Jak to vidí Vladimír Beneš - 9. listopadu

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. No a nově také prezident Evropské asociace neurochirurgických společností. Dobrý den.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Giordano Bruno řekl, že ignorance a arogance jsou nerozlučné sestry. Máte pocit, že lidstvo, když chce ovládnout přírodu a věří tomu, že to dokáže, je hloupé?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
No, to já myslím, že určitě. Já si myslím, že tady je arogance s zpupnost, která je daná celou takovou filosofií, že člověk je vrchol přírody, že jsme ti nejlepší, že jsme ten nejúspěšnější živočišný druh a myslíme si, že dokážeme de facto všecko. Což samozřejmě je absurdní, protože nejúspěšnější druh živočišný jsou bakterie, lítají kosmem, že jo, zasporujou se na 3 tisíce let, žádný problém. Takže to je u mě živočišně nej druh, který je úspěšný. Ale hlavně my si myslíme, že dokážeme ovládat de facto přírodu. A to si myslím, že je absurdní, protože, to jsou tak gigantické síly, kterým nerozumíme a právě asi z té ignorance si můžeme myslet, že bychom mohli a to je podle mě hlavní důvod, proč celé ty ekologické skupiny víceméně získávají navrch a získávají kredit, protože oni víceméně jakoby i posunují to lidstvo mnohem dál, že dokážeme měnit své prostředí, že ho dokážeme uchránit a že je to všecko správné. Zase je tam malá skupinka lidí, který ví lépe, nežli ti ostatní, že jo, a starají se o nás. To nám dělalo dobře už historicky, počínaje, co já vím kde a tahle ta arogance toho, že dokážu zkrotit tu přírodu, že já ji dokážu ovlivnit, to je přeci absurdní, to, ta příroda si zatím ještě ani nevšimla, že tu jsme, protože my jsme tu, já nevím, 30 tisíc let, ale ta planeta existuje let miliony. A až si všimne, že tady jsme, tak určitě se nic nestane, protože si řekne, no jo, to je jenom takový nějaký pokus.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V tom kontextu vlastně co říkáte, je nesmysl i tvrdit, že chráníme přírodu, určitě bychom spíš ji neměli překážet asi.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
My bysme jí vůbec neměli překážet a my ji můžeme chránit tím, že jí neškodíme. Ale nemyslím si, že bysme jí škodili tím, že vypouštíme kysličník uhličitý, protože my ho taky vydechujeme. Kdybychom to dovedli ad absurdum, tak samozřejmě by taky byly nějaký nařízení, kolik smíme mít vitální kapacitu plic a kolik toho /nesrozumitelné/ vydechnout, to je přeci, to je absurdní. A pokud vím, tak většina těch rezervací končí nedobře. Protože tam se člověk snaží zasáhnout a nezasáhne dobře. Klasickým případem budiž Yosemity, kde se snažili bránit požárům, než jim půlka Yosemit shořela někdy v roce 88 a bylo to proto, že se nahromadilo všechno to jehličí, že jo, z těch sekvojí a byla toho taková vrstva, že ten požár, který tam pak vnikl, tak byl mohutný. Když tam vznikaly malé požáry, tak samozřejmě toho jehličí tam nebylo tolik a jenom ohořely trošku ty stromy, což jim prospělo a samozřejmě se rozpukly ty šišky, protože bez toho ohně se ta sekvoj ani nemůže množit, protože se nevysemení ty šišky. Takže teď už to přestali hlídat. A tohle to je takový klasický příklad, jak kdekoliv se snažíme do toho zasáhnout, tak ty síly jsou někde jinde, úplně, protože my je samozřejmě neznáme. A ať uvažuju, jak uvažuju, tak asi nejtěžší je předvídání, nejtěžší svízel je něco předvídat a všechny tyhle ty zelené teorie jsou postaveny na předvídání, na nějaké prognostice a bez důkazu. A ve chvíli, kdy tam ten důkaz není, jakože tam důkaz není, protože je to jenom empie z minula, ze které se snažím vyvozovat jak to bude do budoucna a neberu v potaz třeba působení slunce nebo něco, tak už to není věda, ale už se to stává náboženstvím. A každé náboženství je logicky nebezpečné.