Jak to vidí Václav Pačes - 21. prosince

Jak to vidí profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky Václav Pačes

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes předseda Učené společnosti profesor Václav Pačes, tedy Učené společnosti České republiky. Dobrý den.
Václav PAČES, předseda Učené společnosti České republiky
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máme první den státního smutku. Vás odchod Václava Havla zarmoutil dvojnásob, protože, pokud vím, slíbil vám, že promluví na setkání Učené společnosti někdy na jaře příštího roku.
Václav PAČES, předseda Učené společnosti České republiky
--------------------
Ano, to je pravda, Václav Havel vůbec hrál významnou roli v ustavení a v činnosti Učené společnosti České republiky. Možná bych to měl trochu vysvětlit, protože já jsem vlastně Václava Havla neznal nějak důvěrně a víceméně jsem se s ním setkával při oficiálních příležitostech, ale dvakrát jsem s ním přece jenom měl cosi bližšího dočinění a jedno z toho právě bylo při ustavení Učené společnosti České republiky.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To bylo 10. května 1994.
Václav PAČES, předseda Učené společnosti České republiky
--------------------
94, ano a jak to vůbec vzniklo? Ono, se to, myslím, všeobecně neví, ale po listopadových událostech, respektive v roce 1990, kdy se vlastně všechno u nás měnilo, celý politický systém, ekonomický systém a tak dále, měnila se také Akademie věd České republiky a naše vysoké školy, tak tenkrát byla taková otázka, co udělat s těmi akademiky a s tím sborem akademiků, který vlastně řídil Akademii věd České republiky, to se málo ví, tam byli většinou lidé z vysokých škol, ti akademici jmenovaní a oni řídili ústavy a vůbec celou činnost tehdejší Československé akademie věd, no ale bohužel v těch zejména normalizačních letech to bylo, ten sbor byl hodně jaksi zkompromitován lidmi nevhodnými, politickými, dokonce až takovými figurkami téměř a uvažovali jsme, co s tím, jestli se to dá nějak očistit, nebo nedá, ta hranice mezi vhodným členem a nevhodným byla velmi neostrá, tak nakonec to, ten výbor, tehdejší výbor pro řízení pracovišť Akademie věd zrušil celý ten sbor a vůbec ten titul akademik od té doby neexistuje. No a mysleli jsme si, že vlastně ho ani nepotřebujeme no, ale po několika letech se ukázalo, že to tak není, že je tady určité vakuum, že tady není partnerská instituce k takovým institucím, jako je třeba Royal Society, nebo Francouzská akademie. Ve skutečnosti všechny civilizované státy mají sbor učenců, sbor, který je volen v tajné volbě na základě skutečně velmi striktních kritérií, zejména odborných, ale také morálních a tak dále a často jsou to, je to sbor, který má velmi významné slovo ve společnosti, typicky ta Royal Society v Británii, to vláda ji žádá o posouzení různých aspektů, které chce řešit a tak dále. No a tak tehdy profesor Wichterle a profesor Zahradník vlastně vybrali několik nezpochybnitelných osobností vědy a rozhodli se, že založí Učenou společnost České republiky. Já jsem tenkrát byl proti tomu názvu, protože mi připadá takový trošku už obstarožní. Přece jenom myslel jsem si, že by bylo bývalo dobré tenkrát přejmenovat Akademii věd, současnou na nějaký Národní program výzkumu, nebo Národní středisko výzkumu. Akademie by měla být právě ten sbor těch učenců, volených učenců a tak dále. No ale to tenkrát neprošlo, tak dneska existuje od té doby tedy Učená společnost České republiky. No a ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tehdy právě v tom roce 94, když jste ji zakládali, tak první vás přijal Václav Havel na Hradě ...
