Jak to vidí z MFF Karlovy Vary - 3. července

Svůj dotaz můžete poslat na mail: jaktovidi@rozhlas.cz.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Posloucháte pořad Jak to vidí, zdravím vás z rozhlasového studia v Karlových Varech, kde je zhruba ve své půli 47. Mezinárodní filmový festival. U mikrofonu je Vladimír Kroc, dobrý den. Hostem pořadu Jak to vidí měl být dnes filmový režisér Václav Vorlíček, a i když přislíbil účast, opakovaně jsme se ubezpečovali, že opravdu přijde, tak někde, nevím, ve víru festivalového dění se ztratil. Uvidíme, důvod zatím neznáme, v každém případě má tedy vypnutý telefon a na pokoji není, jak jsme se teď snažili ho vzbudit nebo jsme ho ještě nevzbudili. Tak ale my si umíme poradit v každém případě a se mnou u mikrofonu je teď kolegyně Jolka Krásná, kterou můžete znát jako moderátorku ČT24 a pokud máte film, tak se díváte na její týdeník Film 2012. Jolko, dobrý den.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
Dobrý den, omlouvám se, určitě nejsem relevantní a smysluplná náhrada za pana Vorlíčka, ale byla jsem jediná, která je tady po ruce.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, a tak to jsme teď přiznali, protože nějak si musíme umět poradit, ale ty za chviličku začínáš vysílat od deváté hodiny tady specializované rádio Filmžurnál, které vysílá každý den od deváté hodiny. Kdo není na karlovarské frekvenci 102,6 FM, tak se může podívat na internet, tam je možná dobré na adrese, jak je to, filmzurnal.rozhlas.cz, a tam vysílá. Můžeme mluvit i o mobilních aplikacích, pokud máte chytré telefony, tak náš můžete poslouchat i takto. Ale pojďme k filmu, pojďme k tomu současnému, současnému festivalu. Měli jsme si povídat s Václavem Vorlíčkem, on tady v roce 1976 otevíral festival Bouřlivým vínem, to byl jeho film a já jsem se ho chtěl právě ptát na to, jak se v jeho čích festival změnil. Ty sama sem, Jolko, nejezdíš na festival.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
Děkuji za kompliment, o rok méně.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Než Václav Vorlíček.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
Od roku 77, ne, to je samozřejmě vtip. No, já jsem se úplně bála, že se mě budeš ptát na Bouřlivé víno, to už radši se mě ptej na Což takhle dát si špenát, na ten jeho další film. No, pro mě se festival proměňuje samozřejmě tím, čím mám více práce, tím méně ten festival jaksi mám pocitově ráda, protože vlastně nemám čas na to, co mám nejraději, tedy sedět v kině, takže nakonec byly doby, kdy jsem první den festivalu si rozčlenila, že denně jdu na 6 filmů a skutečně jsem je všechny stíhala a teď to mám tak, že když jdu denně na jeden a když jdu na dva filmy, tak to už je velká sláva.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
My jsme včera v pořadu Jak to vidí narazili s Ivanem Hoffmanem na takový, já to považuju, přiznám se, za předsudek, že si spousta lidí, kteří třeba v Karlových Varech nebyli a mají to zprostředkované jenom z médií, tak mají představu, že opravdu je to jenom série nekončících mejdanů, navíc placených z bůhví čí peněz. Jak to vidíš ty?

