Jak to vidí Václav Pačes - 25. října

Jak to vidí profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky Václav Pačes

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešní vydání nabízí postřehy profesora Václava Pačese z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Vítám vás.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Česká věda je podfinancovaná a má špatný způsob hodnocení. To zjistil jeden mezinárodní audit. Kontroloři kritizovali nízkou státní podporu a minimální financování vědy, z průmyslové sféry naopak pochválili, že se zlepšují výsledky a kvalita vědeckých prací. Tak možná bychom se mohli u některých výtek, námitek zastavit. Potřebuje česká věda více peněz, pane profesore?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Každá věda potřebuje více peněz. Vždycky si stěžují vědci, že nemají dost peněz a u nás spíš je to také pravda, ale spíš než o ten celkový objem finančních prostředků, který prostě je hold dán na výkonnosti naší ekonomiky, tak jde o podle mého názoru alespoň, o špatné rozdělení těch finančních prostředků. Myslím, že se to tam také v tom auditu zmiňuje, že u nás, co opravdu chybí je, podpora výzkumu ze soukromých zdrojů, zejména z těch průmyslových zdrojů, kdy naopak velké průmyslové podniky žádají státní dotace na výzkum, který často ani výzkumem v pravém slova smyslu není, je to nějaký vývoj něčeho trošku lepšího než třeba vyráběli a tak dále. Prostě myslím, že ten audit opravdu specifikoval velmi přesně ty problémy naší vědy a doufejme, že se to teď po, až bude jmenována nová Rada pro výzkum a vývoj a inovace, zlepší.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme o penězích, tak prý teda potřebuje česká věda i podle toho auditu více peněz. Na druhé straně do vědy a výzkumu šlo u nás loni nejvíce peněz od roku 1993, téměř 60 miliard.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Tak, počkejte, ale to je třeba rozklíčovat tohle to ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak prosím.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
... číslo. Ne, tak z veřejných prostředků, pokud já vím, tak šlo do toho, do toho výzkumu, který teda je navrhován a rozdělován, nebo návrh na rozdělení tou Radou pro vědu, výzkum a inovace jde něco kolem 25 miliard ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to, promiňte, 1,6 % HDP.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
... no, ale to také není. Toto, co o čem já mluvím, ani ne 0,7 %. To už od začátku 90.let bojujeme o to, abychom dosáhli alespoň toho podílu 0,7 %, ty 0,7 %. To všechno ostatní, co tam je, pravděpodobně jsou strukturální fondy Evropské unie, ale to jsou úplně jiné peníze. Ano, jdou do výzkumu u nás, ale to jsou jednorázové peníze, ty brzo přestanou sem chodit, za ně se budují velké infrastruktury, budeme mít určité problémy s tím, jak udržovat je v chodu, až přestanou ty peníze ze strukturálních fondů, tedy z Evropské unie to financování. Takže je to trošku jinak. Rozhodně to není 1,5 % z veřejných prostředků.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíme, jak jsou čísla někdy zavádějící. Nezbytné je, jak jste řekl, rozkličovat. Ještě se vracím k té zprávě, k tomu auditu. Kritizuje mimo jiné nízkou výkonnost výzkumu a vývoje v porovnání se západní Evropou.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
No, to je pravda. A právě je to dáno tím, že mnoho peněz teče, a to i z těch veřejných prostředků, o kterých jsem mluvil, těch 25 miliard, teče do, my tomu říkáme černé díry. Jsou to projekty, které s vědou mají velmi málo společného. Dokonce si vzpomínám, že asi před rokem nebo kdy v televizi byl na pranýři jeden takový projekt za mnoho milionů korun, byla to nějaká identifikace osoby za překážkou, téměř to byl jako někdo s virgulí nebo s něčím takový, nějaký senzibil, který jaksi tvrdil, že umí prostě někoho rozpoznat za překážkou, ukázalo se, že to vůbec není pravda. Moje informace je, že do toho šly miliony korun. A takovýchto projektů, například na, já se nechci nikoho dotknout, ale například na ministerstvu obchodu a průmyslu, já tam byl v několika radách, musím říct, že jsem odtamtud odešel právě proto, že jsem nemohl úplně souhlasit s tím, jaké projekty se tam financují. Takže ano, finance stát do výzkumu dává, ale znovu opakuji, měl by je dávat daleko uvážlivěji. A právě měl by je dávat také na kvalitním hodnocení dosahovaných výsledků, což ten audit také vytýká, že to tady nemáme zavedeno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem za černou díru označili přesně před rokem některé resortní programy občanské sdružení Fórum věda žije. Ti se obrátili, nebo to fórum se obrátilo na premiéra Petra Nečase, aby změnil Radu vlády pro výzkum a vývoj, aby zamezil plýtvání veřejnými prostředky, zkvalitnil hodnocení inovací. Co se, pane profesore, za rok změnilo?