Václav PAČES, předseda Učené společnosti České republiky
--------------------
Ano, ano, a to vlastně byl ten úplný začátek. My jsme měli dopoledne zasedání v Karolínu, těch prvních, tuším 32, nebo možná 36 členů, kteří mezi tím se vzájemně vlastně volili, těch prvních několik pod, bych řekl, vedením profesorů Wichterleho a Zahradníka, se ustavili a potom odpoledne jsme byli přijati na Pražském hradě Václavem Havlem, který jaksi posvětil nás. Ale to nemělo žádný legální význam velký. Mělo to velký společenský a takový morální význam a tenkrát Václav Havel říkal: "Víte, ale měli byste se nějak zakotvit v našem právním řádu. To není důstojné, abyste byli jenom občanským sdružením, jak jste se ustavili zpočátku, nejlepší by byl nějaký jednovětý zákon. Připravte to a uvidíme, co se s tím dá dělat." No, tak my jsme to připravili, jenomže samozřejmě bylo to na návrh pana prezidenta Havla a tak mnoho lidí tenkrát ve sněmovně bylo zásadně proti tomu, řekl bych skoro, že to byl střet těch pravdoláskařů proti těm lžinenávistníkům a teda neprošlo to. A podařilo se to až teprve, tuším, za pana premiéra Špidly, tento zákon ustavit. Takže Učená společnost České republiky je dnes ze zákona a je svým způsobem nejprestižnější takovou institucí vědců, nikoliv vědeckou, část společnosti je shromáždění vědců, volených vědců na základě velmi striktních kritérií. No a Václav Havel sledoval naši činnost a zúčastnil se několikrát našich výročních zasedání, která jsou právě vždycky v květnu, to čemu se říká General Assembly a hovořil k nám několikrát. My jsme vždycky to brali jako velkou poctu a sami jsme ho, ač sám se teda on tak jaksi nevyjádřil, tak my jsme ho sami považovali za jakéhosi mentora Učené společnosti České republiky. Jeho po té stránce, bych řekl, společenské a politické a Otto Wichterle ho po té stránce vědecké. To jsou takový dva mentoři Učené společnosti.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jaký on tedy měl vztah k vědě? Mám pocit, že nejblíž měl k chemii.
Václav PAČES, předseda Učené společnosti České republiky
--------------------
Víte, není to tak úplně. On ve skutečnosti přírodovědce neměl zdaleka tak rád, jako ty společenské vědy a odborníky v humanitních oborech. On sám, samozřejmě jako filosof a spíš jaksi umělec, to je celkem i pochopitelné, že preferoval tyhle ty obory, ale moje takové jedno setkání s ním, na které si vzpomínám, bylo 28. října, už nevím kterého roku, na Pražském hradě na státní recepci, kde jsme chvíli spolu stáli, ještě tam bylo víc lidí, právě taky profesor Zahradník a měli jsme, a pohovořili jsme s ním o různých věcech a ukázalo se, já jsem to, do té doby ani nevěděl, dneska se to už všeobecně ví, že on vlastně byl v učebním oboru jako chemický laborant, jako chlapec teda zřejmě, z důvodů jasných, že asi nemohl studovat zrovna to, co by býval chtěl, a tak tedy šel jako chemický laborant. A jak on je takový pečlivý a hloubavý, tak nám říkal, že udělal dokonce jakousi alternativu Mendělejevovy periodické tabulky prvků, to je takový základ chemie, kde dokonce vypočítával nějaké ty z těch vlastností jednotlivých prvků, nějaké parametry, které potom poskládal do nějakých těch, do nějaké tabulky a mělo jich snad být víc těch tabulek, on to maloval. A my jsme tenkrát mu říkali, no ale, to by bylo dobré, kdybyste to našel někde, vždyť to je zajímavá věc a určitě by to bylo zajímavé, dneska by to jistě bylo součástí jeho knihovny, nevím, jestli to tam je, ale fakt je, že on nám slíbil, že se po tom doma podívá. No ale pak už, buď to neudělal a nebo to nenašel, pak už jsme se k tomu nikdy nedostali. A jestliže se to ztratilo, tak je to škoda, protože by to ukazovalo něco o jeho hloubavosti v trošku jiné sféře, než tu, kterou dnes všichni známe.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takto vzpomíná na Václava Havla profesor Václav Pačes. Pokud chcete, můžete se připojit také. My jsme zřídili telefonní linku, na kterou můžete zavolat a namluvit tam svoji vzpomínku na Václava Havla. To číslo je 221552585. Ještě jednou 221552585. My dnes v pořadu Jak to vidí mluvíme s profesorem Václavem Pačesem, který byl také předsedou Akademie věd. Vaše předchůdkyně v tomto křesle Helena Illnerová měla k Václavu Havlovi přece jenom blíž. Oni si dokonce tykali, myslím.
