Jak to vidí Václav Pačes - 7. února

Prof. Václav Pačes pracuje v oblasti genomiky, což je obor zabývající se "čtením" dědičné informace. Je předsedou České společnosti pro biochemii a molekulární biologii a členem prestižní Evropské molekulárně biologické organizace.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny.
(Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky a také místopředseda Učené společnosti. Já vás vítám. Dobrý den.

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vnitřní audit Energetického regulačního úřadu rozkryl možná pochybení svých úředníků, která měla přinést škody v řádech několika desítek miliard korun. Co si, pana profesore, myslíte o této kauze a údajných machinacích s cenami solární energie?

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
Víte, hlavní problém je v tom, že všechno je to takové nejasné. Neví se dneska, kdo vlastní ty veliké například fotovoltaické elektrárny a to potom vzbuzuje určitá podezření třeba i u nevinných lidí. Nejlepší by bylo prostě všecko odkrýt, ukázat, kdo získal za jakých podmínek získal ty různé licence, které se k tomu váží a tak dále. Když se to neudělá, tak paní Vitásková z Energetického regulačního úřadu má docela pravdu, že potom prostě začíná pátrat, jo. Tam se potom diví lidé třeba z vedení toho Svazu průmyslu a dopravy, že jsou v určitém podezření, že si včas zajistili, že o tom věděli, že to bude, dokonce prosazovali ty obrovské dotace, které podle mého názoru jsou nesmyslné, když už nechci říkat zločinné dokonce, tak, že si to včas všechno zajistili a dneska možná jsou vlastníky toho a my to platíme a oni si tím mažou kapsy. Tak to je takový problém. Dokonce mám obavy, aby podobně se nevyvíjela situace při dostavbě Temelína, při té soutěži, protože se ukazuje, že třeba zrovna ti ruští zájemci, ty podniky, které by to chtěly stavět, tak jsou napojeni právě nebo jsem to aspoň tak slyšel, že jsou napojeni právě na ty bossy různé z toho Svazu průmyslu a dopravy, a to potom znevěrohodňuje všechno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem když jste se zmínil o Temelínu, tak Julie Hrstková v komentáři v Hospodářských novinách mimo jiné napsala, cituji: "Česko je šestým největším výrobcem sluneční energie na světě. Podle některých odhadů vydáme na podporu slunce přes bilion korun, což je prý cena dostavby 8 temelínských bloků." Stali jsme se teda místo zeleného ráje spíše slunečním peklem, abych citovala kolegy?

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
No, tak je to samozřejmě ty sluneční panely patří na střechy domů a ne na pole a na louky a do takové ty obrovské plochy přírodní, to každý dneska už ví, ale prostě ten zákon prošel úplně nesmyslně a už se z toho těžko dneska vymaňujeme. Ročně na to doplácíme několika desítkami miliard korun úplně zbytečně a na dlouhou dobu. Nechci říct, že jsme slunečním peklem, ale určitě to bylo velmi neuvážené a budeme na to doplácet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, pane profesore, že bude možné ty ceny elektřiny, solární elektřiny zpět změnit?

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
Tak já ten zákon přesně neznám, je fakt, že když jsem tenkrát předsedal té Energetické komisi, kterou jmenovala ještě vláda Mirka Topolánka, tak my jsme na to upozorňovali předem, že tady hrozí nebezpečí těchto obrovských dotací, které se na dlouhou dobu potom promítnou do cen energie, třeba elektrické energie. Tenkrát se to nějak zanedbalo nebo já nevím, jak k tomu došlo, že se prosadila tahle ta dotační politika, která teď ovšem bude i na biopaliva, zase to bude poškozovat naše životní prostředí, ty obrovské monokulturní lány řepky a já nevím čeho všeho. Tady na to nejsou vhodné podmínky, stejně jako na větrné elektrárny, na solární elektrárny tak, jak jsou dneska budovány taky ne, životnímu prostředí to spíš škodí, než aby ho to chránilo. To jsou dneska je jasné, že pod těmi velkými plochami těch panelů se nechce lidem kosit trávu, tak to stříkají chemikáliemi, jednou tam bude prostě mrtvá půda. No, takhle se to prostě ustálo, udělalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bývalý předseda Energetického úřadu pan Fiřt se v médiích hájí tím, že on i bývalé vedení úřadu vydávali cenové rozhodnutí na základě perfektních rozborů a na základě platné legislativy. Pan posluchač Jan se mimo jiné ptá, o co se vlastně v tomto případě hraje?