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Tak změnilo se hodně. Musím říct, že skutečně to, co identifikovala ta aktivita Věda žije, to fórum prostě mladých, to nebylo nikým organizováno, je to typická velmi správná aktivita zdola, občanská aktivita, tak oni tam vytýkali řadu věcí toho, jak je u nás věda řízena, nebo není řízena, jak je financována a tak a jedna z hlavních příčin toho neúspěchu, nebo těch problémů bylo právě složení a fungování Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, jehož předsedou, nebo jejímž předsedou je v tuto dobu premiér, dříve to byl vicepremiér, dnes je to premiér a ta rada byla složena ještě panem premiérem Fischerem velmi nešťastně, protože tam byli zástupci různých takzvaných poskytovatelů, to jest například tam byl předseda Akademie věd, byli tam rektoři, byli tam vedoucí průmyslníci a nastalo tam potom zdánlivě demokratické hlasování, třeba o rozpočtu, ale jak se ukazuje, tak hlasování, jeden z hlavních demokratických nástrojů, nemusí být demokratický, pokud tam je silnější partner, který si potom odhlasuje věci takzvaně pro sebe. To byl ten problém, já si vzpomínám, já jsem tam býval zván na ta jednání, jak v Akademii věd zoufale nemohla nic prosadit, protože tam prostě měla 3 členy, dokonce kdysi tam byli jenom 2 lidé z Akademie a jiní například třeba Konference rektorů tam měla rektorů třeba 5 a ti se dokonce scházeli před tím a říkali, co si mají prosadit. No a protože se stále rozděluje jeden balík peněz, a právě se na té Radě vlády dávaly rozpočty různým sektorům, no tak potom to dopadalo vysloveně nespravedlivě. Takže já myslím, že teď do konce měsíce tuším, by měl být návrh nových členů té rady a jsem zvědavej, jak to dopadne a právě si myslím, že by tam neměli být zástupci nějakých resortů nebo prostě třeba předseda akademie, rektoři a tak dále a měli by tam být lidé s důvěrou, lidé, kteří jsou schopni objektivně posoudit potřeby české vědy a výzkumu a jaksi v zájmu celospolečenském rozhodovat. A ne v zájmu jednotlivých resortů.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Od kdy by nová rada, respektive rada v novém složení mohla začít fungovat, od ledna nebo už od?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
To ne, to ne, to já myslím dřív. Jak říkám, hlavní poradce pana premiéra, profesor Fiala z Brna z Masarykovy univerzity řekl, a já jsem docela slyšel tady možná u vás v rozhlase, že by měl ten návrh měl být hotov do konce října, to je příští týden a potom by měl být schválen vládou, pravděpodobně na nějakém tom hned dalším zasedání.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zastavila bych se ještě u pana Petra Fialy, u nového hlavního poradce pro vědu, pro premiéra a vůbec českou vládu samozřejmě. Když vlastně se podíváme na to, co má ve svém portfoliu koordinovat, cituji: "Veškeré vědecké a výzkumné aktivity, které souvisí s úřadem vlády, ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, být základním komunikačním článkem mezi vládou, vládní Radou pro výzkum, vývoj a inovace a vědeckou komunitou v České republice," tak bych se zeptala, pane profesore Pačesi, jak dosud tyto všechny prvky fungovaly spolu, spolupracovaly, komunikovaly?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
No, právě, že ne mnoho. Já myslím, že je to velice dobrý počin pana premiéra, že jmenoval takovouto osobu. Profesor Fiala je mimořádně zkušený vlastně manažer vědy bych řekl, byl rektorem Masarykovy univerzity, jedné z našich největších univerzit. On sám není vědec, on je politolog, ale má s tím řízením vědy velké zkušenosti. Trošku se obávám, já mu to teda nezávidím, musím vám říct tuhle tu funkci, nebude to mít vůbec snadné, trochu se také obávám toho, aby nezapomněl na jeden velký problém, který se táhne už delší dobu,a to je to, že právě ty strukturální fondy evropské, o kterých jsme mluvili, že to je vlastně velký objem peněz, který sem během několika let nateče, ale potom přestane sem téct, takže nesmí jít do Prahy. Praha byla z tohoto