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
To udělala bulvární média, protože přesně já si pamatuju před těmi, já nevím, 25 lety to takhle nebylo, nebo 20 lety. Z karlovarského festivalu se vždycky především informovalo o filmech, o hostech, o tvorbě. Pak velký boom a nárůst bulvárních médií z toho udělal největší mejdan roku. Samozřejmě karlovarský festival jednak tedy má peníze jaksi státní, ale zároveň také má peníze sponzorské a sponzoři tady chtěli být vidět a to už je vlastně kategorie lidí, s kterými jako my, kteří si tady jezdíme na festival za filmy, vlastně vůbec neprolínáme a jsou to dvě úplně odlišné kategorie. Někteří lidé jezdí na mejdany a na večírky a někteří lidé, doufám, že jich je pořád většina, sem jezdí na filmy.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak s tou první kategorií, jak jsi říkala, nejenom že se neprolínáme, my se vůbec nepotkáme, protože to jsou dva různé světy, které se právě, jak říkáš, neprolínají. Pojďme k tomu, k té filmové nabídce letošního roku. Zase, když srovnáváme jednotlivé ročníky, sleduješ ty nějaký trend ve světové kinematografii? Asi těžko o tom mluvit takto obecně, protože je to závislé samozřejmě na dramaturgii filmového festivalu.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
No, ono ten trend těžko vlastně jakoby, člověk je hrozně subjektivní a já to beru podle toho, že mám hodně nakoukáno, to znamená, že já jsem vlastně i sama na sebe hodně často naštvaná, že mi každý film už něco připomíná. Pořád si říkám, no, to dopadne takhle, ono to tak dopadne, takže já bych hrozně ráda si vymazala paměť a znovu objevovala filmy a závidím tady lidem mladým, které občas tady člověk s nimi někdy se potká, 17letá dívka, 16letý kluk a oni byli podruhé v životě na nějakém nezávislém filmu a jsou úplně okouzlení a já jim to závidím. Tohle já prostě nemám a už to nikdy mít nebudu takové to nadšení a okouzlení. Včera jsem třeba byla na filmu Karla Vachka, to jsou ty nekonečné dokumentární snímky, asi tříhodinový, a tam bylo plno, vlastně celý sál v Lázních III. byl plný mladých diváků a to je pro mě fascinující, protože oni toho Karla Vachka teprve objevují, ale mají chuť ho objevovat, byť je to vlastně generačně jejich dědeček a řeší tam prostě s ním i přitom úvodu vlastně, já nevím, bytí, nebytí, boha, známe boha, neznáme boha, teď to tak jaksi říkám velmi familiérně, protože takhle Karel Vachek mluví a on je hrozně přístupný těm mladým lidem a to se mi tady strašně líbí. Prolínání generací.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
My jsme hodně diskutovali o filmu Poupata, který se tady objevil. Včera jsem viděl film Dont stop, český film, který ty už znáš. Na tom prvním jsme se neshodli, na tom druhém ano. Dont stop doporučuju, protože to je, myslím, velmi zdařilý snímek. Když tedy mluvíme o české kinematografii, jak je na tom v současné době a podotázka, jak je na tom tady na festivalu?

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
Tady na festivalu uvádí festival 26 filmů, pokud tedy jsem si z české výroby, pokud jsem si našla správně z katalogů, z toho 14 filmů je České televizi, já to tady musím zmínit, nechci nějak zásadně propagovat Českou televizi, ale ono je prostě stále byla, je a obávám se, že nadále i bude největším vlastně výrobcem českých filmů, byť už v 90 % se podílí třeba spíš jenom na koprodukci, ale třeba za posledních 20 let Česká televize podpořila 250 celovečerních hraných filmů nebo dokumentů. Tady na karlovarském festivalu jich má 14, z těchto 26 jsou zase třeba v soutěži je snímek Polski film, což je koprodukce České republiky a Polska a zase je to prostě film, který tady, myslím, že zvedne magnet zájmu o všechny protagonisty jednak toho filmu a jednak je to reality film, je to český film v soutěži, režie Marek Najbrt a zase mi připadá, že to jakoby velká jaksi pocta českému filmu a velká pocta divákům, pojďte se podívat, natočili jsme výborný film. Stejně tak už jsem viděla snímek Konfident, to je zase česko-polsko-slovenská koprodukce, v hlavní roli Jiří Mádl, režisér Juraj Nvota, natočil vlastně, když řeknu, jednoznačně, na Slovensku se ten film jmenuje Eštébák, takže je jasné, o čem to je. Jiří Mádl tam hraje vojáka, který prostě je radioamatér, má rád tuto svoji práci, ale protože zrovna, když slouží na hranicích, tak tím, jak je šikovný, zachytí nějaký pohyb na hranicích a vojáci zastřelí jakéhosi záškodníka v uvozovkách, který chtěl zrovna překročit naše socialistické hranice tedy směrem ven. A on vlastně tím pádem padne spárů už a do zorného úhlu Státní bezpečnosti a oni si ho vlastně vyberou a pod samozřejmě silným nátlakem ho donutí, aby vlastně pro ně udával, pro ně špehoval a tak dále. A ten příběh se vyvíjí v rovině mladých lidí, což je vlastně podle mě neotřelé, když třeba se to srovná s filmem Pouta, který jste už možná viděli, Radim Špaček, je to asi 2 roky starý film a byl vynikající, získal spoustu cen, tak vlastně podobné téma, ale tady je to vynikající v tom, že u Pout je to jaksi už střední generace lidí, kteří tam hrají, ale tady Jirka Mádl, jeho partnerka jsou vlastně mladí lidí, jak oni vlastně v té mašinérií nechtíc se do ní dostávali a vlastně nakonec je taky semlela, nebudu prozrazovat, zdali se z toho dostali nebo ne.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Abychom nezamluvili třeba ten film Dont stop. Můžeš říci a zase naznačit, oč běží a v čem podle tebe může být pro současného diváka zajímavá ta reminiscence, ten návrat do 80. let?

