Jak to vidí Václav Pačes - 28.1.
Čtvrtečním hostem pořadu Jak to vidí ČRo 2 - Praha (po 8:30 hodině) byl profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky Prof. Václav PAČES. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované a neautorizované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.)
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech. Naším dnešním hostem v pořadu Jak to vidí je profesor Václav Pačes. Vítejte, dobrý den.
Václav PAČES, profesor
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Poslední víkend v lednu se v Praze koná 12. ročník mezinárodního veletrhu Střechy Praha, no, a přímo z Výstaviště v Holešovicích pro vás dnes budeme vysílat Kávu o čtvrté zaměřenou na úsporu energií a na obnovitelné zdroje. Zejména na klady a zápory využívání fotovoltaických programů. A také budeme mluvit o programu Zelená úsporám. Vy jste, pane profesore, se zabývali, pokud vím, obnovitelnými zdroji ve vládní Nezávislé energetické komisi. K čemu jste došli?
Václav PAČES, profesor
--------------------
My jsme se tím skutečně zabývali hodně a určitě jaksi ta naše zpráva doporučovala vládě, aby Zelenou úsporám dala, ale současně aby ta Zelená úsporám nemodifikovala příliš trh. A dneska se ukazuje, že skutečně je důležité dodržet to, aby nějaká podpora, řekněme, dotace něčemu byly velmi dobře promyšleny, aby nedošlo k tomu, co teď vidíme, že všelijaké ty sluneční elektrárny najednou jenom pro to, že se tady tomu dala podpora, že teda ta elektřina vlastně se produkuje sice levně, ale přitom ty investice do ní jsou nákladné, že to svým způsobem i je nepříjemné pro krajinu. A zejména že se neví, co se s těmi panely všechno bude dělat, až se zase budou muset recyklovat. Čili já mám pocit někdy, že ta Zelená úsporám není dostatečně domyšlena ve všech souvislostech. Podívejte třeba, nebo vůbec o obnovitelných zdrojích, když se mluví, tak tady je, vždycky se skloňuje biomasa. To by vám nejlíp vysvětlila paní poslankyně Jacques, že jo. Ale já jsem byl vloni v Indonésii, kde v Jakartě se mi tak jako zdálo, že tam je pořád kouřmo a i to jsem cítil ve vzduchu. No, pak se ukázalo, že důvod je ten, že někde daleko odtamtud na Veliko se pálí pralesy, aby se udělal prostor pro pěstování palmy olejové a to proto, že prostě z toho ten olej potom, on je velice jaksi významný producent toho oleje, se potom používal pro biopaliva. A vůbec se do těch nákladů nezapočítávala ta škoda, která nastává těm pralesům, že se tam potom budou vysazovat monokultury, že to zabere zemědělskou půdu, řekněme, proto, aby se tady prodával levně nějaké aditivum do paliv a přitom lidé nemají dostatek potravin a tak dále. Čili zdá se mi, že je důležité daleko lépe promýšlet úspory a obnovitelné zdroje tak, aby se to vyvážilo s těmi případnými negativními dopady.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Paradoxně i ekologové kritizují to "pěstování" fotovoltaických elektráren na rozlehlých prostranstvích nebo třeba na poli, ale vždycky jde asi tu míru přeci.
Václav PAČES, profesor
--------------------
Jde o tu míru, ale já si vzpomínám, že právě ekologické aktivity to velmi podporovaly ze začátku, a to právě proto, že to nebylo domyšleno až do těchto konců.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co je tedy takovým nejvhodnějším obnovitelným zdrojem v budoucnosti podle vás?