Václav PAČES, předseda Učené společnosti České republiky
--------------------
Ano, ano, to pravda. Zrovna si myslím, že ona by byla daleko vhodnější dneska pro tento pořad, protože vím, že jí vázalo osobní přátelství s Václavem Havlem. Jak říkáte, tak oni si dokonce tykali, protože v mládí nějak snad společně jezdili na hory s nějakou partou, co já vím, já o tom mnoho nevím, ale takhle nějak to bylo. Víte, mně dneska, se musím nad trošku nad tím usmívat, kolik najednou, když pan prezident zemřel, se objevilo jeho důvěrných přátel a blízkých přátel a tak dále. Mám pocit, že ne všichni, ne všechny by pan prezident takhle sám pojímal. No, ale ukazuje to na to, jak lidi prostě chtějí být s ním spojováni a jak si každý myslí, že byli důvěrný přítel, když s ním on prostě občas třeba poseděl v hospodě nebo s ním promluvil. A jedna taková věc je zajímavá, nebo ani ne vlastně zajímavá, ale je, a sice, jak se český národ dovede vzepnout v takovýchto chvílích, jako je tato, kdy teda zemřela jistá ikona naší nové svobody a rozhodně teda jedna z největších osobností Česka 20. století, jak najednou prostě jsou lidé velice k sobě takoví blízcí a hovoří hezky a slušně se i chovají, se mi zdálo, tak z té televize, no a až to skončí, tak zase hurá do těch podrazů a těch bojů. Obávám se. No, taková prostě je tato společnost.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je zajímavé, že jeho knihy zmizely z regálů knihkupectví, ale to platí třeba i Polsku a překvapilo vás osobně, jak Poláci se odkazu Václava Havla silně hlásí?
Václav PAČES, předseda Učené společnosti České republiky
--------------------
Ne, to mě nepřekvapilo. Poláci ho milovali, to já vím dobře. Slyšel jsem v televizi Lecha Walesu, který nejsem si úplně jist, že byl takovým, že byli na stejné notě s Václavem Havlem, on byl takový ten typický odborář, tvrdý člověk, který pracoval úplně jinými metodami, politicky teď myslím, než Václav Havel, který byl jemný, velice takový smířlivý a převedl nás z toho reálného socialismu do svobody velmi takovým, až bych řekl, brilantním a jemným způsobem na rozdíl od těch Poláků, ale on měl v Polsku mnoho přátel, to vím a Poláci k němu vzhlížejí snad, myslím si, ze všech národů nejvíc. Rozhodně víc teda, než mnoho Slováků třeba. To je, ale i logické a mě to nepřekvapilo. A ještě k těm knížkám. Já jsem shodou okolností předevčírem byl v knihkupectví v nakladatelství Akademia na Václavském náměstí pro nějaké knížky a tam jsem si všiml, bylo tam plno jak bývá před Vánoci vždycky v knihkupectvích, to je taková hezká věc, že hodně se čte, to je príma, tak tam bylo plno a u té pokladny jsem viděl, že skoro každý si kupuje buď knížku od Václava Havla, nebo knížku o Václavu Havlovi. Tak bylo to příjemné překvapení a je to dobré, že k tomuhle tomu dochází.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
K úmrtí bývalého prezidenta kondolují lidé i vlády z celého světa. Čínské ministerstvo zahraničí, kromě jiného napsalo: Havel během svého působení v prezidentském úřadu pracoval pro podporu akademické, kulturní, ekonomické a technologické spolupráce mezi Tchaj-wanem a Českou republikou. Já to připomínám jenom proto, že vy jste se teď z Tchaj-wanu aktuálně vrátil. Jak je tam známo jméno Havel?