vyjmuta, ačkoliv má samozřejmě asi 60 % vědecké kapacity je v Praze a Praha je dneska skutečnou Popelkou obrovské finanční prostředky natekly právě dokonce do Brna, do Masarykovy univerzity, tam se vybudoval veliký nový kampus v Bohunicích, krásný a je to výborné, že se to stalo, ale já když jsem ještě byl ve funkci předsedy Akademie věd, tak jsem s tehdejším předsedou vlády Mirkem Topolánkem jsme o tom jednali a on sám to nahlížel, že skutečně to je nešťastné, že ta Praha nemůže čerpat tyto finance. A tenkrát slíbil, ovšem jenom tak v rozhovoru, nikde to není zaznamenáno, rozhodně to nemá žádnou platnost, dneska už teprve ne, že ze státního rozpočtu, z těch veřejných prostředků bude preferenčně potom zase ta Praha financována, že preferenčně půjdou, aby se to trošku kompenzovalo, peníze do Prahy. To nevím, jestli takhle bude. Pan profesor Fiala by musel umět překročit svůj stín, protože on je samozřejmě Brňák a rektor Masarykovy univerzity a tak dále, ale já věřím, že on je velice principiální člověk a že to dle toho nahlídne a že ta Praha bude přece jenom trošku podpořena víc, protože si to jednak zaslouží a jednak je to proti zájmu společnosti, aby ty nejlepší vědecké kapacity byly vlastně utlumovány takovým naprostým nedostatkem finančních prostředků. Já jsem zvědav, jak dopadne vůbec financování, teď myslím celkově, nejenom v Praze, příští rok, protože letos na konci roku končí takzvaná výzkumná centra, podpora jejich, končí národní programy výzkumu, kde byly poměrně velké peníze na velké projekty. To všechno končí najednou a nevím, jak budou finance distribuovány od příštího roku a už máme skoro konec roku. Říká se vždycky na ty naše takové, nechci říct stížnosti, ale poznámky, že těch peněz sem jde stejně těch 25 miliard z těch veřejných prostředků, nebo dokonce možná o něco víc, takže není důvod k nějaké panice. Ale kam teda ty peníze jdou,když se tady končí veliké projekty, národní program výzkumu, jak říkám, a ta centra, takzvaná centra excelence, kam šly velké finanční prostředky a náhrada vlastně za ně není. Tak jsem zvědav, kam ty peníze půjdou, jak budou distribuovány.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tušíte, kam šly, nebo kam půjdou?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
No, já se velmi obávám, velmi se obávám, že právě ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude to ta, promiňte, černá díra, jak už to tady zaznělo?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
... no, to, to se obávám, že částečně ano, protože jak já to aspoň, já už dneska nejsem v těch strukturách, tak to nevím přesně, ale pokud vím, tak by právě ministerstvo obchodu a průmyslu dostat posílený rozpočet na výzkum a to teda já si myslím, že je, že se to bude muset velmi hlídat, aby tam právě ty peníze nezahučely do těch černých děr.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dvojku Českého rozhlasu posloucháte právě v těchto chvílích. Pokračujeme v rozhovoru s profesorem Václavem Pačesem. Vláda jmenovala Koordinační radu expertů, ta by měla předpovědět, jaké problémy čekají Česko kolem roku 2030. Tak sedí v ní vizionáři se skleněnou koulí, pane profesore? Jaké budou ty priority výzkumu? Vím, že jste včera měli dlouhé jednání.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Ano, ano, já ty priority, nebo respektive ono se tomu říká, že jsou to výzvy. Má se, nechci říct stanovit, ale tak trošku jako předpovědět, jaké problémy zásadní budou čekat Českou republiku, řekněme kolem toho roku 2030 a jak výzkum by měl být směrován, tady vidíme ty priority, a zejména se jedná o orientovaný výzkum, o takový ten aplikovaný výzkum, ne o základní výzkum, ten samozřejmě je jaksi založen na iniciativě zdola, těch jednotlivých vědeckých pracovníků, kteří soutěží o finanční prostředky a tak dále, ale kam by měl tedy stát dávat preferenčně peníze na orientovaný a aplikovaný výzkum tak, aby ty výzvy, ty problémy kolem toho roku 2030 byly nějak řešeny, nebo se napomohlo jejich řešení. Já jsem dostal za úkol, abych koordinoval panel, který se zabývá energetikou. Je to trošku úsměvné, protože já sám energetik nejsem, ale na mě se to přilepilo, když jsem byl tenkrát požádán vládou, abych předsedal té nezávislé energetické komisi a to z důvodu ne, že já bych byl energetik, to byli ti členové komise a to byli na slovo vzatí energetici, já jsem tam byl spíš jako osoba, která měla zabránit nějakým vlivům, ať už