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
No, právě. Já panu Fiřtovi zcela věřím, ano, to jsem si jist, že to bylo z jeho pohledu v pořádku. Právě problém je ta neprůhlednost, že se neví vlastně, kdo získal ty licence, za jakých podmínek, kdo na tom, kdo jak prosazoval tento zákon a jak potom na tom najednou začal třeba i vydělávat právě se pak diví takoví ti bossové různí, že jsou v podezření a třeba i neprávem, ale prostě musí se to zprůhlednit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle Martina Bursíka si paní Vitásková, šéfka Energetického regulačního úřadu připravuje půdu pro zastavení veškeré provozní podpory obnovitelných zdrojů. Jaký máte z toho dojem nebo co si o tom myslíte?

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
Já jsem s paní Vitáskovou mluvil před nějakou dobou. To si nemyslím, že takhle ona to zrovna chystá, ale dělá jí to starosti samozřejmě, protože ona je svým způsobem spoluzodpovědná za celou tu politiku, ten regulační úřad a ona to bere velmi vážně tohle to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k dalšímu tématu, testy a zejména analýza DNA potvrdily, že kostra z 15. století, kterou našli pod parkovištěm v anglickém Leicesteru, skutečně patří anglickému králi Richardovi III., známu i ze slavné hry Williama Shakespeara. Co říkáte takovému úžasnému objevu po tolika stoletích?

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
Jo, ano, ano, a že to bylo pod tím asfaltem někde na parkovišti, to je docela zajímavé. Nevím, jak k tomu dospěli, že tam zrovna začali kopat, ale nepochybuji o tom, že analýza DNA v tomto případě může opravdu jednoznačně prokázat identitu té osoby, těch pozůstatků, protože, jestli se nemýlím, tak je to kostra stará asi 500 let, a to je dostatečně krátká doba v tomhle tom případě na to, aby ta DNA byla uchována. Nevíte u těch neandrtálců nebo u těch velice starých nálezů, tam je problém v kontaminaci a kontaminace mikroorganismů a degradace té DNA, takže tam to tak jasné třeba někdy být nemusí. Ale u nálezu, který je takhle starý, jenom teda těch 500 let, si myslím, že ta DNA je stále ještě ve stavu, kdy je možno velmi spolehlivě tu analýzu provést. Takže je to zajímavé, ano, je to úžasná věc. My teď budeme pátrat, že jo, po Anežce České, myslím. Tak uvidíme. Třeba se to taky povede.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Velký úkol, zajímavý. Jinak ten objev spustil na sociálních sítích celou lavinu britského humoru. Například na jednom profilu jsem si přečetla: Richard III. nebyl posledním Angličanem, kterému trvalo věky, než se dostal z vícepodlažného parkoviště. Jaké jsou možnosti DNA? Známe je všechny, co všechno vlastně tahle metoda umí?