Václav PAČES, profesor
--------------------
Tak my jsme se tím také zabývali a myslíme si, že především ty úspory musí vycházet ze dvojího principu. Jednak jsou to úspory energie na vstupech a potom na výstupech. Na těch vstupech to znamená, aby elektrárny, například vezmeme-li elektrickou energii, ale nejenom to je energie, která je důležitá, aby prostě byly co nejefektivnější, aby se tam zabudovávaly ty nejmodernější technologie, které budou využívat maximálně to palivo, které se, kterým se prostě topí a ta elektřina se získává. Tam je celá řada možností, jak tohle to zlepšit, aby se zlepšil výkon na 40 procent prostě té účinnosti. Tak to je jedna věc. No, a druhá potom je, opravdu šetřit na výstupech, to znamená zavádět všude v průmyslu, ale zejména v domácnostech co nejúspornější spotřebiče zase elektrické energie, ale nejenom, i plynu, v automobilech paliva. Prostě ty technologie je třeba aplikovat, je třeba je také i dále vynalézat a zlepšovat. Do toho se měly dát finanční prostředky, zejména do výzkumu těchto nových technologií, ať už se jedná o nové typy jaderných elektráren, ať už se jedná o nová, nová paliva nebo nové pohonné jednotky automobilů. Víme, že se jedná o vodík a že se jedná o celé řadě elektromobily a tak dále. To všechno ale vždycky má nějaký dopad, třeba který je negativní a který se teprv dlouhým řetězem těch různých návazných třeba produkcí ukáže. Čili znovu říkám, my jsme doporučovali v té nezávislé komisi úspory na vstupech i výstupech, ale dobře promyšlené, dobře spočítané. Kupříkladu i ta biomasa u nás, když se to spočítalo, tak se vůbec zjistilo, jestli nebo se zjišťovalo, jestli tady máme dostatek půdy. Byly by tady nové monokultury, ať už to je řepka, ať už to byl jeden bláznivý šťovík, o kterém se mluvilo, že by se rovnu pálil, anebo že by se tady také, tak jako v Brazílie, dělal alkohol, který by se pak přidával do paliv. Ano, to jsou všechno možné, možné způsoby, doplňky, ale musí se to dobře, dobře jako propočítat. Já jsem, už jsem také o tom i mluvil jednou. Já jsem nedávno jel v Německu, ono většinou člověk jede po dálnici, tam zpátky, ale jel jsem s nějakým kamarádem, který si potřeboval něco zařídit v nějaké vesnici, tak jsme sjeli z dálnice, jeli jsme těmi vesnicemi tady nedaleko našich hranic. Já jsem byl překvapen, jak v těch vesnicích vlastně už nejsou obyčejné střechy na těch domech. Všude mají buď teda nějaké ty sluneční panely, ale nebo dokonce i jenom takové ty panely na ohřev vody, tam běžnou střechu skoro nevidíme. Já myslím, že to je docela dobré, snažit se třeba i pomocí těch čerpadel tepelných nebo takovýchto střech, které v určitých podmínkách mohou velice dobře doplňovat spotřebu energie, ať už tepelné, tepla nebo elektrické energie v jednotlivých domech.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Soudí profesor Václav Pačes. My se tématu budeme věnovat v průběhu vysílání a zejména v Kávě o čtvrté dnes vysílané přímo z Výstaviště v Holešovicích, kde začíná veletrh Střechy Praha. Ale další téma do pořadu Jak to vidí otevřeme vzápětí.
Český rozhlas 2 - Praha, pořad Jak to vidí dnes s profesorem Václavem Pačesem. Přepis rozhovoru najdete na www.rozhlas.cz/praha, reprízu si můžete poslechnout po 23. hodině. Buďme aktuální, včera sněmovna podpořila návrh ČSSD na změnu zákonných pravidel pro financování výzkumu a vývoje. Autoři předlohy kritizují systém zavedený loni. Podle nich ohrožuje bytí výzkumných organizací. Vláda s výtkami nesouhlasí, podle ministryně školství Miroslavy Kopicové budí kontroverze metodika hodnocení vědecké práce, nikoli zákon. Poslanci ale poslali předlohy do druhého čtení, projedná ji školský výbor. Pane profesore, vás asi tato informace uspokojuje, soudím.
