Jak to vidí Václav Pačes - 15. srpna

15. srpen 2012

Největší audioportál na českém internetu

Zita Senková | Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas Dvojka

O problémech veřejné správy s IT technologiemi a databázemi jsme mluvili s Václavem Pačesem. Genetik zmínil i úmrtí Antonína Holého, představení návrhu národních priorit výzkumu či otevření Biocevu.

Hostem totiž byl profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky Václav Pačes.

Prof. Václav Pačes pracuje v oblasti genomiky, což je obor zabývající se "čtením" dědičné informace. Je předsedou České společnosti pro biochemii a molekulární biologii a členem prestižní Evropské molekulárně biologické organizace.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny.
(Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes biochemik, bývalý předseda Akademie věd profesor Václav Pačes, dobrý den.

Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
My už jsme se tady o tom letmo zmínili, před časem, ale až nápadně často má veřejná správa problémy s IT technologiemi a zejména s databázemi. Ať už jde o registr vozidel, který snad do plného provozu se dostane podle ministerstva dopravy až v září. Nebo IZIP, popřípadě systém základních registrů. Jaké pro to máte vysvětlení?

Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd
--------------------
No, to bych rád tedy měl opravdu, že dochází k takovému selhání v tak zásadních a důležitých záležitostech pro občanstvo, jako jsou právě služby tohoto typu. Já sám znám člověka, který opravdu byl, měl velké komplikace s tím selháváním toho registru vozidel a divím se, že tyto věci nejsou v nějakých pilotních projektech nejdřív dokonale odzkoušeny, než se pustí prostě naveliko. Já jsem před nějakou dobou tady poměrně ostře kritizoval grantovou agenturu České republiky, která také ztratila vlastně všechny návrhy projektů pro tento rok, neví se, kde to je, někde se to prostě zmizelo v těmi IT technologiemi a tak dále. Já jsem činil odpovědného za to předsedu té grantové agentury, ono se ho to velmi dotklo, já to, co jsem říkal, já jsem se mu za to omluvil, ale prostě tady nikdo za nic nikdy není zodpovědný. Když si všimnete těch problémů, které byly způsobeny a jede se dál, jakoby se nic nestalo, ministr to řekne, že vlastně teda se to napraví, ať už to byla ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo dopravy. Dneska ráno jsem slyšel, že podobný problém nějaký s IT technologiemi má ministerstvo zahraničních věcí. No tak to už hnedle každé ministerstvo má problém s IT technologiemi. Přitom podle mého soudu je to dneska tak dokonale už jako zařízeno a zmapováno, že když se vybere dobrá firma, tak to musí fungovat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je obdivuhodné, jakou prokazují lidé trpělivost vesměs, když slyšíme to zpravodajství, tak většinou si vyčekají zkrátka třeba to vozidlo, aby mohli zaregistrovat. Ale máte vy s nějakým z těch registrů sám nějakou osobní zkušenost?

Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd
--------------------
No, nemám, já mám tedy s tou grantovou agenturou, která taky teď té celému tomu vedení, tomu předsednictvu končil mandát, nikdo se nikoho nezeptal, jestli jsou lidi s tím spokojeni nebo ne, zejména potom skutečně velkém problému s tou ztrátou těch projektů a Rada vlády pro výzkum a vývoj jim normálně ten mandát zase prodloužila, aniž by se cokoliv o tom prostě ve vědecké veřejnosti říkalo. Jinak, já naštěstí nemám, ale nedávno jsem byl si pro výpis trestního rejstříku kvůli něčemu, tak jsem se zeptal, jak to je s občanskými průkazy, já bych potřeboval takový ten už malý, aby se mi vešel do peněženky, ten jako ta kreditní karta. A říkali, no, ale vy máte ještě platný ten větší a tak si ho radši nechte, protože ten malý zase nebude mít všechny údaje a budete si leckdy s sebou nosit rodný list, což u těchto starých občanek není. No, tak k čemu to spěje tohle to? Jak je to špatně tohle uděláno. Ta rozhodnutí jsou prostě často nedomyšlená.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme k dalšímu tématu. Před necelým měsícem zemřel Antonín Holý, který byl jakousi ikonou české vědy. Jak jste se znali?

Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd
--------------------
Ano, já jsem Antonína Holého znal vlastně od svého nástupu do aspirantury, dneska se tomu říká doktorské studium na Ústavu organické chemie a biochemie, tehdejší Československé Akademie věd, to bylo v roce 1965, on byl starší než já, byl v té době už celkem renomovaným, ale mladým vědeckým pracovníkem. A můžu říct, že už tenkrát na něm byla vidět taková ta, já bych řekl, tah na branku. On mi dokonce, já jsem s ním spolupracoval nějakou dobu, máme i nějakou společnou publikaci a on vždycky říkal: Mně lehké syntézy chemické nebaví. Já, mě baví něco dělat těžkého, co třeba nikdo moc neumí. No a on byl ve skupině, která opravdu v té době, v těch 60. letech byla světově známá, skupina, která se zabývala analogy, nebo modifikovanými složkami těch známých nukleových kyselin, těch molekul dědičnosti a dělal striktně základní výzkum. To nebylo, že on by si býval řekl, já chci vynalézt nějaké léky, virostatika proti AIDS, mimochodem AIDS ještě v té době se o tom ani nevědělo, že existuje. Ne, to byl chemismus velmi důležitých složek životních pochodů, ale byla to teoretická, nebo ne teoretická, experimentální, ale základní výzkum. A to ukazuje to, jak je důležité opravdu, aby ten základní výzkum byl podporován jenom z něj potom jsou takové zásadní velké objevy a ne jenom nějaká malá vylepšování.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To je vlastně ta věčná diskuse, že by měl být podle některých tedy ten aplikovaný výzkum vlastně upřednostěn na úkor toho základního.

Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd
--------------------
No, dokonce teď jsou jakési návrhy priorit, které by v tomhle tom měly sehrát nějakou roli. Ale ještě k tomu Antonínu Holému, já si potom vzpomínám, jak on se dostal až k tomu, že opravdu vlastně zorganizoval takový já bych řekl téměř proudový výzkum, kdy ty jeho sloučeniny, které byly založeny na velmi chytrém jednom objevu jeho, posílal do Belgie profesoru Leklerkovi, který tam měl takovou testovací celou sérii buněk a na nich zkoušel, jak ty látky by mohly být biologicky účinné. No a tam vytipoval právě, nebo vytipovaly se a společně přišli s tím, že tady existují tyto virostatické látky, spojili se, to bylo také organizačně velmi dobře uděláno a zase v pozadí toho byl Antonín Holý, čili on byl nejenom vynikající vědec základního výzkumu, on byl vynikající v aplikovaném výzkumu, on byl i vynikající v té organizaci, protože se dal dohromady s jedním Američanem, který založil vlastně na základě těchto výsledků firmu Giliet, která dneska je skutečně multimiliardový producent těch látek, a to jsou všecko sloučeniny, které jsou založeny na Holého látkách. Říká se jim těm třem tomu Martinovi z té Ameriky a Daklerkovi z Lovaně a Antonínu Holému se říkalo a ještě se jim bude říkat Holý Trinity, jako Svatá Trojice. Tak Holý Trinity, protože byly tři a tak báječně se doplňovali a jsou z toho teď skutečně látky, které jednak přinášejí obrovské zisky, ale to není to podstatné, zachraňují lidské zdraví a dokonce zachraňují lidské životy.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A pozorujete, že vyrůstají noví Holí, Heyrovští, nebo Pačesové?

Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd
--------------------
No, tak, že by měli vyrůstat Pačesové, to si nemyslím, že by bylo to nejlepší, ale Holí, Heyrovští, Wichterlové. Já se obávám, že někde je tady chyba. Podívejte, nedávno tady byli nositelné Nobelovy ceny, několik nositelů Nobelových cen z Izraele, byla to báječná, měli tady přednášky a byla to skutečně výjimečná příležitost, tak Izrael má 10 nositelů Nobelových cen, tedy myslím teď v přírodních vědách a my máme jediného, Jaroslava Heyrovského, a to za práce předválečné ještě. Čili po válce nic takového tady nebylo. Samozřejmě, my jsme tu byli od velké izolaci od světové vědy, to je skoro to nejhorší, to je daleko horší, než nedostatek peněz, když jste v izolaci. Tak to lze říct, že to je část toho problému. Byli tady lidé, kteří byli v tom renku Nobelových cen, jako byl právě Otto Wichterle, nebo Milan Hašek, Josef Rudinger, o nich se málo ví, ale ve veřejnosti, ale ve vědecké veřejnosti se o nich ví velmi dobře, to byli lidé, kteří třeba Nobelovu cenu nedostali, ale dostali ji téměř nebo byli na té úrovni. Ale je to pořád málo a už jsme teda 20 let jít dokonce po těch změnách, kdy najednou tady už nejsme v izolaci, už naopak jsme plně integrováni do přinejmenším evropské, ale vlastně světové vědy a najednou jsem si u příležitosti té návštěvy těch nositelů Nobelových cen z Izraele říkal, tak sakra, kde tady jsou ty mladý, kde bychom si mohli říct, že na jednou z nich něco vyroste. Ale právě Antonín Holý také ukazuje, že většinou je za tím mravenčí práce. Já jsem si tak poslouchal ty přednášky těch nositelů Nobelových cen a ukázalo se, že taky oni zpočátku jako mladí lidé dělali něco, co nebylo zrovna to nejmodernější, co zrovna nedělalo tu vědu na té špici. A možná, že to je v tom. My jsme tak trošku v tom dneska se tomu říká menstreem, pořád se snažíme být v těch nejlepších, nebo nejnadějnějších projektech a problémech a možná, že tady není dost prostoru pro takové trošku třeba i bláznivé nápady těch mladých, kteří je chtějí realizovat, nemají na to ovšem peníze, nemají na to prostředky, tak to nedělají. Většina toho by jistě nikam nevedla, ale možná, že tak zrovna se dochází k těm slavným experimentům. Existuje jede, který byl velmi zajímavý. Ti dva Američané, kteří zjistili, že molekula dědičné informace té DNA se rozdvojuje a zase z ní vznikají z té jedné dvouvláknové molekuly, dvě molekuly, což je totožné molekuly, což je vlastně princip rozmnožování, jo, tak ti udělali a ti to prokázali úplně jednoduchým experimentem, na který nepotřebovali žádné peníze, chodili prostě po laboratořích a dívali se do těch regálů s různými chemikáliemi a najednou si jednu vzali a zkusili jí támhle a tohle a za chvilku měli prostě důkaz, který ve skutečnosti teprve potvrdil, jak je duplikována dědičná informace. Takže i takové experimenty jsou důležité.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V září se má v Senátu představit návrh národních priorit výzkumu experimentálního vývoje a inovací. Vy jste byl účasten v energetické sekci. Jak se vám osobně ty priority zamlouvají?

Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd
--------------------
Bylo v tom hodně práce, mně se to celkem zamlouvá, ale s jednou ne snad výhradou, ale s jednou podmínkou. A to je to, že se jedná o priority orientovaného výzkumu a že nebudou financovány ze zdrojů pro ten základní výzkum. A to se obávám, že není úplně veřejnosti jak odborné, tak řekněme té politické veřejnosti úplně dobře známo a je to přitom naprosto zásadní. My jsme o tom opakovaně mluvili na těch jednání, jak v energetice a tam bylo myslím těch priorit 6 a ta energetika je, nebo výzkum v energetice je jedna z těch priorit, ale nutno je vždycky zdůrazňovat, že se jedná o výzkum orientovaný do toho aplikovaného výzkumu hodně a že nebude financován na úkor základního výzkumu. A to se tak nějak už teďkom neříká u toho a k naší situaci ekonomické, tak si nedovedu představit, jak by se ty nové miliardy na ten orientovaný výzkum sehnaly. Já jsem velmi zvědav, až se bude v Senátu o tom jednat, respektive se o tom bude referovat, jestli se tam tohle to nějak bude řešit. Já sám jsem, doufám, že se tam dostanu, i když ten den někam odjíždím, ale budu tam chtít dopoledne být aspoň na část toho jednání, abych viděl a když tak tam i vystoupil právě s tím, že to nesmí jít na úkor toho základního výzkumu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě takový zajímavý pohled. Národní kontaktní centrum Ženy a věda Sociologického ústavu Akademie věd kritizuje vládní priority jako ganderově slepé. Česká věda prý bude do roku 2030 v režii mužů. Co i o tom myslíte?

Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd
--------------------
Já jsem včera odpoledne jel autem, pustil jsem si rádio a shodou okolností tam byl nějaký ten pořad, který odpoledne je, teď nevím, jestli je to u vás na dvojce, nebo kde, kde pan Veselovský griloval pana profesore Cyrila Höschla, který je členem Vládní rady pro výzkum a vývoj a inovace. Právě na základě nějakého článku v novinách, kde on snad měl říct něco o tom, že kdyby ženy byly dostatečně kvalitně, že by se dostávaly do těch všech funkcí. Ukázalo se, jak on tam říkal, že to vůbec takhle neřekl, že nějaký novinář to prostě trošku zkratkovitě prezentoval a tak dále. Ale byl tam trošku, jak říkám, grilován v tomto smyslu. Já teda musím říct, že s tím i částečně souhlasím, teď myslím s tím, že opravdu tady je to velice muži bych řekl prioritně obsazeno ta důležitá místa a možná ani tak ne ve vědě, jako třeba v té státní správě a mně se to nelíbí. Já vždycky jsem říkal, že by, že společnost pořád se mluví o těch lidských zdrojích, 50 % společnosti celosvětově a i v České republice tvoří ženy, a když se podíváme, tak se zjišťuje, že tady ztrácíme obrovský potenciál. Mně ani tak nejde o to, aby někde byly ženy, mně jde spíš o to, že tady celá společnost strašně ztrácí tím, že nevyužívá ten potenciál žen, který je obrovský. Já to vím z vědeckého života, jak jsou vědkyně výborné, tak proč by neměly být výbornými manažerkami a známe takové, proč by neměly být výbornými ve všech možných profesích. Samozřejmě, vždycky je tady ten biologický aspekt, mateřství, starost o děti, která přece jenom je víc, nebo víc závisí na ženách než na mužích, možná, že se to trochu mění, ale nikdy to nebude úplně vyrovnané, tak to možná částečně by mohlo takový ten, tu nevyrovnanost vysvětlovat, ale rozhodně ne takovou nevyrovnanost, k jaké tady ta společnost možná opravdu směřuje.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono je to tak, že, jak čtu v článku právě na stránkách Sociologického ústavu Akademie věd, tak z celkem 119 odborníků se na tvorbě těch priorit podílelo jenom 12 žen, což je asi 9 % a jak se tady píše, tak Česká republika dlouhodobě má naprosto nedostatečné zastoupení žen mezi těmi, kteří rozhodují o směřování výzkumu a jsme v tomto žebříčku vlastně na 24 místě, tedy předposledním z 25 evropských zemí. Ale máte pocit, že ty priority by byly bývaly jiné, kdyby to bylo třeba 50:50?

Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd
--------------------
Já myslím, že by nebyly bývaly jiné, protože se ukázalo, že ta analýza nakonec mnoho nového nepřinesla, jo, to, co ty priority, dneska jak jsou definovány, tak vlastně mně alespoň bylo jasné, že to takhle nějak asi dopadne a že by tam byla nějaká obrovská priorizace něčeho, co by mohlo být jinak priorizováno, kdyby tam byly ženy, nebo kdyby o tom rozhodovaly ženy, já tomu teda nevěřím. Ale je pravda, především tam teda několik těch vynikajících žen bylo, třeba Eva Zažímalová tam byla, to je a další, mimochodem místopředsedkyní toho byla paní Kopicová celého toho panelu těch priorit, takže nebylo to tak, že by tam úplně ženy nebyly, ale bylo jich tam málo, ale v tomto případě já si nemyslím, že by to dopadlo jinak.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak je to vůbec s návrhem státní energetické koncepce, do jaké míry ministerstvo průmyslu zohlednilo doporučení vaší komise?

Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd
--------------------
Tak to se dneska hodně myslím propírá v tisku a já na to dostávám celou řadu emailů, vlastně každý den. Já myslím, že ta státní energetická koncepce je velmi dobrá, udělal ji pan náměstek Šolc, to je odborník na slovo vzatý, který skutečně s námi úzce komunikoval, teď myslím s námi tedy s tou skupinou, která byla vlastně utvořená na žádost pana ministra Kuby, dokonce v úvodu té státní energetické koncepce je velká část, která byla přímo převzata z té naší zprávy. I když některé věci jsou tam jiné, ale to je logické, protože my jsme neměli všechny informace, my jsme spíš dělali jakousi takovou vizi, řekněme právě v tom, jak by uhlí mělo být nahrazováno a jaké by mělo být do budoucna postavení obnovitelných zdrojů a když potom celý ten aparát ministerstva obchodu a průmyslu to dělal, tak samozřejmě, že musel zohledňovat čísla a tvrdá data, která my jsme neměli k dispozici a také koncepce je trochu něco jinýho, než ten náš výhled. Ale já jsem s tím velmi spokojen, já myslím, že to je velmi dobrá koncepce. Trošku se říká, že je v konfliktu s tou surovinovou koncepcí, která je založena na trošku jiném přístupu k uhlí, než jsme dělali teda my vůbec, ale i ta státní energetická koncepce, čili jedno ministerstvo údajně, já jsem ještě tu surovinovou koncepci nemám prostudovanou, ale údajně jsou tam některé názory, které jdou proti sobě. Já se na to budu muset podívat, ale co se týče té koncepce energetické, tak já myslím, že je velmi dobrá.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ptá se Věra Bosáková z Prahy: Nemyslíte, že by stát měl nabádat, popřípadě motivovat občany k šetření energií?

Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd
--------------------
Naprosto, s tím naprosto souhlasím. Šetření, víte, se dá dělat, já sám například jsem šetrný člověk a dávám si doma pozor na to, abych neplýtval, abych nesvítil zbytečně, abych nepouštěl vodu zbytečně, nemám, já osobně nemám rád horko, když je v bytě, takže já spíš to topení zavírám, než abych ho otevíral a tak dál. To jsou ovšem maličkosti a my v té naší zprávě, která mimochodem bude publikována jako kniha, my ji teď zrovna připravujeme do tisku, tak tam tohle to zdůrazňujeme, že by opravdu se mělo šetřit, jak na vstupech, tak na výstupech. To znamená tam, kde se produkuje energie ať už teplo, nebo elektřina, tak by se mělo využívat těch zdrojů, kupříkladu hnědého uhlí, daleko účinněji než se to dneska děje. Existují technologie, jsou ovšem drahé, ale vyplatí se do budoucna pro celou společnost, možná ne pro ty těžařské nebo produkující firmy, ale od toho je tady stát, aby legislativně tohle to zajistil. Takže já s tím souhlasím, že by se mělo jak na těch vstupech, to znamená při produkci tepla a elektřiny, tak na těch výstupech by se mělo šetřit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak ale k tomu šetření motivovat jednotlivce, když, jak známo, dejme tomu, pokud se šetří energií, je menší spotřeba, tak se zdraží?

Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd
--------------------
No, to je právě ten problém zase státu, který by to tohohle toho měl vstoupit a měl by zajistit, aby to tak nebylo. Máte naprosto pravdu. My, já bydlím v takovém družstevním domě, kde máme dálkové topení a když jsme začali jako šetřit a začalo se šetřit, tak nám prostě ta teplárna zdražila, vlastně to bylo úplně jedno, jestli doma šetříme, nebo nešetříme. Tak to je chyba, tady je zapotřebí to legislativně nějak ošetřit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Poslední téma. Za necelé dva měsíce, přesně 11. října se má slavnostně otevřít Biocev, biotechnologická, biomedicínské centrum Univerzity Karlovy a Akademie věd ve Vesci. Proč je česká věda potřebuje velká výzkumná centra?

Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd
--------------------
Tak tohle to je teda na samostatný dlouhý pořad, abych vám řekl pravdu. Já si nemyslím, že úplně bylo nejšťastnější to, jak se celá tahle ta záležitost, teď nemyslím jenom Biocev, ale myslím všechny ty projekty za evropské peníze, jak se dávaly dohromady, ale to, že potřebujeme veliké centrum, třeba například v biotechnologiích a v biomedicíně, které by právě dělalo ten most mezi základním výzkumem a aplikacemi, tak to je fakt, to tady nemáme. Protože jsou tady Ústavy akademie věd, jsou tady ústavy a katedry vysokých škol, které nemají ani nejenom v popisu práce, ale nemají ani na to, nejsou na to ustaveny, aby převáděly ty výsledky do praxe. Tady velmi selhává tedy průmysl a ten aplikovaný sektor, který by měl podporovat finančně právě takové projekty, které by potom mohl využívat v praxi. To tu není. Naopak veliké firmy čerpají ještě z veřejných prostředků na své výzkumné projekty místo, aby je financovaly tak, jako je to všude ve světě. To je jeden z velkých problémů našeho výzkumu a financování našeho výzkumu. Takže se to řeší tím, že se tady opravdu budují centra, která by měla ten most dělat. A ten Biocev je typicky jedním z nich. Tam bude velký sektor toho takzvaného transferu technologií. To znamená, že i ty projekty už toho základního výzkumu, což bude velmi důležitá součást Biocevu, budou už ale orientovány tak, aby se dokázaly přetavit do něčeho, co potom se může nabídnout ve formě třeba patentů, nebo licencí a nebo přímo účasti na firmách, které budou to realizovat. My máme takové dobré příklady. Například Ústav molekulární genetiky Akademie věd měl takzvanou realizační jednotku, to bylo ještě v době před politickými změnami, ta se osamostatnil a vznikla velmi úspěšná firma Exbio, jedna z takových dneska už takových středních biotechnologických firem, kde právě dochází k tomu, co já myslím je tak důležité. Tam se nespotřebovává žádná velká energie, tam se nespotřebovávají množství tuny, nebo metrické centy nějakých chemikálií, tam se spotřebovává mozek, tam se spotřebovávají dobré idee a myšlenky těch nejmodernějších směrů, řekněme věd o životě. Takhle bych si já představoval, že by měl fungovat Biocev.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jaké je vaše postavení v tom Biocevu?

Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd
--------------------
Tak já jsem takzvaným vědeckým koordinátorem. Ono to má takovou zvláštní strukturu, kterou tenkrát ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy vyžadovalo, takže ten ředitel toho teprv je vybírán v mezinárodním konkurzu. Já jsem tedy dělal takovou koordinaci těch vědeckých projektů, snažil jsem se to nějak dát dohromady, aby jeden navazoval na druhý a zejména také to, právě, aby tam bylo místo pro ten transfer technologií. V momentě, kdy bude vybrán nový ředitel a bude ustaven, tak moje funkce tím vlastně končí, protože on bude tím, který to převezme a bude dál tu vědeckou činnost a ty praktické činnosti také dál rozvíjet. A jestli mě bude potřebovat ještě nebo ne, to já nevím, jsem samozřejmě připraven se ještě nějakou dobu na tom podílet.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl pro dnešek v pořadu Jak to vidí profesor Václav Pačes, díky na shledanou.

Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd
--------------------
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem Zity Senkové Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu. Vladimír Kroc děkuje za pozornost a přeje dobrý poslech následujících pořadů.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Václav Pačes

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.