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
Zase úplně stejná věc. Jsou to mladí lidé, zase je to vlastně ukázáno na příběhu mladých lidí, jak oni se vyrovnávali s nesvobodou, jak oni se vyrovnávali s tím, že v roce 83 vlastně zaregistrovali někde nějakou punkovou scénu zahraniční a chtěli to hrát tady. A pro ně kultura, hudba byla protestem proti tomu establishmentu tady, tomu socialistickému, takže to je vlastně vynikající práce kameramana Richarda Řeřichy, který sepsal tak trošku svoje paměti. On byl pankáč, mi říkal, v těch 80. letech a našel úplně čtyři kluky, já se omlouvám, teď teda nedám dohromady jejich jména, mladé studenty JAMU, FAMU, DAMU a tak dále a jsou to kluci, kteří navíc jsou i muzikanti, takže oni když tam hrají na ty nástroje, tak skutečně hrají a zároveň si taky vytvořili kapelu, protože se skamarádili a zjistili, že tedy ten punk, Punk´s not dead, že jo, to všichni víme, Punk´s not dead ten prostě bude žít vždycky, tak se rozhodli, že budou hrát dál, takže vlastně ten film má ještě tuhle tu nadstavbu a je vynikajícím způsobem vystavený, vynikajícím způsobem, ono to samozřejmě tomu pomáhá ta punková hudba, protože člověk, a já žádný punkáč nejsme, ale ta hudba v té době mi samozřejmě mně připomene nějaký můj teenagerský věk, takže je výborným způsobem vystavený. A teda jenom ještě tečku k tomu. Richard Řeřicha je vynikající kameraman, točil s Davidem Ondříčkem nebo třeba dokonce i s Tomem Tykwerem, takže je tam na tom vidět i to, ta jeho láska k obrazu a to, jak to vypráví obrazově.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Člověk se přistihne přitom, že už je vlastně pamětník, promiň, že jsem tě už zahrnul do zhruba.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
Dík.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Své, své věkové kategorie, ale byť mi to nepřipadá tak dávno, tak bylo by zajímavé vědět, jak to vnímají a vidí ti dnešní náctiletí, když se dívají na to, jak řádili jejich otcové.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
No, to určitě, ale já myslím, že to tady vlastně na tom karlovarském festivalu asi Richard Řeřicha tu zkušenost má, protože tady to je taky fenomén tohoto festivalu, musíme ho připomenout, že po projekcích si lidé zůstávají sedět v sále, povídají si s tvůrci a to vlastně, já jsem tam bohužel nebyla a až pana Řeřichu potkám, jistě se zeptám, jak on má takové reakce mladých lidí. Ale on ten film už vlastně je v české kino distribuci, takže pak se pozná, jestli lidé si ten snímek najdou, protože se to pozná podle návštěvnosti, i když v České republice je to těžké, to bychom se dostali do jiné kategorie povídání, s nasazováním filmů, protože než si člověk stačí zaregistrovat, že film je v kinech, tak už v tom kině není.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tobě právě díky tomu, že děláš v ČT24 ten týdeník Film 2012, defilují před očima všechny premiéry a novinky té české kinematografie. Co je podle tebe událost roku? Napadá tě něco?