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
Zdaleka ne. Analýza DNA je v počátcích. Dneska má úžasný dopad právě v té forensní analýze, tedy pro odkrývání zločinů, to je nepochybné. Samozřejmě pro odkrývání dědičných vloh a poruch. Tam myslím, že někdy se přeceňuje ta výpovědní hodnota v tom smyslu, že by snad analýza DNA aspoň tak, jak to současný stav je, jednoznačně určovala, že někdo onemocní tím nebo oním, tou nebo onou chorobou, tak to není. Tam zpravidla se jedná o větší nebo menší pravděpodobnost, musí se to kombinovat řekněme s rodinnou historií a s dalšímu aspekty zdravotními. Ale je to na velmi dobré cestě. Já věřím tomu, že jednou bude opravdu možné daleko spolehlivěji ještě určit, které choroby hrozí a s jakou pravděpodobností dotyčnému. Zrovna tak si myslím, že bude i v budoucnu možné zjistit třeba nějaké vlohy někoho, nechci říct zrovna hudební talent, nebo něco takového. Totiž, tam jde o to, že málo znaků je takzvaně monogenových. To znamená, že jeden gen je zodpovědný za určitou charakterovou třeba vlastnost nebo i za nějakou chorobu. Zpravidla to je souhra více genů a je jich produktů. Je to taková síť a kde se vzájemně ty geny ovlivňují, a to je v současné době velmi ještě v počátcích ten výzkum.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S tím souvisí vlastně i dotaz, který pro vás přišel od paní Heleny, cituji: "Včera zaznělo ve zprávách, že anonymní dárci spermií mají být odtajněni. Soud rozhodl, děti mají právo se dozvědět, kdo je otcem a zjistit genetická rizika dědičných chorob. Co si myslíte, jako odborník?" Já jenom dodám, že se jedná o verdikt Vrchního soudu v německém Hamu, který /nesrozumitelné/ práva dětí anonymních dárců spermatu a v případu 22leté dívky rozhodl, že má právo znát jméno svého biologického předka.

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
No, to je eticky velmi složitý problém, protože jsou tady, proti sobě jdou dva zájmy. Zájem zůstat anonymní pro toho dárce spermatu, který to sperma dává pravděpodobně předpokládám jenom za předpokladu, že zůstane anonymní. A na druhé straně právo toho potomka, který z těch spermií vlastně vzniknul, znát toho biologického otce. Čili je to velmi složité posuzování. Já přesně o tomhle tom případu nic nevím a věřím, že ten soud tam měl všechny možné posudky k tomu. Já si myslím, že existuje jeden takový kompromis k této záležitosti, který umožňuje tak částečně obojí. Ten dotyčný dárce spermatu může zůstat anonymní, ale ta řekněme budoucí matka, která to sperma použije pro oplodnění, tak by měla mít právo zjistit právě genetickou analýzou, jestli tam jsou nějaké řekněme dispozice k chorobám, to už dneska mnoho chorob lze takto predikovat. A to je myslím něco, co je docela v pořádku a měla by tady ta možnost být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračujeme v rozhovoru s profesorem Václavem Pačasem. Vy jste se letos stal patronem 20. ročníku celostátní ankety Zlatý Ámos, ankety o titul nejoblíbenějšího učitele. Jaké vlastnosti by měl mít podle vás správný učitel?

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
Tak, to je, já jsem velmi rád a byl jsem poctěn tím, že mě ti organizátoři té soutěže Zlatý Ámos, abych byl patronem toho. Ten Zlatý Ámos, jenom abych to přiblížil, je jmenování učitelů, zejména jsou to myslím středoškolští profesoři, ale i mám tuším ze základních škol, kteří jsou navrhováni studenty samotnými, pak se to posuzuje a někdo to vyhraje a získá ten titul Zlatý Ámos. Já to považuju za velmi užitečné, protože se tam hodnotí těmi příjemci těch informací, to znamená těmi studenty, ne někde na ministerstvu, nebo /nesrozumitelné/, kancelářích, ale skutečně těmi studenty. Takový, a já už jsem to myslím i jednou říkal, že jsme spolu o tom před nějakou dobou mluvili, já považuju dvě zaměstnání spíš bych řekl povolání za mimořádně významné pro společnost, a to je povolání lékaře a povolání středoškolského profesora. A středoškolský profesor je ten, který nejvíc ovlivňuje děti ještě a mladé lidi v takovém tom velmi obtížném, ale zároveň velmi vnímavém věku a možná je směruje do celé jejich životní budoucnosti. Ale vždycky dodávám, musí to být ale dobrý učitel a dobrý lékař, kteří jsou těmi lepšími občany, skoro bych mohl říct. Samozřejmě špatný lékař a špatný učitel naopak můžou způsobit společnosti problémy. Proto taky musím říct, že jsem docela přivítal některé ty body pana ministra Fialy teď, který, které, kterými vytyčil určité ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nová strategie, ano.

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
... určitou tu strategii a tak dále, kde i na tohle to se si myslím dostává. No, dobrý ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co dělá toho učitele ...