Václav PAČES, předseda Učené společnosti České republiky
--------------------
Tak já jsem tam byl ještě před touto smutnou událostí, takže nebyl nějaký zvláštní důvod o Václavu Havlovi mluvit, ale obecně, když jsem někde na pracovní návštěvě v zahraničí, tak se přes den prostě pracuje, to je typicky na tom Tchaj-wanu jsme prostě přes den byli v laboratoři a psali jsme nějaké publikace a dávali jsme dohromady výsledky, no ale večer zpravidla se potom jde do hospody, to je takový běžný rituál, bych skoro už řekl, tak to i tady. A potom se teda už mluví sice také o vědě, ale také o jiných věcech a dost často i o politice a skutečně i jméno Václava Havla padlo při jedné příležitosti, znovu říkám, nebyl pro to žádný zvláštní důvod, protože to všechno bylo předminulý týden, kdy ti Číňani na Tchaj-wanu velice vnímají takové osobnosti z logických důvodů, protože tam je nevyjasněn ten vztah Tchaj-wanu k té Čínské lidové republice a mnoho tedy Číňanů z té Čínské lidové republiky považuje, a zejména politici, považují Tchaj-wan za součást Číny, říkají tomu jedna země - dva systémy. A oni to vlastně už aplikují částečně v té svobodné zóně kolem Hongkongu a tuším, že Šanghaje, takže oni vidí ten Tchaj-wan jako takovou třetí zónu, která zatím je ještě politicky daleko víc odtržená, ale tím postupným takovým čínským bych řekl skoro tlakem, se domnívají, že jednou bude také součástí velké Číny. A kupodivu já, jsme se tam o tom bavili a to taky souvisí právě se jménem Václava Havla, tak oni říkali, víte, ona jedna třetina zhruba lidí tady u nás by to i chtěla, právě proto, že Číňani dokázali, teď myslím ti Číňani z lidové Číny, dokázali u toho Hongkongu, že opravdu dodrželi to, co slíbili, že tam nebudou nějak politicky zásadně zasahovat, respektive hlavně ekonomicky ne, a tak to myslím hodně Číňanů převedlo na tu stranu, no tak konečně to dejme dohromady a spojme se teda, když nám budou zaručeny naše svobody, a teď jsme tady u toho, a při té příležitosti říkali, víte, vy jste měli Václava Havla, který převedl vaší zemi z té neekonomiky, abych tak řekl, a nepolitiky do toho současného stavu. Oni tam nikoho takového nevidí v tuto chvíli, někoho, kdo by dal vizi Tchaj-wanu, jak řešit tuhle tu jistě takovou nepříjemnou situaci. Tchaj-wan obecně vynakládá veliké prostředky na mezinárodní spolupráci všeho druhu, kulturní, jistě i průmyslovou a vědeckou. Oni skoro všechno platí a to proto, že se sami cítí v izolaci, nebo respektive nechtějí být v izolaci a proto těm mezinárodním stykům přikládají prvořadý význam. My jsme rádi, protože teď z toho odborného hlediska mluvím, tak oni jsou velmi dobří, oni mají také spoustu peněz na výzkum, mají velmi dobře zařízené laboratoře, jsou spolehlivým a velmi vzdělaným partnerem. Tak pro nás je to velmi výhodné s nimi spolupracovat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes je naším hostem předseda Učené společnosti České republiky profesor Václav Pačes. Společně vzpomínáme na Václava Havla. Co si myslíte o tom, že 4 komunističtí poslanci odmítli včera ve sněmovně vzdát hold bývalému prezidentovi?