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No ale kdybych to vztáhl na vaši profesi, na medicínu, tak člověk, když se stane pacientem, tak věří, že lékař mu dokáže pomoci, spoléhá na jeho erudici a možná taky trochu iracionálně na jeho až skoro nadpřirozené schopnosti léčit. Trošku by mě lekalo slyšet z úst neurochirurga, že má příroda pořád navrch.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Tohle to ne, to je partikulární jednotlivá věc, kdy můžeme mít navrch, že jo, my můžeme geneticky upravovat potraviny a můžeme v tom být úspěšní, my můžeme opravdu se někde trefit a udělat dobrou rezervaci, my se můžeme chovat tak, abychom tý přírodě neškodili tím, že třeba třídíme odpad, to jsou přeci vcelku logické věci. A v té medicíně je to otázka zkušenosti a je to otázka opravdu těch znalostí empirických, kde já vím, co můžu a jak ta příroda zareaguje. Ale vždycky tomu pacientovi musím říct, to nic, co já vám řeknu, není 100%, vždycky tam je nějaká možnost omylu, nebo nějaká možnost reakce, kterou nedokážu předvídat nebo něčeho, co neznám, co nejde poznat a co se nám vymyká. Takže do určité míry to tam je a jenom se můžeme blížit k tomu, abychom tenhle ten, řekl bych, ten prostor toho omylu, nebo po prostoru toho nepoznatelného nebo nepředvídatelného, dokázali snížit, ale v přírodní vědě ho nikdy nedokážu vyloučit. To nejde.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já jsem před chvílí v anonci na náš pořad slíbil, že budeme mluvit kromě jiného o stáří. A to je něco, alespoň mně to tak připadá, co bychom nejraději vytěsnili ze slovníku. Na jedné straně je tu tlak, aby lidé odcházeli do důchodu co nejpozději, na straně druhé, společnost nejeví ochotu jim nějakou práci umožnit v tom vyšším věku. Máte podobný dojem?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
No, ten dojem mám samozřejmě taky. Tam to prodlužování odchodu do důchodu je pravděpodobně počítá s tím, že ty lidi budou pořád zaměstnaný. A v celku to má logiku, protože tak, jak se prodlužuje věk, že jo, a tak jak se prodlužuje víceméně i ta aktivní složka života, tak je opravdu absurdní, aby člověk v 60 šel do penze, to je podle mě opravdu brzo, to je nesmysl, protože vyhazujeme všechny ty zkušenosti a vyhazujeme všecku tu ohromnou potenci, kterou ten člověk v sobě ještě nepochybně má. Ale je faktem, že to stáří potom přijde jednoho krásného dne, že jo, to jsou takový ty úseky, kterým se říká mladí hoši, mladí střední hoši, nebo jak to je, že jo, a pak až je to nad těch 90. A můj otec, kterýmu je 90, nebo bylo mu 90 teďka v lednu, tak říká, že na stáří není nic hezkého. A já mám obavy, že má pravdu, protože člověk už nemůže dělat, co by chtěl, člověk už nedokáže dělat, co by chtěl. Víceméně čím je starší, tím je víc ostrakizován z té společnosti, protože holt už není produktivní a nepřináší nic. Takže pomaličku mizí to okolí, jednak vymíráním, jednak tím, že všichni už jsou mladší než vy a mají jiné starosti a dokonce už i jiný náhled na život, že jo, to už v daleko menším věku vidíte, že ti mladí se pohybujou jinde. A my máme takovou tu filosofii v současné době toho úspěchu, štěstí, dokonalosti, že jo, by nemůžete být neúspěšný dneska, vy nemůžete být bez peněz, takže si furt budete půjčovat, až to skončí bankrotem, vy nemůžete být jako špatný. A to bohužel ti starší, nebo ti, co jsou už v důchodu, tak nesplňují tahle ta kritéria. A tudíž je ta společnost nepochybně strká trošku stranou, nepochybně už je nechce zaměstnávat. Teďka, já nevím, oni v 45, v 50 už nechtějí zaměstnávat ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No právě, to jsem chtěl říci, že ta laťka se mi zdá, se posunuje čím dál níž, protože otázka je, co to je vlastně méně produktivní člověk. V těch 45, o kterých jste mluvil, tak to je třeba taková neoficiální laťka, alespoň tedy personalisté s agentur říkají, že nikdo to samozřejmě neřekne nahlas, ale, že neoficiálně firmy říkají nad 45 mi sem nikoho neposílejte. Vždyť to je to, co jste říkal, ti lidé už mají nějaké zkušenosti, ale možná taky nějaký nároky třeba na plat.