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
... no, tak především právě ta schopnost komunikovat s těmi žáky a zejména teď, kdy by se měl větší důraz klást na technické a přírodovědné obory, a to už od střední školy, dokonce ještě v předškolním věku a na základní škole, tak tam je třeba, aby ten profesor nebo profesorka uměli to podat zábavnou formou, to je prostě nejenom memorováním a z těch bodů pana ministra Fialy vyplývá, že by se mělo víc investovat ani ne tak možná do těch platů, to třeba taky, ale do vybavení škol různými pomůckami tak, aby to technické vzdělání a přírodovědné vzdělání bylo prostě podáváno zábavnou formou. A to je to, co zprostředkovává ten profesor, v tom není zastupitelný a tak se ten dobrý profesor pozná, že ty lidi, ty děti v tomhle případě, nebo studenti jsou tím zaujmuti. My v Učené společnosti dáváme každým rokem ceny jednak studentům a jednak středoškolským profesorům a ukazuje se, že ti studenti, kteří vyhrávají a zúčastňují se, ale i potom vyhrávají v různých olympiádách mezinárodních, přírodovědných například, tak, že pocházejí z několika gymnázií. Pak se ukazuje, že právě jsou to ti profesoři na těch gymnáziích, kteří mají obrovskou zásluhu na úspěších studentů. Já jsem nedávno byl v Chebu, kde zrovna probíhala celostátní soutěž v oboru, v oborech historie, bylo tam tuším přes 70 tříčlenných družstev, byl to úžasné, mně se to hrozně líbilo, a zase, rekrutovali se sice z celé republiky, ale vítězili potom ti, kde zjevně ti profesoři, v tomto případě profesoři historie, dokážou zaujmout ty děti. Je to obtížné, ne každý to umí. Já to sám vím, řekněme z oblasti popularizace vědy, ne každý to umí, ne každý to chce dělat a je třeba si těhle těch lidí vážit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy, pane profesore, dvakrát ročně, pokud se nepletu, přednášíte právě na středních školách. Jaké jsou vaše poznatky nebo zkušenosti právě s prací těchto středoškoláků, jaký mají zájem také o vědu?

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
Já jsem vždycky musím říct velmi dobře naladěn, když odtamtud jdu, rád chodím na pozvání do gymnázií, abych tam měl přednášku ze svého oboru o genomice a genetice a tak dále a vždycky, znovu říkám, jsem dobře naladěn, protože tam nevidím chuligány zdrogované, jak se to někdy líčí a nějak ušmudlané prostě postavy, ale zpravidla tam vidím mladé lidi, kteří mají o to zájem nebo aspoň většina z nich a kteří potom dávají docela i někdy otázky na tělo pěkně ostré otázky, to mám nejradši, když ta diskuse se potom rozvine, protože já třeba, samozřejmě to téma třeba genomika, genetika, je zajímavé a jsou tam, před chvilkou jsme o tom mluvili, je etické určité otázky nebo dokonce problémy studenti hned to vyčenichají, abych tak řekl a hned do mě šijou, hned se mě ptají a to je výborné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme se zmínili o nové strategii, kterou připravuje ministr školství Petr Fiala, strategie do roku 2020, tak tím cílem je školy plné spokojených dětí, motivovaných učitelů, ale také navrácení prestiže této profesi. Jaké kroky další by ještě mohly vést podle vás ke zkvalitnění školství? Také se hovoří o těch investicích, které jsou ve srovnání s těmi nejúspěšnějšími zeměmi přece jenom nízké.