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
No, já tím, že mám malého syna, tak osobní moje soukromá událost roku je Modrý tygr, snímek, který natočil Petr Oukropec. On byl dlouhá léta producentem třeba filmů Saši Gedeona a tak dále, ale teď vlastně se rozhodl, že bude sám režírovat, protože on žije stran, v ústraní, on žije v jižních Čechách, a vyprávěl mi, že tam jaksi se tak nechci říct, nudí, tak ale v rámci té své, toho svého volného času tam vede nějaký divadelní soubor a v rámci toho divadelního souboru ho vlastně napadlo, že by vlastně tedy mohl taky točit filmy jako režisér a našel si knížku Modrý tygr manželů Horváthových. Ten, ta knížka je výborná, ale je trošku temná. Já když jsem jí četla mému synovi, tak tam taky dojde na povodeň a zvířata se odplavují v klecích a tak, a můj syn to nechtěl dočíst, teda podotýkám, že mu bylo 5 let, že to není nějaký 15letý syn, který by nechtěl číst Modrého tygra, takže v těch 5 letech říkal, že to nebudeme dál číst, protože se bál. A Petr Oukropec, protože je to tatínek a má také malé děti, tak přesně to tam taky asi odhadl, takže v tom filmu takovéhle jaksi drastické scény nejsou, příběh zůstal zachován. Nicméně vlastně ty děti se u toho nebojí a přesto jakoby splavný pořád je. O čem to je? Dvě děti, Johanka a Matyáš, tuším, že se ten chlapeček jmenuje, asi o 10leté, žijí v botanické zahradě, což je takový malinký ostrůvek uprostřed nejmenovaného města, ale točil se v Praze na, v Karlíně, kde jsou tam ty viadukty, takže je to takové to staré prostředí a mělo by toto staré prostředí ustoupit nové výstavbě, to znamená, že je tam takový starosta Rýp, který chce tuto starou zástavbu zlikvidovat včetně této krásné botanické zahrady, no, a tím pádem tyto děti vlastně nevědí, jak se bránit. A ta Johanka je holčička, která má strašně velkou a silnou fantazii, pořád si něco kreslí a píše, a také si kreslí takový jako, takového modrého tygra, no, a ten modrý tygr ožije a vlastně dokáže tam to trošku přeměnit. Ne, že by zabránil té výstavbě, ale prostě tu rodinu, nebo ty lidi, kteří tam jaksi jsou fixovaní na tu zahradu, tak je umí převést do světa fantazie. A tam se přesně ukazuje, že to je film pro děti. Já a podle mého syna nemám vůbec problém s tím, že ožije modrý tygr, je nádherný a potom zase reálné figury se dostanou třeba do animace a žijí někde jinde na animovaném ostrově. Lidi, kteří to viděli dospělí, říkají - no,to je nějaký ujetý. Tak tady jsme přesně u toho, jako proč jako najednou jsou na animovaném ostrově nebo jako co, jak kam tam plujou? Tak tady jsme přesně u toho, kde končí dětská fantazie a kde bohužel začíná ta dospělost.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes filmová publicistka a moderátorka Jolka Krásná. My pro vás dnes vysíláme z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Se mnou u mikrofonu ve studiu v hotelu Thermal je Jolka Krásná, kterou znáte z ČT24. Pokud máte film, tak se určitě díváte na pořad Film 2012. Přiznávám, že měli jsme mít hosta, vy to asi víte, Václava Vorlíčka, filmového režiséra, on bohužel zatím z neznámých důvodů nenašel ještě cestu sem k nám do studia, byť to slíbil. Já jsem se chtěl, Jolko, ptát Václava Vorlíčka i na současné politické události, ale tys mě upozornila, že jako moderátorka zpravodajství České televize veřejnoprávní nemůžeš se k těmhle těm věcem vyjadřovat. Tak na tom trváš?