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Tak možná, že mají nároky na plat, ale to si myslím, že je zcela nedůležité. Tam jde o to, že vždycky všecky společnosti v minulosti měly nějakou určitou radu starších a určité limity, pod jaký věk se třeba nemůže dostat do Senátu a podobně, to máme my, myslím dokonce tak, že jo a ta zkušenost se cenila. Teďka pokud ty agentury se opravdu chovají takhle a ono to asi tak je, že už nezaměstnávají, tak samozřejmě předáváme tu společnost do rukou opravdu mladých ještě nezkušených lidí, kteří chtějí všechno hned, kteří samozřejmě jsou, musí být úspěšní, tak jak je to tlačí v současné době a vede o potom k tomu, asi kde teď ta Evropa je, nebo může to být jedna z příčin proč Evropa v současné době je tak svým způsobem neúspěšná.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže žijeme teď a tady a nemyslíme na to, co bude v budoucnu.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Ano, Carpe Diem, konec říše Římské.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Váš předchůdce na místě prezidenta Evropské asociace neurochirurgických společností profesor Johannes Schramm odcházel do důchodu. Na jaké myšlenky to přivedlo vás?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
No, myšlenky taky, že ten důchod přijde. To bohužel jako se nedá jinak a já jsem se s ním o tom bavil a on říkal, že jsou dva typy důchodců. V Německu v těch 65 prostě vy skončíte a už tam nemůžete chodit, u nás naštěstí jsou takové ty na částečný úvazek a podobně, že jo, ale tam je to opravdu konec a on říkal, že jsou dva druhy lidí. Jeden druh má nějakou náplň a ví, co bude dělat, má nějaké koníčky, že jo, cokoliv a ti jsou v pohodě, ti jsou v pořádku, protože ty se zabavějí, ale pak je druhá část, oni jsou podle něj zhruba na polovinu, pro které ten odchod do důchodu je jako pád do velké černé díry, protože nemají nic než ten obor, který měli těch 40, 45 let před tím. A to jsou nešťastníci. Tam je to opravdu potom neštěstí, protože ti jsou ztraceni, neví co by, neví co udělat. Tak doufám, že tedy ten můj předchůdce, kterej je i kamarád a velmi dobrý přítel, tak, že bude mít co dělat, že bude mít svou náplň a je fakt, že už i něco se tam zdá, že se zabaví a že dokonce i v tom oboru, byť i teda ne už aktivně, zůstane. Takže pořád se budeme potkávat. Takže snad patří do té první, do té šťastnější skupiny, která se s tím dokáže vyrovnat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, já věřím tomu, že vy byste měl ten problém, že pokud byste odešel někdy do důchodu, tak, že byste neměl se na co zaměřit.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Ne, to já si myslím, že pro mě to taková tragédie nebude, protože přeci jenom ještě jsem chodil do školy v době, kdy bylo takové to renesanční vyučování všeho a je dost věcí, které mě baví i mimo medicínu, takže si nemyslím, že bych se nějak extra nudil, ale určitě by tam konečně začaly vznikat takové ty chvilky, kdy člověk se nudí, já to občas zažiju na letišti, tam, když máte dlouhý přesedání, tak najednou zjistím, že nemám, co dělat a dost si z toho zoufám, jinde se mi to nestane, takže si myslím, že tyhle ty letištní chvilky se mi pak v penzi přesunou trošku i do normálního života a bude to asi jediné, co se bude třeba trošku nějak ukrotit.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A taky žijete v té iluzi, že odkládáte určité knížky, o kterých si myslíte, že si je přečtete, nebo prolistujete až na ně bude čas právě třeba v té penzi?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Nám doma přetékají knížky ze všech místností, které máme, protože já to neumím vyhodit. Nebo dát pryč. A většina jich tam je, nebo ne většina, je jich tam ohromná skupina právě těch, které si říkám, ty si přečtu, až budu v penzi, ale nevěřím tomu, že bych to někdy vzal do ruky.