Václav PAČES, profesor
--------------------
Mě uspokojuje potud, že bych si velmi přál, aby se situace zejména uklidnila. Tady skutečně dochází k bratrovražednému boji například mezi ústavy Akademie věd a vysokými školami, mezi institucemi, tedy kteří by měli být partnery. A byli v minulosti partnery. A najednou se tady nezodpovědným jednáním víceméně jedinců a zaváděním právě třeba toho nesmyslného hodnocení, jak o tom mluvila paní ministryně, tak to tady otevřelo takový boj, který já jsem velmi těžce nesl. Doufám, že tato situace se nyní uklidní, ta metodika hodnocení, kterou všichni víme, že je špatná, takže nebude aplikována, že se musí vypracovat nová metodika. A pokud já vím, tak ten cíl je v tom, že by se to všechno mělo odsunout za rok 2012, kdy by se měly víceméně stabilizovat ty finanční toky tak, jak byly v roce 2009, případně v tomto roce. Samozřejmě šetří se všude, bude se pravděpodobně šetřit i ve vědě, i když tato vláda, vláda pana Fischera, anebo i bych řekl politické strany říkají, že jestli se někde nebude snižovat rozpočet, tak že to bude právě na výzkum. Můžeme se vrátit zrovna například na výzkum v oblasti energetiky, ale i biotechnologie a tak dále. No, ať je to, jak chce, tak já jsem velmi rád, že k tomuhle tomu došlo, že se to všechno odsunuje. Ale teď je zapotřebí, aby nová Rada pro výzkum a vývoj, která má být v těchto týdnech jmenována, aby byla jmenována tak, aby skutečně už přestaly ty přestřelky a bojůvky a abychom si všichni sedli a rozumně v zájmu české společnosti, v zájmu české vědy, v zájmu naší integrace do evropské a světové vědy, abychom prostě postupovali. Já si myslím, že ten zákon tam měl několik chybiček. Ale zákon o podpoře výzkumu a vývoje, to je ten zákon 130, není špatný. Zavádí celou řadu dobrých, bych řekl, postupů, ale co bylo opravdu špatné, byla ta metodika hodnocení, která tohle to všechno způsobila.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme tedy si povídat o tom, jaké v loňském roce třeba věda zaznamenala významné výsledky. To jsou asi pádné argumenty.
Václav PAČES, profesor
--------------------
Ano, to si myslím, že je velice dobré začít tady právě odtud, nezačít někde seshora administrativním řešením těch problémů, ale podívat se na to, co konkrétně je zapotřebí dělat a také co se udělalo. Já jsem si nedávno přečetl takový materiál, který akademická rada připravovala pro sněm Akademie věd, kde také byly vybrané výsledky a tentokrát ty výsledky byly hodně, tedy výsledky výzkumu myslím, byly hodně aplikační. To jest ty výsledky, které přímo umožňují nějaké konkrétní aplikace. To se často mluví, že se dělá ten základní výzkum a že z toho nejsou žádné ekonomické přínosy. No, tak tady se ukazuje, že kromě těch výsledků základního výzkumu, které se většinou publikují v co nejprestižnějších mezinárodních časopisech, tak že je tady celá řada výsledků, které vysloveně mají aplikační charakter, jen je začít používat. Tak například Ústav termomechaniky Akademie věd vyvinul bezdotykové měření vibrací, které bylo okamžitě namontováno nebo se montuje na turbogenerátor v jaderné elektrárně Temelín. Možná si vzpomenete, že to byl jeden z prvních a velkých problémů při spouštění jaderné elektrárny v Temelíně, že ta obrovská turbina, která snad je možná největší, kterou máme v České republice, já nevím, ale každopádně to byla turbina, s kterou nebyly zkušenosti, takže se při tom chodu začala vibrovat a že to byl velký problém. To se podařilo potom jako vyřešit, no, a teď se tam montuje právě ten bezdotykový, já tomu sám nerozumím, ale je to údajně velice přesné měření těch vibrací, kdy začínají nebo jak je jejich průběh. Tak to je typický, praktický výsledek nějakého výzkumu ústavu, který jinak se zabývá základním výzkumem. Nebo existuje projekt SAFMAT, který je, by měl být financován z těch