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
Tak já jsem to četl se zájmem těch 10 bodů. Hodně z nich je takových, co už se mluví dlouho a není to nic moc nového a je to takové hodně obecné, jsem zvědav, jak se to bude všechno naplňovat, ale je tam něco, co já alespoň interpretuji tak, že je zapotřebí právě investovat do pomůcek, řekněme do laboratoří, a to na středních školách a do přípravy zajímavých experimentů, chemických, fyzikálních, do spíš třeba i do exkurzí než takové to memorování vzorečků nebo memorování nějakých reakcí chemických, tak jestliže tohle to se podaří, že by, protože podívejte, já to vím sám od sebe, jeden z mých nejlepších dárků, jako malého kluka, byla škatule, jmenovalo se to Pokusárna tenkrát, dneska myslím, že se to jmenuje Malý chemik, kde byly jednoduché experimenty, já jsem tím byl nadšen a kdoví jestli to nakonec neformovalo můj zájem o to, že jsem nakonec chemii vystudoval. Tak pokud takové pomůcky budou a pokud středoškoláci budou moct jít do té laboratoře a zkusit si něco, zajímavé experimenty, dobře vysvětlené, tam je právě nezastupitelná úloha zase toho kantora, toho profesora, tak to bude bezvadné. Já myslím, že to je skoro to nejdůležitější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste počátkem týdne v Poslanecké sněmovně zahajoval výstavu Quo vadis, scientia?, na téma velké výzkumné projekty podporované Evropskou unií. Kam tedy kráčí naše česká věda?

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
Ano, já doufám, že páni a paní poslanci si najdou chviličku, teď mají schůzi myslím týden nebo dokonce 14 dní, takže o přestávce zajdou se podívat do Dvorany Poslanecké sněmovny, kde jsou ty veliké projekty a nejenom ty veliké i takové střední projekty vědecké, výzkumné podporované právě z toho operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a jsou tam popsány velmi pěkně, ty panely připravilo Sdružení Comenium spolu s Učenou společností České republiky a ukazuje se, že je velice vhodná doba a velmi důležité, abychom se, možná použiju takového zvláštního slova, zmezinárodnili daleko více, abysme, abychom ještě více spolupracovali řekněme v tom evropském výzkumném prostoru, ale celosvětově. Nedávno, já, mě to rozzlobilo, ten předseda toho Svazu průmyslu a dopravy zpochybňoval třeba egyptologický výzkum český, k čemu nám je? No, to je tak krátkozraká úvaha. Málokdo možná ví, a to je právě naše chyba, chyba nás vědců, že o tom neinformujeme víc, a to je také i důvodem té výstavy, málokdo ví, jak úspěšně naši egyptologové jsou, jak jim doslova závidí jiné státy, že získali licenci na vykopávky v Abúsíru v Egyptě, jak ohromné výsledky tam získávají, mezinárodní výsledky. Samozřejmě, to se nezhodnotí, to se nedá počítat na koruny, kolik to přinese státní pokladně, to si může myslet jenom opravdu hlupák, že by takhle se to dalo počítat. Ta prestiž ovšem je ohromná. Tak na takovéhle věci tam upozorňujeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nově myslím také velký úspěch v Súdánu, naši archeologové, egyptologové ...

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
Tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... mimochodem nový šéf špičkového vědeckého centra v Brně v rozhovoru pro Hospodářské noviny pan Petr Hofr řekl mimo jiné, že je u nás velký potenciál technických schopností výzkumníků, ale že se Češi neumějí příliš prodat a že také ...

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
Tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... vědě chybí marketing.

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
A je to přesně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Souhlasíte s tím?

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
... ano, já s tím naprosto souhlasím, já jsem to také četl a to je jeden z úkolů, který stojí tedy před námi vědci, ale ve spolupráci i řekněme s ministerstvem zahraničí. Já vím, že kdysi a nevím, jak to teď zrovna je v tom, byli na našich velvyslanectvích ve vybraných státech lidé, kteří měli na starosti propagaci výzkumu, vědy a navazování těch kontaktů, většinou vědci si ty kontakty navazují sami, v tom takový ten problém není, jde o to usnadnit potom, a to je i záležitost finanční, ty už potom projekty konkrétní, třeba v laboratořích a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zastavme se ještě u založení Junáka, od kterého loni uplynulo 100 let a letos stovku slaví založení Pátého oddílu vodního Skautů, kde jste působil a vlastně do dnes působíte. Co vám toto členství a vůbec působení dalo pro život a dává?