Václav PAČES, předseda Učené společnosti České republiky
--------------------
Tak já to ani teda jsem nevěděl, teď před vysíláním jste se o tom jenom zmínil, nevím ani kteří poslanci to byli. No, víte, žijeme v demokratickém svobodném světě, to, že by dneska byl jednotný názor na cokoliv a na kohokoliv, už je dávno minulostí. On ten názor ani dřív před rokem 90 nebyl jednotný, jenom jako jednotný se prezentoval a jistě, že je právo nějakých těch skalních komunistů říct, že Václav Havel vlastně rozbořil nebo přispěl k rozboření komunistického teda státu a v Čechách teda skutečně on byl tou rozhodující osobností a že ho za to nenávidí. To jenom ale ukazuje, bohužel teda musím říct to, že Komunistická strana Čech a Moravy se jako moc nepolepšila, teda jestliže to takhle někteří z nich vidí, je jich teda, vy říkáte, že byli 4, tak to není zase nějaké příliš vysoké číslo. Já osobně, abych vám řekl pravdu, tak já si myslím, že by se mělo skončit už s takovou tou /nesrozumitelné/ Komunistické strany Čech a Moravy, jestliže jednou je to teda politická strana, která má stanovy, které odpovídají naší ústavě, tak si myslím, že je zpozdilé se snažit například tak, jak to dělá pan senátor Štětina, kterého já si jinak mimořádně vážím, takže chce teď najednou její zrušení, to není možné. To se buď mělo udělat v roce 90, ale teď už by to naopak by znamenalo přiznání prohry proti nim. A to, že dělají problémy tím, že zužují hrozně, pokud jsou úplně takhle, bych řekl, vystrčeni z té politické situace, tak vlastně velmi zužují ten manévrovací prostor pro dohody různých stran a tak dále, protože těžko potom získává se dostatečný počet hlasů pro prosazování různých zákonů. Myslím si, že by Komunistická strana Čech a Moravy buď teda by se měla ukázat, že nedodržuje naši ústavu, ale to je u všech politických stran, ona každá strana, když se dostane k moci, tak se snaží jít na hranu té ústavy, takže to není nic výjimečného, ale pokud tedy ústavnosti je učiněno zadost u Komunistické strany Čech a Moravy, tak by prostě měla být přijata a měla, mělo by se s ní pracovat, bych řekl, jako teda s demokratickou stranou, pokud taková se deklaruje ve svých stanovách. Toto oni tvrdí, já jsem tomu i věřil, no, jestliže tam jsou přece jenom takové ty Stalinské zbytky, tak by se jich měli co nejrychleji zbavit.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jinak ale se daří držet tu pietu, myslím, opravdu tak, jak si bývalý prezident zaslouží. Na druhou stranu je to tak, že třeba na školách nebudou takové ty vánoční besídky pro děti, ale zároveň se třeba hraje hokej, byť s černou páskou na rameni, ale je to hra. Co si o tom myslíte? Neměla by se třeba taková utkání přece jen, když je tedy státní smutek, někam odsunout na později?
Václav PAČES, předseda Učené společnosti České republiky
--------------------
Upřímně řečeno, já sám na to nemám úplně vyhraněný názor. Myslím si, že není dobré, že se dětem berou ty besídky, na které se těšily, naopak dovedu si docela dobře představit, že by se to mělo vzít jako jakési takové poučení dětí k tomu, jak se chovat v takovýchto příležitostech. Přeci paní učitelka může i malým dětem vysvětlit, o co jde, mohou, může vzpomenout, může říct něco o Václavu Havlovi, mohou si stoupnout a chviličku postát, aby se to i naučili do budoucna ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono se to i děje, že vám skáču do řeči, to mám tedy informace aktuální, že skutečně tedy zase vlastně přípis ministerstva školství, že se drží minuta ticha a jak jsem slyšel včera v reportážích rozhlasových, tak se zařadily i zvláštní hodiny škol, kde se připomínala osobnost Václava Havla.
Václav PAČES, předseda Učené společnosti České republiky
--------------------
... ano, ne, ale já teď mluvím o těch besídkách, o takovém tom veselém předvánočním čase. On nikdy ten čas není tak úplně veselý. On je spíš čas rozjímání, čili ono to nějak by se tím nenarušilo. Nevím, žijeme ve svobodném státě, také vláda, pokud vím, vydala doporučení, samozřejmě pouhá doporučení, samozřejmě státní úřady a tak dále podle mého by to měly dostat nařízeno, že se bude prostě, já nevím černé vlajky a na půl žerdě a tak dále. S tím hokejem? Ne, opravdu nemám na to úplný názor. Ale u těch besídek dětských si myslím, že by se to naopak mělo využít k takové určité pietní vzpomínce. Když už o tomhle tom mluvíme, tak já jsem včera byl na vánočním pozvání britské velvyslankyně, tady na britském velvyslanectví, kde se shromáždila taková prostě dost velká skupina lidí, kteří tam na to pozvání přišli, to samozřejmě už bylo plánováno dávno před skonem pana prezidenta Havla a bylo to docela dojemné, protože tam přišli všichni, samozřejmě věděli, že to není zrovna příležitost k nějakému bujarému veselí a paní velvyslankyně velmi hezky prohovořila o Václavu Havlovi, četla tam takovou dojemnou irskou básničku, jenom několik slok a myslím, že to mělo velmi takový důstojný, mezinárodní projev celé a co bylo zajímavé, že když ona četla tu básničku a stáli jsme jaksi v tichu, tak jsem viděl, že přece jenom zaslzely trošku oči některým lidem a pak jsem zjistil, že to byli tady také mezi nimi Angličani. Nejenom ti Češi. Tak se mi to tak jako příjemně, nebo ne příjemně, ale dotklo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příští prezident se bude zřejmě volit přímou volbou. Myslíte, že se někdy dočkáme v čele státu znovu osobnosti, jakou byl Václav Havel?