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
Trvám na tom, nesmíme nic říkat ani naznačovat, abych hovořila jako klasik.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to jenom, jenom na vysvětlenou. Další téma, které jsem chtěl rozebrat s režisérem Václavem Vorlíčkem, protože on se zapsal podle mě do povědomí diváků zejména jako režisér filmových veseloher, tak jsem chtěl udělat takového předskokana Martinu Veselovskému, který odsud bude zítra vysílat pro Radiožurnál Speciál Martina Veselovského právě na téma úroveň české současné veselohry. Jak to vidíš ty?

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
No, není veselá. Ale zase uvidíme film Polski film tady v soutěži, což jsou tedy čtyři pánové, Josef Polášek, Tomáš Matonoha, Pavel Liška a ten čtvrtý je Marek Daniel, známe je všechny jako velmi dobré, komediální herce, a oni čtyři si natočili dohromady s režisérem Markem Najbrte, film, říkají tomu reality film, když jsou jaksi realita to, že jsou herci, prolíná do toho filmu. V tom filmu je jejich filmový režisérem Honza Budař. Tady v Karlových Varech přesně před rokem měli tiskovou konferenci, kde v rámci toho filmu představovali, že ten film bude režírovat Honza Budař a my všichni jsme věřili tomu, že Honza Budař tedy bude režisérem. To je taková ta mystifikace a nikdo jsme netušili, že tady už ten film natáčeli v tu chvíli, takže vlastně myslím, že se tam možná taky někde naleznu, uvidíme, ale musím říct, že tohle je třeba film, který jako jsme si na, ne na české scéně, ale obecně chybí, a já jako se, velmi doufám, že ten film se povedl, protože ta jména tvůrců jsou pro mě zárukou a spoléhám na to, že to bude film, který bude skutečně vtipný, ale nebude podbízivý. Takových bohužel tady v Česku není mnoho.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A máš pocit, že právě ta podbízivost, že škodí těm současným pokusům o veselohru, komedii?

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
No, možná je taky problém v tom, já jsem se o tom bavila s některými scénáristy, že člověk píše scénář a připadají mu věci vtipné, ale jak ten scénář píše slouhou dobu a pak se k tomu vrací, tak si říká - hmm, tohle už ani moc vtipný není. Tak to vyhodí, a vlastně možná někdy by bylo dobré to mít na první dobrou, protože napíšu něco vtipného, ale jakmile už ten vtip znám, vidím ho a pak to znovu opravuji, tak možná i v tomhle tom je trošku problém, že, a to se dostáváme, asi myslím, k podstatě českých filmů, chybí dramaturgie, chybí jasná, cílená dramaturgie, protože z dob socialismu lidé měli dojem, že dramaturg je cenzor a bohužel pořád těch 20 let to tady zůstává a já bych si velmi přála, aby dramaturg stál u zrodu filmu už od začátku, aby neseděl chudák scénárista někde sám, něco tam s prominutím nenamastil, a pak mu to někdo po půl roce, po roce jeho práce do toho nějakým způsobe, zasahoval. Dramaturg by měl být u díla od začátku a od začátku vlastně vést a nějakým způsobem tomu scénáristovi pomáhat. A to, když tam není, tak vlastně pak se tohle to stává. Buď člověk vyhodí dobré vtipy, anebo naopak zase si říká, to bude dobrý, tohle tam dám, tohle tam dám, přehltí to a ta míra a úroveň vkusu každého je také jiná. Je to hrozně těžký. Dramaturg je základ.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Včera jsem tady mluvil s režisérem norského filmu Jackpot a on mi potvrdil to, co asi je stará pravda pro režiséry, že pokud se baví takzvaně na place ten štáb, tak to není dobré znamení, protože to není zárukou toho, že potom ta komedie bude tak dobrá, aby se bavili diváci v sále. Mimochodem, ten film je, myslím, má velmi dobré reference-.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
No, bývá to pravidlem, ale také znám štáby, které se bavily na place a i ten film byl dobrý, ale teď teda ze mě nevytáhneš ani jeden název.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme od české veselohry nebo komedie k českému dokumentu. Ten, mám pocit, že naopak je na vzestupu. Potvrdíš mi ten dojem?