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vaculík, ano?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Ludvík Vaculík jednou řekl, že knížku, kterou člověk za 6 měsíců nevezme do ruky, nemusí mít doma, nemusí ji vlastnit. Tak těch já mám hodně, těchto.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Chtěl jsem se zeptat, jestli je to zdání a nebo opravdu stárneme pomaleji, než lidé, dejme tomu v 19. století nebo ve středověku?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Já si myslím, že to biologicky není možné. Že je to zase takové to tvrzení z těch, z toho ranku těch prognóz a podobně. Jo, to, to, co prostě ta příroda si udělá sama, aniž bysme my nějak pomáhali. My nestárneme pomaleji, my míň umíráme. To je až tak jednoduché. I ten antický člověk, nebo ve středověku, kde průměrná délka života byla 30 let pomalu, že jo, tak i v té době tam byli lidi, kteří byli extrémně staří. Ale to byli ti, kterým se vyhnuly nemoci, kterým se vyhnuly války a který dokázali žít, takže ten organismus je opravdu i geneticky naštelován na to, aby žil dejme tomu do těch 100 let. O moc dál to nejde, protože tam jsou opravdu už brzdy. Takže já si myslím, že my žijeme dýl proto, že máme míň nebezpečí a lépe umíme bojovat s nemocemi, takže ten ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Víte, ale já jsem někde četl a myslím, že to byl odborný názor, že tělo bylo právě po ta tisíciletí designováno na nějakých 40 let dožití a že vlastně to, co je nad tak, že ten organismus už jako neví vlastně co s tím.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Ono je to svým způsobem daný celou přírodou, protože zvířata de facto mají za úkol se rozmnožit a pak uhynout, jo, to je Darwin, který, kde ten úspěšný druh je úspěšný tím prostě, že se množí, že dokáže přežívat a ve chvíli, kdy už se ztratí, dejme tomu, ta schopnost rozmnožování, tak už ten druh v přírodě nemá svým způsobem co dělat. Ty zvířata ostatní ho sežerou, že jo, my holt tohle to neděláme, což je taková slušnost naše a asi je to v pořádku. Ale biologicky ten systém je nastaven opravdu někam k těm 100 letům.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když mluvíte o té soutěži. Ono to možná souvisí s tím, o čem jste se letmo zmínil, v souvislosti s těmi mladými a dravými a tím životem vlastně na spotřebu okamžitou. Tak nám možná chybí tady teď v současné době větší soutěž v Evropě, protože jakoby krníme, zakrňujeme.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Určitě, určitě. Evropa byla úspěšná, protože mezi sebou soutěžila, že jo, mezi sebou soutěžilo několik těch velkých jazykových skupin, že jo, že soutěžily o kolonie, že jsme naneštěstí měli i hodně válek tady v Evropě, ale budiž, to patřilo k historii a z té soutěže samozřejmě něco mohlo vzniknou, mohlo se vyvinout něco lepšího, to je opravdu čistě Darwinistická teorie. A teďka v současné době, kdy jsme se tak hezky nivelizovali, kdy jsme si vytvořili, že jo, jednu nevolenou vládu v Evropě, kdy jsme si vytvořili víceméně jsme tam nanominovali jednotlivce, lidi, který jsou, někdo řekne, že z 15 těch komisařů je 10 bývalých komunistů, jestli to je pravda nebo ne, to nevím, ale ta úvaha tak vypadá, že přerozdělují ohromné peníze, my musíme být tolerantní ke všemu, my musíme být úzkostlivě slušní a nesmíme si dělat, co chceme, pořád někdo opravdu zase malá skupinka lidí ví lépe, co nám patří, teď se přerozdělujou ohromný peníze a všichni jsme jakoby stejní a ta soutěž skončila. Soutěž už svým způsobem není. A tím se dostáváme někam, já tuším, že se jmenoval Fukujama, Konec dějin. Až bude všude liberální demokracie, tak se dějiny už nebudou dál vyvíjet. To tvrdil. Podle mě je to hloupost, ale budiž a mám pocit, že teďka ta současná filosofie evropská vede k tomuhle, že si myslíme, že pak už bude všecko hezký a ono je to totéž, co tvrdili komunisti, že