evropských fondů v tom programu Praha pro konkurenceschopnost. Mimochodem byl nejlepší ze 44 podaných žádostí na projekty. Mělo by tady vzniknout středisko materiálového výzkumu, které by měl v tom hrál hlavní roli Fyzikální ústav Akademie věd a důležité je, že jsou to, je to materiálový výzkum zejména třeba těch nanostruktur, ale i dalších, kde by přímo na to navazovaly firmy, které by mohly tento výzkum využívat a i se na něm podílet. Já jsem tam byl překvapen, kolik Akademie věd v minulém roce takovýchto výsledků získala těch, které přímo mají praktickou návaznost. Takovým ústavem, kde to ani nepřekvapuje, je Ústav makromolekulární chemie. Ten například s Ústavem chemických procesů, oba jsou z Akademie věd, jako takový vedlejší produkt svého výzkumu vyvinul metodu recyklace odpadního polyuretanu. To je velký problém, protože tím se cpou všechna sedadla ve vlacích, v autobusech, v automobilech, a když se to vyhazuje, tak to s tím polyuretanem, on je velice stabilní. Oni patentovali metodu, kterou je možno ho recyklovat a zase znovu použít pro nějaké konkrétní účely, které já už si nepamatuji. To jenom tak připadlo, jak nedávno jsem měl rozhovor s místopředsedou Hospodářské komory Bartošem z Ostravy, který vytýkal Akademii věd, že nemá praktické výsledky, které by se daly využívat. No, co si myslíte, jak tento, jak to s tímto patentem dopadá? No, žádná česká firma pravděpodobně nebude mít o něj zájem a bude teda ta licence prodávat do zahraničí, jo. Takže z jedné strany jsou tu výtky a z druhé strany, když je něco takhle významného připraveno, tak o to nikdo vlastně nemá zájem.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jak je to možné, jaké pro to máte vysvětlení? Je to drahé?
Václav PAČES, profesor
--------------------
No, tak já si nemyslím, že to je drahé, ale pravděpodobně tady nejsou firmy, které jsou na to připraveny. Víte, je tady takový konzervatismus. Já si vzpomínám, že v 90. letech existovala analýza, kterou udělal Národohospodářský ústav Akademie věd, která ukazovala, jak některé tradiční naše výroby se musí inovovat, musí se pozměnit, aby mohly v té konkurenci, která nastává v tom globálním světě, aby tam mohly obstát. No, a potom vidíte, sklářský průmysl kolabuje, výroba oceli v Poldovce Kladno kolabuje. Jsem zvědav, jak dlouho nám vydrží automobilový průmysl, pokud se skutečně naše společnost a naše podniky nebudou umět přizpůsobit tomu globálnímu trhu, kdy tohle to, ty výroby se všechny přesouvají na jihovýchod do Asie, do Jižní Koreje, do Číny dneska, do Indie. A jenom tak si myslím, že tradiční výrobek nás uživí, myslím si, že ne. No, a jestliže tady jsou patenty, které se u nás nevyužívají, no, tak je využije někdo jiný.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máte ještě další příklady úspěchů české vědy?
Václav PAČES, profesor
--------------------
No, ano. Je taková zajímavá kombinace kmenových buněk, to bych, o tom bych vůbec mluvil v celosvětovém měřítku, protože myslím, že to byl v minulém roce jeden z velkých, ne zrovna objevů, ale posunů ve výzkumu a i u nás na Ústavu experimentální medicíny Akademie právě zase ve spolupráci s Ústavem makromolekulární chemie se vyvinula polymerní nosiče v takové nanostruktuře, které se dokázaly spojit s kmenovými buňkami. A zajímavé je, že u potkanů, což je teda modelový organismus, se daří právě touto kombinací velice dobře napravovat léze v páteři. Víte, to je ten problém u vozíčkářů, když to mám stáhnout na lidi, na nás, kteří mají vlastně přerušenou po nějakém úrazu míchu a mají tedy dolní končetiny nemají prostě propojené nervově, kdyby se podařilo tu nervovou tkáň tam doplnit, tak by jim to samozřejmě výrazně pomohlo. Já ovšem jsem velmi opatrný, aby zase nevznikl dojem, že tato věc už je hotová pro lidské pacienty. Ale přinejmenším na těch zvířecích modelech to