politickým nebo ekonomickým a tak jako ta důvěra ve mě byla v té době taková, že mě požádali, abych to koordinoval, respektive předsedal tomu, ale teď se to se mnou táhne a já jsem pořád jaksi žádán o nějaké návštěvu energetických všelijakých konferencí a tak dál, nicméně tady jsem přece jenom nemohl odmítnout a tento panel se právě zabývá vlastně velmi důležitou oblastí naše, ale celoevropského a vlastně celosvětového hospodářského úseku, a to je energetika. My jsme vytipovali oblasti a podoblasti, ono to má určitou strukturu, až takové ty širší cíle, kam by prostředky na výzkum, který by měl kulminovat v tom roce 2030, nějakými už praktickými, ať už aplikacemi nebo návrhy v celé té široké oblasti energetiky. Včera jsme měli o tom dlouhou diskusi, byly tam trošku na to tak, jak se dá čekat, rozdílné názory, ale podařilo se nám, myslím, docela dobře dát dohromady ty hlavní výzvy a k tomu teda směrovat ty výzkumné, to se nejedná o jednotlivé projekty, to vůbec to ne, ale o takové velké úseky, které by měly být podporovány. Tak já doufám, že to nakonec povede k něčemu. Ale jen se obávám, aby se do toho potom nepřeváděly peníze z té oblasti toho základního výzkumu, že jo, protože to je něco jiného, tam stát by neměl dávat žádné priority, tam ty priority si určují sami výzkumníci. Protože, co je to nejcennější, co může vědecký pracovník dát společnosti? Je to jeho vlastní invence, jeho vlastní iniciativa, jeho vlastní nápady a musí soutěžit s ostatními kolegy o finanční prostředky, kterých není nikdy dost, na to máme mechanismy, máme grantové agentury, které tím, takzvaným /anglický text/, to znamená systémem posuzování těch projektů zase kolegy, kteří tomu rozumí. Tak to je mechanismus financování a vůbec organizování základního výzkumu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naše vláda počítá s prodloužením životnosti současných 4 bloků v jaderné elektrárně Dukovany, výhledově plánuje případnou stavbu pátého bloku po roce 2020. Ten termín zatím není, nebo jej nelze přesně upřesnit. Vy jste zastáncem jádra i dnes po havárii v jaderné elektrárně Fukušima v Japonsku. Nakolik se může Česko a Evropa vůbec obejít bez jádra? Otázka, kterou si neustále experti kladou.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Já myslím, že se obejde těžko. V zásadě obejít se může, pokud budou spolehlivé dodávky, řekněme, těch primárních zdrojů, plynů, ropy a tak dále z východu, víme, ale, že tak úplně se na to spolehnout nemůžeme. Byly tady určité výpadky, teď se staví různé další plynovody a ropovody. Ale fakt je, že ty dodávky jsou z oblastí, které nejsou zrovna stabilní dneska a Evropa by měla se zabezpečit, co to jen jde, nezávislými zdroji. A já se domnívám, že jaderná energie je energie jednak čistá, jednak spolehlivá. A ty, ta bezpečnost dneska je na vysoké úrovni. Bohužel došlo tady k havárii v černobylské elektrárně, došlo teď k havárii ve Fukušimě, ale to byly velmi speciální případy. A já jsem si jist, že v dnešní době nové jaderné bloky, které by se případně budovaly, by měly tu bezpečnost zajištěnou. To je i bezpečnost proti třeba teroristickému útoku, nějakým letadlem a tak dále. S tím se počítá. A dokonce si myslím, že u toho Temelína by to bylo velmi vhodné dostavět, protože tam je na to všechno připraveno, tam původně měly být 4 bloky, ještě před rokem 90 se s tím počítalo, pak se to všechno změnilo, hodně se to prodražilo, tak myslím, že teď by bylo vhodné to tam dostavět. A tu, v tomto případě elektrickou energii,ale možná i teplo, tímhle tím zajišťovat, nebo částečně zajišťovat. Já jsem teď pozoroval a myslím, že občani pozorovali, že je určité zemětřesení na našem ministerstvu obchodu a průmyslu a v ČEZu byl odvolán Martin Roman, byl odvolán náměstek ministra obchodu a průmyslu, pan Hüner, byl nahražen panem Pazderou, který by byl býval ředitelem Ústavu jaderných výzkumů v Řeži, čili je to člověk, který jaderné energii navýsost rozumí, já ho také mám shodou okolností v tom panelu té koordinační rady expertů, včera zrovna jsem tam byl a tak jsme to pojednávali. Myslím, že opravdu nešťastné bylo, že se to všechno trošku táhlo a zdrželo, myslím, že je to je jeden z důvodů, proč tady k těm změnám došlo v těch vedení těhle těch podniků. Protože ještě před takovými, před několika lety jednak celá naše společnost byla velice naladěná pozitivně k jaderné energetice a i v Evropě celkem, kromě snad toho Rakouska, nebyly k tomu nějaké zásadní výhrady. Teď po té Fukušimě, jak víme, Německo zcela chce odstoupit od jaderné energie a pro nás to znamená daleko obtížnější situaci zejména z toho mezinárodního hlediska v Evropě, víme, jaké problémy jsme měli s Rakušany, teď je velmi pravděpodobné, pokud by se dostavovala elektrárna v Temelínu, takže budeme mít podobné problém i s těmi Němci.