až bude komunismus, tak se budeme mít všichni rádi a bude všecko dobrý. On je to totéž, co tvrdí církve, že až zemřeme, tak bude nějaký ráj. Tak teď je to zase takový, že až ta Evropa bude tak tolerantní a až na sebe budeme tak hodný, tak se budeme mít všichni dobře. Ale kde se pak budou generovat peníze, kde se budou generovat nějaké úspěchy, kde budeme mít nějakou vizi životní, co udělat, že jo, měli jsme vizi zničit komunismus celá léta ta Evropa měla, nebo nějak ho porazit. A teďka tyhle ty vize chybí a ta stejnost zcela odlišných skupin v Evropě, že jo, ta mediterární skupina, skandinávská, ty rozdíly jsou tam tak ohromné, že prostě pokus o to, to nivelizovat a udělat z toho jedno, podle mě absolutně špatně pochopený a absolutně špatně pochopené je i to, že všichni budeme na tom stejně, takové to RVHP.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zdravotničtí odboráři se dnes mají setkat s ministrem Leošem Hegerem. Trvají na růstu platů o 10 % tak, jak se na tom s ministrem dohodli v únoru ve společném memorandu. Ale ministr zdravotnictví jim nabídl od ledna přidání, jenom to připomínám, o 6,25 % a zbytek by měli dostat nejenom lékaři, ale i sestry v polovině roku, pokud se ekonomice tedy bude dařit a zdravotní pojišťovny budou mít peníze. Co si o té situaci myslíte?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
No, co si o tom myslím? Já už jsem to řekl mockrát. Nic dobrého. Budiž, je to domluveno, budiž, bylo tam nějaké memorandum a pan ministr se snaží dodržet do určité míry to memorandum, ale holt na to ty peníze nejsou, tak dá jen část. Podle mě už to je docela úspěch v současné situaci a pokud si teď ti odboráři stěžují, ta je to stejná kasta lidí, jako demonstruje v Řecku, aby se měli pořád tak dobře na dluh, že jo. Je to stejná úvaha, jako ti, co sedí na Wall Street a chtějí změnit režim, ale neví, co udělat. Jo, takže my v době, kdy zcela nepochybně je Evropa země, dokonce i jednotlivci zadluženi, tak chceme si zase ukrojit ještě další část toho koláče. A je faktem, že kdyby se takhle chovali všichni, tak je to hlava 22, Yossarian, že jo, když se ho Cathcart vždycky zeptal, co by stalo, kdyby se všichni chovali jako Yossarin a nechtěli bojovat, a Yossarin mu na to řekne, no tak bych musel bejt blbej, kdybych taky nechtěl. Tak ono je to podobná situace, že taková ta zodpovědnost k tomu svému, ať už mikrosvětu, nebo i tomu makrosvětu, by měla začínat na malých úrovních. Když víme, že by se mělo opravdu teďka začít trošku racionálně nakládat s prostředky, tak by neměly ty skupiny typu tadyhlenc odborářů zase chtít z toho koláče něco dalšího, že jo, měly by, to je velmi podobný mechanismus, měly by zmizet reklamy, kde dvě dětičky na písku si hrajou na tatínku, maminka, maminka tatínku a říkají splátky, splátky, splátky. Primárně by si ti lidi neměli půjčovat, že jo, a ne být bombardováni 50 tisíc za 800 korun měsíčně, to je přeci absurdní, že jo a tohle jenom zapadá zase do celé té filosofie toho úspěchu, toho, té hamižnosti, my teďka hned všecko tady, koupit si to rovnou a nekoupit si to, až když si na to ušetřím a z tohohle důvodu si myslím, že nebo spíš mě mrzí, že i doktoři se chovají tak jako to, co Marx nazýval lůzou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak se díváte na to ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
To dostanete hodně dopisů, že jsem řekl o doktorech, že je lůza, to si nemyslím samozřejmě.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... no, já se právě ještě chci zeptat na tu akci "Zůstáváme, splňte sliby", která se měla rozběhnout od pondělka. Tak tuším asi, jak se na to díváte, ale už jste ji zaznamenal?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Ale ne, ono je to legitimní, když už jednou něco slíbil pan ministr, tak ano, ale musí na to mít, když na to nemá, nebo respektive ty pojišťovny, když na to nemají, tak to bohužel slíbit nejde, to by měli ti lidé pochopit ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak ten argument je jasný, 6,25 % to si myslím, že je vstřícné.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