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
To už je trend dlouhé doby, aniž bych chtěla být nějakým kritikem kateder FAMU, tak si prostě myslím, že katedry, katedra dokumentu na FAMU je dlouhodobě mnohem kvalitnější než je třeba katedra režie, protože výrazné režijní talenty, ať se na mě nikdo nezlobí, tady prostě nejsou, zatímco výrazné dokumentaristické talenty jsou úplně úžasné. A skutečně co člověk, to, nebo co jméno, to skutečně skvělé věci. Loni tady byla Lucie Králová, musíme připomenout Filipa Remundu, nebo musíme kolegu jeho, naší kolegyni Klusákové syna, Víta, Víťu Klusáka. To jsou prostě lidé, kteří snesli do dokumentárního filmu jako styl, vnesl tam třeba právě Remunda, Klusák přinesli humor, jiní zase jsou vyznavači té, toho trendu Karla Vachka, to je třeba Víťa Janeček. To jsou zase takové ty zádumčivé nebo už dnes tedy střední věk Jan Gogola, to jsou ti zádumčiví intelektuálové, kteří ale zase přinášejí jiný úhel pohledu na dokumentární filmy. Dokumentárním filmům, myslím, také hodně pomohl Marek Hovorka, který založil už taky, myslím, před 20 lety v Jihlavě festival dokumentárních filmů a to vlastně je také jaksi výborná platforma, že ti lidé se pravidelně setkávají, ten festival má věhlas a je to vlastně jeden z největších, možná úplně největší evropský festival dokumentárních filmů, stahuje sem dokumenty i ze všech ostatních zemí a ono to má svůj smysl, protože ti lidé mají možnost konfrontace a určitě je to posunuje. A druhá věc je, mám tady dojem, že na dokument chodí lidé vyzrálejší. Byly doby, kdy tam chodili lidé vyzrálejší věkově, ale teď mi připadá, že i mentálně a intelektově, protože oni vědí, co chtějí říct. Oni začnou si tvořit v momentně, kdy už mají nějakou zkušenost nebo mají nějakou svoji prostě vizi. Hraný film vždycky a málokdo asi to vyvrátí, je spíše na efekt a je to prostě velké hvězdy, velká show, tak půjdeme na hraný film. A v tomhle tom si myslím, že je ten velkej rozdíl.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jenom abych to upřesnil, já jsem pochopil, že na dokument chodí diváci vyzrálejší a ty jsi myslela, že studovat dokument chodí lidé, kteří už mají nějaký světonázor celkem jako ujasněný.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
Ano, ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Teď jsem to pochopil, jenom abych si to upřesnil já pro sebe. Když mluvíme o dokumentech, na co upozornit třeba tady na festivalu? Soukromý vesmír Heleny Třeštíkové.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
Soukromý vesmír Heleny Třeštíkové jednoznačně, i když já jako miluju všechny její předchozí filmy víc, ale těžko k tomu cokoli doplňovat. Prostě Soukromý vesmír je příběh jedné rodiny, kterou Helena Třeštíková sledovala zase nějakých 20, 25 let, a jsou to její přátelé.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Víc asi.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
Možná ještě víc. A jsou to její přátelé a možná v tom, že to je vlastně takový jakoby v uvozovkách banální příběh jedné rodiny, tak mě to až tak moc neoslovilo. Na druhou stranu zase lidé, opět zase se dostáváme k tomu, jestli někdo chce vidět, o čem byl socialismus, jak to fungovalo, tak pro ty mladé lidi to musí být jasně jako jednoznačně přehledná záležitost.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pak možná Olga Sommerová a její dokument o Věře Čáslavské.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
To jednoznačně. To je vynikající věc už jenom proto, že asi málokdo tady v té zemi není fanouškem Věry Čáslavské a potažmo Olgy Sommerové. Myslím, že se to velmi povedlo. Je to prostě, vyšla i knížka pamětí Věry Čáslavské v souvislosti s tím, tak myslím, že kdo má tuto dámu rád, kdo i po letech prostě vzpomíná na ty její obrovské úspěchy, tak prostě se na ten dokument má vypravit. Ona je pořád velmi charismatická, člověk by tak řekl dáma v letech, tak asi ne to, ona tam prostě vyšvihne v tom dokumentu provaz a tančí tam. Ona má velmi silný vztah k Mexiku pochopitelně, a tam se vydali právě také do Mexika zpátky s Olgou Sommerovou točit, a tam má přátele a tam jim na nějaké té, tom náměstí začne tančit a cvičit, úžasná, úžasná.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ostatně dcera Olgy Sommerová Olga Špátová bude hostem dnešního pořadu Nad věcí tady před půlnocí v hotelu Thermal a budeme si povídat o jejím připravovaném dokumentu. Největší přání a to je zajímavé, že tady ona navazuje na svého otce Jana Špátu.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