báječně působí, lépe než jenom samotné kmenové buňky. Právě ta, to spojení, to je výborné v Akademii, že tady máme Ústav polymerní chemie, tedy makromolekulární chemie, Ústav chemických procesů, Ústav mikrobiologický nebo Ústav experimentální medicíny. A ty mohou jednotlivé obory spojovat velmi snadno dohromady. A tady se to takhle vyplatilo. Další takový zajímavý výsledek, který mě velmi zaujal, vznikl v Českých Budějovicích v Biologickém centru Akademie věd, kde zjistili, že u klíšťat existuje jeden protein, který je podobný také proteinu, který máme my, takzvanému feritinu, která váže molekuly, tedy atomy železa. A klíště využívá tento protein, který byl dosud neznám a dneska už je znám i ten gen k němu právě díky pracovníkům z Biologického centra Akademie, tak to klíště jak saje krev, tak se potřebuje nějak toho železa zbavit. Ono ho váže na tento protein a tím ho vylučuje potom z toho vlastně ze svého těla to klíště. Jestliže by se podařilo dneska, když ten protein už je znám, nalézt inhibitor toho proteinu, to je něco, co by znemožnilo tomu klíštěti to železo ze sebe dostávat, no, tak to klíště by pravděpodobně zahynulo nebo by přinejmenším prostě nefungovalo tak, jak funguje. To znamená, že by se možná dalo zabránit klíšťové encefalitidě či nějakým těm dalším chorobám, která klíšťata přenášejí. No, a kdybych měl potom pokračovat do té takzvané třetí vědní oblasti v Akademii věd, to jest co jsou ty společenské vědy a lingvistika a tak dále, no, tak bych chtěl upozornit, že Historický ústav Akademie vydal první díl akademické encyklopedie českých dějin. To je vlastně velké souborné moderní dílo českých dějin na základě posledních výzkumů o Přemyslovcích, vůbec o záležitostech, které dosud, jak se ukázalo, nebyly dobře prozkoumány nebo byly mylně interpretovány. Tato akademická encyklopedie českých dějin by do budoucna měla mít 14 dílů, první díl teď vyšel, a bude to monumentální teda dílo ústavu, Historického ústavu Akademie.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já myslím, že byste mohl dál a dál pokračovat v tom výčtu. Profesor Václav Pačes v sobě nezapře bývalého předsedu Akademie věd České republiky. Máme ale ještě další téma, čas běží. Já připomenu, že posloucháte Český rozhlas 2, no, a na Praze teď konkrétně tedy pořad Jak to vidí.
Mluvíme o úspěších české vědy. V minulém roce ale samozřejmě Česká republika ani česká věda není ostrov, jaké zahraniční spolupráce?
Václav PAČES, profesor
--------------------
Tak to je velmi důležitá otázka, protože my jsme dnes plně integrováni nejenom v Evropské unii, ale tím, že tady konečně máme svobodu cestování a tak dále, tak vlastně v celosvětové vědě takové dva velké úspěchy. Z toho loňského roku, které já teda vidím jako významné je, že jsme jedním vlastně ze základních pilířů celoevropské sítě, takzvané Infrafrontier, což je, já to teď řeknu termínem fenogenomikále, co to znamená, je to vlastně genomika, to jest úplné, úplná charakterizace a využívá myšího modelu pro studium dědičných chorob a vůbec pro studium genetiky teda, která, kterou lze potom aplikovat na člověka. A byly vybrány skutečně ty nejlepší laboratoře evropské, Ústav molekulární genetiky Akademie věd je jedním z nich, a váže se to na to ovšem, že postavíme v rámci toho velkého projektu BIOCEV takzvanou, někdy se tomu říká myší klinika, to znamená pracoviště, kde ty myší modely, třeba byl vyřazen nějaký gen z činnosti nebo naopak nějaký gen dodán nebo pozměněn, tyto myší modely budou dokonale charakterizovány. Tam totiž je problém ten, že když je takové zvíře, troufám si říct, zkonstruováno, tak ono často s sebou nese nějakou infekci, třeba virovou infekci nebo nějaké jiné změny v genomu a tady ta myší klinika právě bude přesně identifikovat všechno, co k té myši je zapotřebí, aby se s ní dalo spolehlivě pracovat. Čili