... ano, to je velmi vstřícné a ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
S tím, že by se to dorovná do poloviny roku, pokud to půjde.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
... ano, to je velmi vstřícné a dokonce slíbil, že to do konce roku dorovná, takže se snaží to ministerstvo ty slib splnit a je to v pořádku, když už se takhle jednou dohodli, když už si to vyvzdorovali. Chybné je ještě do toho znovu začít, jo, to už si člověk říká, jestli to není jenom o viditelnosti a o tom, aby se zase o mně mluvilo v novinách a takovéhle to, je mi to nesympatický. To je velmi jednoduché.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A setkal jste se už s nějakým, s nějakou akcí teď v tomhle týdnu?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Nesetkal. Já si tohohle teda nevšímám, se vám přiznám. Já když jdu na ministerstvo, tak tam jdu tehdy, kdy tam není ta demonstrace, protože nebo asi se, zatím jsem se s ní nesetkal.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jak se díváte teď na reformu zdravotnictví, na to, o čem se diskutuje nejvíc, to znamená třeba nadstandard, standard a tak dále?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Oni se diskutujou, myslím, nedůležitý věci, nebo ne nedůležitý, jenom součásti, jenom určité součásti. To je bohužel chyba médií, že vytrhne vždycky něco. Vzpomeňte na poplatky. To byla jenom jedna část, že jo a teďka zase, ať už jsou to ty objednací doby, nebo ať už jsou to ty nadstandardy, ať už jsou to třeba ty dojezdové časy sanitek, tak nebo poplatky, že jo, tak to je vždycky jenom jedna část vytržená, kolem které se to chvíli točí. Kdežto ta reforma je opravdu komplex mnoha věcí, jednotlivých, který teprve, když se poskládají, tak přinesou ten kýžený efekt. Druhá věc je ta, že u nás zase je to taková ta rychlost a mít všecko hned, jo, ta reforma, to není, že by se to teď udělalo a od zítra jsme to měli jiný. Ta reforma je dynamický proces na několik ne let, ale desetiletí. Holanďani reformují zdravotnictví vlastně permanentně. Takže tohle to u nás bude taky. Udělá s jeden krok, udělá se postupně druhý krok, že jo, pak se to zase musí skloubit, počkat, co to udělá ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jenomže nehrozí u nás ta česká cesta, takový ten "odezdikezdismus", že přijde jiná vláda a začne vlastně tlačit třeba v protisměru?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Ne, já si myslím, že ne, protože to, co tam je teďka v té reformě, je víceméně, aby to celé bylo efektivnější a aby to celé stálo míň a to si myslím, že i když bude jiná vláda, tak to potichu nechají, protože to pro ně bude výhodné. Tak hloupí nejsou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jak to, že tomu, že nebyly schopni se opozice s koalicí sjednotit na nějaké vizi, vůbec reforem, nejenom té zdravotnické a místo toho se tady dohadují kolem obstrukcí, které jsou samozřejmě legální v současné parlamentní demokracii?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Tam jako naše představa, že se hezky dohodneme, že si sedneme ke stolu, je myslím absurdní, protože ta logicky zase nivelizuje a potlačuje jakýkoliv osobní ega a jakoukoliv soutěž. Takže ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře. U tak důležitých reformních zákonů, jako je třeba důchodová reforma, nebo ta zdravotní ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Samozřejmě, že by se měli dohodnout, ale politicky by to teďka pro opozici bylo velmi nevýhodné, kdyby té reformě tleskali. Oni ji samozřejmě s radostí přejmou a udělají nějakou kosmetickou změnu, že se nebude platit stovka za den, ale 50 korun, jo, něco takového, aby