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že by mohlo dojít někdy za několik let třeba k renesanci opět jaderné energie?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Já si myslím, že ano, že k tomu dojde, ale že to budou už reaktory takzvané čtvrté generace, které jsou daleko bezpečnější zejména, ne sice úplně, ale částečně řeší ten problém toho neuzavřeného cyklu. To je totiž jeden z problémů jaderné energetiky, že tady zůstává zbytkové palivo, teda ten jaderný odpad, který je vysoce radioaktivní, zejména má dlouhý poločas rozpadu, takže se musí ukládat, vlastně není to uzavřený cyklus, že by prostě z toho byla bezodpadová nějaká technologie. Právě u těch reaktorů čtvrté generace tento problém je částečně mitigován, je částečně potlačen, ne úplně. Ty jaderné reaktory čtvrté generace mají celou řad dalších výhod, ale nejsou ještě v té fázi technické a i ekonomické, aby se vyplatilo je stavět. Ta naše, ten náš panel v té Koordinační radě expertů právě na tohle upozorňuje a navrhuje, aby jedna z priorit financování toho orientovaného výzkumu, byla právě v oblasti těch reaktorů čtvrté generace, a to zejména ve spolupráci celoevropské.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme ještě minutku, dvě pohovořit krátce o projektu, na kterém společně pracujete s vědci, výzkumníky na Tchaj-wanu. Vy se snažíte přečíst lidský genom, jestli správně formuluji, ne?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Ne, ne, ne.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy to opravíte.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Ne, ne, ten už byl přečten. My se snažíme propojit určité poznatky o některých genech a sice o genech virového původu, které máme zabudováno v našem lidském genomu, s chorobami, zejména s nádorovými chorobami. Ukazuje se, že možná některé ty endogenní retrovirové elementy, jak jim říkáme, ty specifické geny jsou zapojeny do vzniku některých nádorů. My jsme na to dostali společný grant s kolegy z Tchaj-wanu. Oni mají poměrně dobrý přístup k pacientům, u nás je to poněkud složitější,zejména administrativně, takže ty nádory máme k dispozici a teď je analyzujeme. Oni tady zrovna byli, vlastně tady ještě jsou dneska na návštěvě, na pracovní návštěvě tedy, kde jsme se radili, jaké další experimenty máme udělat a doufejme, že z toho něco bude. Zatím máme spoustu výsledků, ale přiznám se, že se nám nedaří je dávat do toho kontextu těch, toho účinku těchto genů na například na nádorové bujení.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je vlastně největším přínosem přečtení toho genomu?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
No, ten přínos je obrovský. Tak především právě v oblasti personalizované medicíny, v je možno objevit geny, které jsou zodpovědny za různé choroby, my v tom máme velmi dobrou tradici na 1.lékařské Fakultě, bohužel u nedávno zesnulého profesora Heledera, se tím zabývají na vysoké, velmi vysoké úrovni, objevili geny, které skutečně se ví, že mají vliv na některé dědičné choroby, nebo ne vliv, ale způsobují dědičné choroby, ty mutace, ty změny v těch genech. No a pro nás jedna taková zásadní otázka jako pro přírodovědce, když už odhlédneme od té medicíny, je v tom to, že v tom genomu musí být někde zapsáno, co nás činí lidmi. My můžeme dneska srovnávat náš genom s genomem našich nejbližších příbuzných, lidoopů, třeba toho šimpanze, tam ta dědičná informace také byla přečtena a tím srovnáním se snažíme identifikovat, co vlastně nás odlišuje od těch lidoopů a činí nás přece jenom v té přírodě něčím výjimečným, tedy lidmi.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak přeji hodně úspěchů ve vašem výzkumu. Hostem dnešního vydání Jak to vidí byl profesor Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Mějte se pěkně. Budu se těšit na další návštěvu.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Na shledanou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dění kolem nás bude zítra od půl deváté na dvojce komentovat profesor Ivo Barteček. Zita Senková přeje příjemný den.