Ano, Jan Špáta to je kategorie osobní. Měla jsem ho moc ráda, člověk, který prostě zanechal tak silnou stopu v této zemi dokumentaristickou, že nevím, jestli ho někdy někdo předčí, ale je úžasné, že má své pokračovatele, ať už tedy jaksi v synovi v uvozovkách Jakubu Sommerovi, tak ve své dcerce.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak než se rozloučíme, ještě na co upozornit, na co pozvat, protože jak jsem řekl, tak jsme zhruba v půlce Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, odkud si dnes povídáme s Jolkou Krásnou, filmovou publicistkou a moderátorkou ČT24.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
Pokud dnes tedy, v úterý já jsem si zaškrtla snímek Holy Motors, mám ho jenom doporučený, že to je taková jaksi, takový pohled na současnou zemi, jak, jak se vlastně člověk v současné době pohybuje, jak se, jakým způsobem dnes vnímá současný svět. Když to z katalogu tady odcituji, film, který měl podle mnohých letos v Cannes získat Zlatou palmu, tam ztvárnil Denis Lavant tajuplného pana Oscara, beroucího na sebe v průběhu jednoho dne nejbizarnější identity v show snímané neviditelnými kamerami. Já myslím, že to je popis, kdy člověk nemůže odolat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak měli bychom říci, že ten, kdo to nestihne do Karlových Varů, tak bude mít příležitost třeba ještě v Praze hned po skončení festivalu. Když bys měla srovnat, jaký je zdejší festival a potom třeba Letní filmová škola v Uherském Hradišti, jak velký je to rozdíl?

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
Je to velký rozdíl, protože tenhle ten festival je samozřejmě světový a má prostě věhlas a teď já vůbec nejsem člověk, který jako úplně miluje za každou cenu hvězdy, ale ono to dodá, když tady projde Filmžurnálem Antonie Banderas nebo Morgan Freeman nebo tak, tak to ten punc člověku nebo Danny DeVito, tak to prostě dodá punc toho, že to je výjimečná záležitost. Letní filmová škola je prostě setkání lidí, kteří mají rádi film a kteří se spíše chtějí učit. Je to takový workshop. Myslím si, že to je hodně pro mladé lidi, kteří se spíše chtějí přiučit, setkávat, diskutovat a mají spíše možnost setkat se s českými tvůrci, což je samozřejmě vynikající, protože český film patří k tomu, nebo byly doby, kdy patřil k tomu nejlepšímu ve světě.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pokud byste chtěli vědět víc o filmu, tak můžete sledovat zpravodajství ČT24 týdeník Film 2012, který uvádí Jolka Krásná. Ostatně ona za tímto mikrofonem zůstane, protože za chvíli po deváté hodině začínáme na frekvenci 102,6 FM vysílat Filmžurnál, což je specializované festivalové rádio. A pokud byste ho chtěli sledovat a nejste na doslech této frekvence, tak můžete na internetu vyťukat filmzurnal.rozhlas.cz. Jolko, ty jsi zaskočila za filmového režiséra Václava Vorlíčka. Moc ti za to děkuji, měj se hezky.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka ČT24
--------------------
Pojďme ještě si říct, který máme nejradši filmy od Václava Vorlíčka. Já řeknu Což takhle dát si špenát, a ty?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já přemýšlím, já jsem se účastnil natáčení Zelené vlny, což je takový zapomenutý film a já k tomu mám osobní vztah, takže možná ten. Tak to byla Jolka Krásná. Já vám děkuji za pozornost, omlouvám se za změnu programu, která tedy byla vynucena okolnostmi, které jsme nezavinili. V každém případě zítra bude hostem pořadu Jak to vidí Tomáš Halík. Vladimír Kroc přeje příjemný poslech dalších pořadů.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.