to vypadalo pro toho takzvaného obyčejného člověka našeho, že jo. Takže nějakou takovouhle kosmetiku udělají, ale samozřejmě, že nebudou rušit standardy, nadstandardy, že nebudou rušit tyhle ty věci. Ty, které budou výhodné, ty nechají, protože to taky nejsou hloupí lidi, ale potřebujou voliče, tudíž teď proti tomu křičí, proti všemu, protože ono se vždycky líp bojuje proti celku, nežli proti jednotlivostem, že jo a pak udělají nějakou tu hezkou kosmetickou změnu, aby si lidi řekli, jo, ty pro nás udělali něco pěkného, tak ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když se vrátím ještě k té rychlosti. Hned a tady, tak myslím, že jedna výjimka, kdy je to samozřejmě omluvitelné, že to chceme, tak to je ten dojezd té sanitky. Jak se na to díváte, že se ty doby prodlužují, proč?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
No, ony se neprodlužují. Ony se prodlužují do určité míry. Ale vezměte Ameriku, která zdánlivě má lepší zdravotnictví než my. Tam jsou dojezdové časy v hodinách. Já když jsem byl ve Phoenixu, tak ty indiány z rezervace z Navaho, ze severu, tak ty tam lítali, když se postříleli někdy, tak za 5, 6 hodin. To je dáno geografií ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No právě ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Jo, takže ono ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nelze srovnávat, máme malý fotbalový plácek proti ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Ve Finsku Laponci se taky nedostanou a Finsko má jedno z nejlepších zdravotnictví v Evropě, protože to je socialistická země, krásně centralizovaná, opravdu nemá moc těch nemocnic, jenom takový ten pěkný potřebný počet a toho Laponce tam taky nedovezou ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já vím, ale teď mluvíme o spíš geografických zvláštnostech, ale když už tady byl stanoven nějaký dojezd, proč vlastně jakoby povolovat, zvolňovat? Protože, když to bylo možné dosud, proč to nebude ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Jestli, když mám půl hodiny dojezd, tak musím udělat těch zařízení daleko víc a čím víc jich mám, ředím kvalitu, tím ředím prostředky, tím ředím lidi, tím všecko ředím a tudíž tu kvalitu snižuju. Ve chvíli, kdy protáhnu tu dobu na nějakou rozumnou míru, dejme tomu, že u nás ta hodina dojezdu do nemocnice, která je tam stanovena, ta je velmi realistická, to je tak zhruba napříč okresem, tak my bude stačit najednou těch nemocnic opravdu míň. Tyto nemocnice budou moct koncentrovat lidi, koncentrovat prostředky, budou moct být dostatečně velké a co je v medicíně v současný době vcelku velmi zásadní, je takzvaný /anglický text/ to znamená výsledek závisející na objemu. Čím víc pacientů je, tím lepší jsou výsledky. A není to jenom tím, že bych koncentroval ty lidi a koncentroval ty prostředky, ale já tím koncentruju i zkušenosti. Protože samozřejmě ten personál tam vidí potom těch pacientů daleko víc, tudíž je nic nepřekvapí a tudíž jim velmi snadno poskytnou mnohem lepší péči, i kdyby měli stejné vybavení jako teďka ve 3 nemocnicích. Když teď zředím jeden okres na 3 nemocnice, tak všecky tři nemocnice budou mít horší výsledky, než kdyby tam byla ta nemocnice jedna, protože ta nemocnice jedna by profitovala z toho výsledku závislého na objemu. To je strašně jednoduchý.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem pořadu Jak to vidí byl dnes profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze a prezident Evropské asociace neurochirurgických společností. Díky. Na shledanou.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze, 1. LF UK v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Děkuji. Na shledanou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude naším hostem v pořadu Jak to vidí Eliška Wagnerová, místopředsedkyně Ústavního soudu. Vladimír Kroc děkuje za pozornost a přeje příjemný poslech dalších pořadů.