Národní fronty vedené kdysi Jean-Claude Le Penem, Jean-Marie Le Penem, já jsem osel, promiňte. Jean-Marie Le Penem a já už jsem myslel na jeho dceru Marinu, která tu stranu vede trošku civilnějším způsobem, ne tak agresivní, ne tak boxersky. Jean-Marie Le Pen býval boxerem. Ale nicméně jí vede v duchu těch xenofobních a antidemokratických a zejména antievropských principů té strany. A ta, ty princip, instituce průzkumové, instituce francouzské na to udělaly několik průzkumů veřejného mínění a dnes je 31 až 32 % Francouzů nemá nic, tak to formuluje ten průzkum, nemá nic proti zásadám, za které bojuje Front national, FN.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes je naším hostem Jak to vidí komentátor Zdeněk Velíšek. My jsme se už dostali přirozenou cestou do Francie. Vy už jste začal hovořit o vlastně kandidátce Marině Le Penové, šéfce francouzské krajní pravice, která by ráda stanula v čele státu. Mimochodem Francie také je v šoku jaksi z toho snížení ratingu, ale ten nakonec má větší, řekněme, tu politickou dohru na vnitropolitické scéně, protože Francie je před prezidentskými volbami a třeba Le Monde napsal, že to snížení francouzského ratingu z toho finančního hlediska není událostí, nýbrž je skutečným politickým šokem především pro prezidenta Nicolase Sarkozyho, který by nejspíš rád kandidoval.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
Sarkozy se dopustil té neopatrnosti, že kdysi prohlásil, že za ten rating se zasadí a že s tím stojí a padá. Neřekl to takhle, ale prostě řekl, že to je něco, co skutečně si nedovede představit, že by ztratil, načež o to za pár měsíců přišel. Z té hospodářské, já bych to ještě jednou větou řekl, přeci jenom z té ekonomické stránky to nic neznamená, protože jakmile ty ratingové agentury začaly hrozit, tak trhy začaly reagovat a Francouzi už mají na svých, prostě na svých bankovních operací dvojnásobný úrok, když žádají o půjčku, dvojnásobný úrok než Německo dneska, takže ono už se nic moc víc stát nemohlo, když se ta věc realizovala v těchto dnech. Ovšem politicky ta, ještě bych chtěl přeci jenom k té evropské úrovni k této záležitosti říct, že to je prostě kudla do zad od ratingových agentur, že je opravdu zapotřebí trošku zkoumat to, s jakými pohnutkami ten svět financí postupuje vůči světu státům a vůči světu politickému, když těsně předtím než Evropa může uzavřít, nesmírně to potřebuje skutečně možná k přežití a rozhodně ke své prestiži na mezinárodně politickém poli potřebuje uzavřít tu smlouvu, o které se bude jednat teďka 30., smlouvu o fiskální nebo tedy o fiskální disciplíně, teď se zase říká zodpovědnosti, o fiskální zodpovědnosti, tu, kterou česká vláda se přeci jenom zatím zdráhá podepsat jen tak, abych to řekl česky mírnix týrnix, dobrá. Ale u toho Sarkozyho skutečně to je velký problém, protože a u té Francie, protože Francie, Francii se může zopakovat ta situace z voleb v roce 2002, kdy, kdy socialistický kandidát byl vyřazen Jean-Marie Le Penem a ten se utkal potom se Chirakem a síla demokracie mezi lidmi, nikoli mezi politiky, se potom ukázala tím, že socialisté šli volit pro toho zločince, jak mi říkali na ulici, protože tehdy právě vrcholila ta aféra, která až nyní poté, 3 roky poté, co Chirac už není prezidentem, se řešila před soudem. Takže vidíte, že demokracie je, má pevné, pevné kořeny ve Francii, nicméně Sarkozy nemusí být prezidentem. Nebude-li Sarkozy prezidentem, Merkelová bude těžko hledat dohodu s Francois Hollandem, jestliže Francois Hollande neztratí body. Nemyslím, že by se mohlo stát, že by Národní fronta a Marine Le Penová stanuly v čele Francie, na to mají momentálně málo bodů. 18 teď zatímco Sarkozy dostal 23 v tom průzkumu, Le Penová 18, Sarkozy 23 a Hollande 29. Hollande šel dolů, Sarkozy šel dolů a Le Penová šla nahoru v těch průzkumech veřejného mínění. Ale nicméně situace, povolební situace ve Francii ovlivní, ovlivní situaci v Evropě velmi zásadním způsobem, proto je třeba tu Francii sledovat a z Francie, promiňte, já jsem známej tím, že Francii se věnuju velice moc, na Francii je možné se poučit v lecčems včetně politiky nevládních organizací třeba vůči jak my říkáme Romům, u nich to nejsou Romové, ale budiž tedy to méně přizpůsobivé obyvatelstvo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezidentské volby čeká na jaře také Rusko. Včera mimochodem skončila registrace pro zájemce, podle těch zpráv se objevili další 3 uchazeči o post hlavy státu, kteří zavalili ústřední volební komisi krabicemi plnými podpisových archů, které jim mají otevřít cestu do voleb, ale to ještě nic neznamená, protože ta komise teď bude vlastně, tuším, 10 dnů ty archy prověřovat. O roce 2011 se v souvislosti s Ruskem hovořilo o tom, že se vlastně zrodila nová, politicky vyspělá střední třída městské populace. Myslíte, že by se tam mohlo zopakovat po 100 letech něco, na způsob nějaké revoluce?