to je, myslím, velký úspěch, že jsme se do tohohle dostali. A druhý potom je zase celoevropská síť BioImaging, to jsou zase ty nejlepší laboratoře, které jsou zapojeny do takové velmi důležité oblasti biologického výzkumu. To je detailní charakterizace buněčných struktur a virových struktur, nejenom elektronovým mikroskopem, ale dneska už mikroskopy různými rastrovacími a konfokálními a to všechno. A právě zase Ústav molekulární genetiky a mělo by to přejít do té, do toho BIOCEVu, je v tomto konsorciu. Myslím, že to je důležité, je to velký úspěch, nevím o jiné instituci v České republice, která by byla takhle úspěšná právě v těch mezinárodních sítích.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Teď už jsme se dostali do sfér, které možná některým z nás unikají vůbec v představivosti, ale kdybych teď se vrátil k tomu a byl, řekněme, přízemní, kdy skutečně poručíme větru, dešti, potažmo sněhu? Ptát se proto, že třeba D1 ve směru z Prahy na Brno je stále zřejmě ještě neprůjezdná, opět nás zasypal sníh. Mnozí říkají: proč se divíte, že v lednu sníh padá? Na druhou stranu je spousta lidí třeba ve městech, kteří mají dojem, že sníh napadne, kdosi by se měl postarat o to, aby se vše okamžitě uklidilo, ostatně o úklidu ve městech jsme mluvili předevčírem v Kávě o čtvrté. Dá se na to něco vymyslet, nějaký vědecký?
Václav PAČES, profesor
--------------------
Větru, dešti neporučíme nikdy, to myslím, už je dneska jasné. To, že v lednu sněží a že je mráz, je dobře a má to...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zaplaťpánbůh, že to tak je.
Václav PAČES, profesor
--------------------
A má to tak být, takže nic o to. No, to, že tady skutečně se to možná uklízí, nebo neuklízí málo nebo hodně, to je otázka. Já si pamatuju, jak jsem před mnoha lety byl Chicagu, kde najednou přes noc, tam mají to Michiganské jezero tam najednou navane metr sněhu nebo kolik, no, tam to vůbec neuklízeli, tam to prostě nechali rozjezdit těmi velkými auty a já mám pocit, že tam ani nějakou službu na odklízení toho nemají. U nás Praha je kritizována, ale já si myslím taky, že neprávem částečně, protože aspoň co já jsem si všimnul, tak například stanice autobusů a tramvají tam, kde já se pohybuju, tak jsou perfektně uklizeny, okamžitě je to posypáno, sníh je odklizen. Viděl jsem, že jsou tam prostě lidi s lopatami, kteří to okamžitě dělají. Takže ano, můžeme se, můžeme kritizovat, že jsou tady hromady sněhu. Na druhé straně je třeba říct, že tohle to teda, aspoň mého názoru se povedlo velmi dobře. Já si myslím, že to, že tady je sníh a mráz letos, že to není nejenom nic výjimečného, že to je normální, ale jestli něco, takže takové ty výkyvy počasí, že jednou je horko, jednou je zima, jednou máme povodně, velké deště, že to je právě také odraz té globální změny klimatu. Ono se často říká globální oteplování, to je možné, že celkově se země otepluje, ale neznamená to, že všude se otepluje. Naopak je pravděpodobné, že v některých oblastech bude se ochlazovat. Co by se stalo, kdyby třeba Golfský proud se pod vlivem tání ledovců změnil, no, tak celá Evropa bude prožívat zimu, i když celá zeměkoule se bude globálně oteplovat. Ale to už by byla jiná diskuse.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Třeba ji otevřeme zase někdy příště, i když kéž by nebyl důvod. V každém případě děkuji vám za to, že jste přišel do pořadu Jak to vidí. To byl dnes profesor Václav Pačes. Přeji úspěšný den, ať se vám daří, na shledanou.
Václav PAČES, profesor
--------------------
Vám taky, děkuju, na shledanou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Připomínám, že přepis rozhovoru najdete hned zítra na internetu, adresa je www.rozhlas.cz/praha. No, a můžete si poslechnout také reprízu po 23. hodině. Dobrý poslech.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.