Václav PAČES, předseda Učené společnosti České republiky
--------------------
Víte, Václav Havel byl velká osobnost, ale také byl touto osobností v mimořádné době. Kdyby nedošlo k této době, ke které on ovšem přispěl velmi významně, tak by určitě nebyl takhle vnímán. To je souhra osobnosti, souhra určité doby. Dneska není doba na to, aby vznikla, nebo se vytvořila mezi námi nebo se nějak zkonsolidovala osobnost tohoto typu. Takové osobnosti podle mého názoru jsme měli dvě v novodobých dějinách, byl to Tomáš Garrigue Masaryk a zase bylo to ve zlomové době, kdy najednou tady vznikl vůdce, který byl zapotřebí pro tu dobu. A Václav Havel zase v té zlomové době, byla najednou zapotřebí vůdčí osobnost a on byl ten, který se jí stal. Do budoucna, já si myslím, že takovou, člověka s takovou vizí a kterého bychom tedy potřebovali velmi zejména na té evropské úrovni, tak bohužel nemáme. Já ho teda nevidím. Naopak některé ty osobnosti, teď mluvím v evropském kontextu, které by se rády stylizovaly do takových spíše státníků než politiků, s vizí Evropy, tak takoví nejsou a spíš myslím dělají celé Evropské unii medvědí službu. Teď mám na mysli pana prezidenta francouzského Sarkozyho, který neuváženě až někdy tak trošku arogantně si bere na sebe tu takovou tu vizáž toho vůdce evropského, na který Francie zdaleka nemá a všimněme si, jak Angela Merkelová to dělá daleko bych řekl mírněji a šikovněji, přičemž, jestli je někdo vůdčí osobností a jestli nějaký národ je vůdčí osobností v tuto chvíli v Evropě, tak jsou to Němci.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A ještě, když se vrátím k té otázce, jak se díváte na přímou volbu prezidenta. Vidíte tam třeba i nějaká úskalí?
Václav PAČES, předseda Učené společnosti České republiky
--------------------
Víte, že vidím. Já si nejsem vůbec jist, že to povede k něčemu významně dobrému. Samozřejmě je to odpověď na požadavek lidí a na to politici musí slyšet, ale není to, podle mého názoru, není to volání po tom: my chceme volit sami prezidenta, protože prostě si myslíme, že to uděláme lépe než politici. Ale je to volání spíš po tom, tak, vy politici jste zklamali a my nechceme, abyste nám vybírali toho největšího reprezentanta. Je to spíš takový trucpodnik. Já mám alespoň ten dojem. A nemyslím si, že se mnoho změní. Zejména s těmi pravomocemi prezidenta, jak jsou zakotveny v naší ústavě. On velké pravomoci nemá. To jsou takové jmenování nějakých bankovníků, nebo bankéřů, nebo co jak to jsou, to není nic tak zásadního, ani ty milosti nejsou zase tak zásadní. On je součástí exekutivy, ale zároveň prostě ta hlavní exekutivní orgán u nás je vláda. Tak já, a dokonce tak, jak říká, tak jak říká Jan Sokol, tak ty argumenty proti přímé volbě jsou dosti silné. No ale společnost si to žádá, společnost to bude mít. Uvidíme, jak to dopadne.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším hostem v pořadu Jak to vidí, kdy jsme vzpomínali na bývalého prezidenta Václava Havla, byl předseda Učené společnosti České republiky profesor Václav Pačes. Já vám přeji klidné svátky, šťastný nový rok a budu se těšit zase v příštím roce.
Václav PAČES, předseda Učené společnosti České republiky
--------------------
Já vám také přeji klidné svátky, přeji to celému Českému rozhlasu a vlastně všem lidem dobré vůle.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Václav PAČES, předseda Učené společnosti České republiky
--------------------
Na shledanou.