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
Nemyslím, nemyslím, protože ta podpora, Rusko je obrovské, nejsou to jenom města, informovanost lidí, rozhled lidí není velký. Rusko nepoznalo dlouho ani závan demokracie, když tak závan maximálně. Rusko se opět po Jelcinově pokusu začlenit se do Evropy, odklonilo od Evropy. Ta, teď ta fronta protestů, protestujících proti výsledku voleb do Dumy nebyla tak silná a může být neustále potlačována, v Rusku to stále ještě jde, a opozice, ta stranická opozice zatím usiluje pouze o to velice realisticky, aby se uskutečnily v Rusku, aspoň aby se mluvilo o druhém kole voleb, aby Putin nevyhrál v prvním kole. Uvidíme, teď ještě mají být dozvuky těch manifestací, uvidíme, jak to s nimi bude vypadat, ale nemyslím si, že by Putin si dal vyrvat moc z ruky, a nemyslím si ani, že by to chtěla nadpoloviční většina Rusů.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak zůstává Putin nejpopulárnějším ruským politikem, ačkoli podle průzkumů ta jeho obliba klesá a rozhodně není.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
Těžce klesla, ano.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není tak nesporná nebo jednoznačná jako v té prezidentské éře.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
On ten rok byl také rokem jakéhosi jara, že jo, zejména arabského, ale i evropského a amerického, které se projevovalo tím hnutím.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Okupujte Wall Street.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
Indignádost, těch rozhořčených.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo ve Španělsku, ano.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
Ve Španělsku to začalo, proto jsem použil španělské slovo indignádos. A uvidíme, i jak tohle to bude dopadat dál. Ratingové agentury, když vyslovily svůj ortel nad 9 zeměmi, tak prohlásily, že především se jim nelíbí, že se nepodporuje růst v těch zemích. Předtím chtěly, aby ty země tedy ušetřily a napravily svůj dluh, že jo, tak teď zase jim vyčítají, že nepodporujou růst a že očekávají v Evropě sociální pnutí a sociální nepokoje. Nevím, přesně, které slovo z toho použily, což je velice zarážející poté, co jejich tlak vlastně všechno tohle to vyvolal.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak ostrou kritiku té naší současnosti reflektuje mimo jiné jedna velmi zajímavá kniha, kterou jste přečetl. Možná bychom se mohli na závěr dnešního Jak to vidí zmínit alespoň krátce.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
Ano. Já prozradím, že jsem tedy byl vyzván, abych se zamyslel nad tím, která knížka mě zaujala. Víte, je velice známý spisovatel špionážních románů, člověk, kterému je dnes přes 80 a tedy píše už strašně dlouho, napsal ke 20 skvělých špionážních románů, jmenuje se John le Carré, vlastně to není jeho jméno, je to jeho pseudonym, jeho jméno jsem ve zdraví zapomněl, ale to je jedno, on ho stejně každý zná jako Johna le Carrého, Špion, který přichází z chladna, že jo, potom Domek v Německu nebo Dům v Německu. Ale já nechci mluvit o těch, Smileyovi lidé, Smileyho lidé a já nevím, jak se všechny ty knížky do češtiny přeložily, možná, že říkám nesprávné názvy, a já jsem četl knížku, která vyšla v roce 2001 a mně se dostala o několik let později do ruky, a zjistil jsem, že ještě i z jeho jiných posledních knih, že ten člověk začal psát velice cennou literaturu o naší době, že v ní postihuje všechny fenomény naší doby a ukazuje na lidech, na jednotlivcích, které popisuje tak podmanivých způsobem, ať už jsou to špioni nebo jsou to velvyslanečtí pracovníci, nebo jsou to lidé z neziskových organizací, ten volontariát, který pracuje v Africe. Takže já chci mluvit o knížce, která se jmenuje anglicky The Constant Gardener, já jí četl ve francouzštině, tam se to jmenovalo Zahradníkova stálost, a já nevím, jestli je ta knížka vůbec přeložena do češtiny, a tam to je o vraždě právě, že je to o, hlavní postava je mrtvá od první kapitoly, já to nebudu protahovat, protože budete končit. Je to o lásce tří mužů k jedné skvělé ženě, jeden z nich je skvělý, skvělý lékař africký a dva z nich jsou pracovníci na různých postech anglické diplomacie a tak knížka odhalí nekalé praktiky světového farmaceutického průmyslu, který zkouší své riskantní výrobky na africkém obyvatelstvu, a dělá to tak skvělým a přesvědčivým způsobem a přitom ukazuje na jeden z fenoménů naší doby, který je opravdu žhavý.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to byl i tip od Zdeňka Velíška, který v dnešním vydání Jak to vidí komentoval některé události kolem nás. Děkuji za vaše postřehy, za návštěvu a přeji příjemný den.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, překladatel
--------------------
Já děkuji za prostor, který jste mi poskytli.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se posluchači v půl deváté mohou v Jak to vidí těšit na psychiatra Cyrila Höschla. Zita Senková se těší na slyšenou.