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
No, to je ohromná výchova, která, víte je směrována do takových samozřejmostí, které ale dneska v té společnosti se příliš jako nehodnotí. Mluvit pravdu, držet slovo, pomoct slabšímu. To je všechno, co mně bylo dáno v mládí do vínku, umět poslouchat, když chci umět někomu velet, když chci umět rozhodovat a mít podřízené, takzvaně, tak nejdřív musím umět sám poslouchat a být tím podřízeným, abych se uměl vžít do toho. Když se podíváme na naše politiky některé, tak ti rovnou ze školních škamen, jak bych tak řekl, šli do nejvyšší politiky. No potom to samozřejmě neustojí, premiér tadyhle potom najednou má miliardy nebo stovky milionů, nikdo neví odkud se vzaly, celou to politiku to strašně poškozuje a je to právě tím, že takové ty obecné principy slušnosti, které já jsem ve Skautu dostal, nejsou dneska běžné v této společnosti. Proto já jsem velmi vděčen, a zajímavé je, možná někdy bychom o tom i mohli promluvit, jak vůbec skauting fungoval za reálného socialismu, za doby, kdy byl zakázán samozřejmě. Skauting byl u nás zakázán, nebo po krátkou dobu, kolem roku 68 byl obnoven, potom zase byl znovu zakázán, včleněn do takzvané Jednotné tělovýchovy. A přesto ty oddíly, například 5. oddíl vodních Skautů, který slaví letos 100. let v květnu, budeme mít dokonce výstavu v Sovových mlýnech na Kampě, našich fotografií a budeme v Městské knihovně pořádat nějaké akce, tak to jsme přežili i tu dobu, kdy jsme byli zakázáni. Samozřejmě nebyli jsme Skauty, byli jsme v Českém jachtklubu v Praze Podolí, oddíl potom v jiných prostě oddílech turistických a tak dále, ale ten skauting tam pořád byl a ty principy výchovy k takovému já bych řekl normálnímu slušnému životu, tak ty jsme tam dostali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak Skauti měli své zákony, heslo, pozdravy, nebo denní příkaz vykonat aspoň jeden skutek, dobrý skutek denně. Je něco z toho, předpokládám, že určitě celá řada těch vlastně vlastností a hodnot, které jste si převzal a kterými se řídíte i dnes?

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
Ano, je to tak. Já třeba bych si nedovedl představit, že bych nedodržel své slovo, které jsem dal, jo, můj takový ideál je, že se nebudou psát smlouvy různé a že když se prostě podá ruka, takže ta smlouva platí děj se co děj. No, dneska to tak není ale mně by to strašně dělalo dobře, kdyby to tak bylo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také by ubylo papírování a byrokracie možná.

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
Navíc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Smysl toho skautského hnutí Junák nebo váš 5. vodní oddíl, tak vlastně ani za to století se toho moc nezměnilo. Jaký zájem vy pozorujete u mladých lidí, když třeba přednášíte na těch školách?

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
Já myslím, že doba se hodně změnila. Víte, já se pamatuju, že v 50. letech a začátkem 60. let, kdy já jsem byl v tom oddíle, no, tak jsme jeli vodu nějakou, Vltavu, Lužnici, tam nikdo nebyl, mohli jsme tábořit, kde jsme chtěli. Samozřejmě takovým zákonem bylo, že tábořiště po sobě tak zahladíme, že nebude vůbec vidět, že jsme tam tábořili, to bylo něco, co bylo naprosto zásadní. No dneska je to problém, dneska už takhle se provozovat skauting, třeba ten vodní skauting nedá, že jo, protože dneska jsou tábořiště, kde se musí být, jsou tam lidi, který se nalejou pivem vedle vás a tak dále. Čili tohle to je problém a právě my chceme otevřít v květnu diskusi v té Městské knihovně o tom, že ty základní principy výchovy a to, co, o čem jsem tady mluvil, držet slovo, mluvit pravdu a tak dále, že to zůstává, ale ty prostředky k tomu se mohou trošku a budou se asi muset trošku měnit právě z toho, z té vodní turistiky třeba možná někam trochu jinam. Budeme o tom diskutovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I příště. Těším se už nyní na setkání s profesorem Václavem Pačesem. Mějte se hezky.

Václav PAČES, biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, místopředseda Učené společnosti
--------------------
Na shledanou, děkuju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Zítra se budu ptát komentátora Jana Petránka. Příjemný den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.